Dva dny zpátky ještě docela slušně mrzlo, na jedné z našich vycházkových cest tak zamrzla obrovská louže.
Trpím poměrně slušnou fantazií, nebo snad zkušeností, stran různých úrazů a tak svému trpaslíkovi opakovaně vysvětluji, že po kolenou a po zadku se na kaluži nejezdí.
Výsledek? Roztržené oteplováky, rozdrápnutá kůže a modřina velikosti lívance. Půlhodinový řev k tomu. Holt skočit holení na špičatý kámen přináší ponaučení, jistě bolestivější než slova rodiče.

Náladu mu zvedl dopis na tajňáka přinesený trpaslicí od kamarádky. Komu by neplesalo srdce při slovech- ,,miluju tě, přiť na námluvy"?
Možná se spolu někdy naučí správné využití jazyka. I toho českého.