Jakmile jsme vylezli z autobusu, k domu zbývalo asi 100m. Náš dům byste poznali i z větší vzdálenosti, protože v naší ulici byly všechny domy mladšího vzhledu a ten náš ne. Náš dům byl starší a laděný do tmavších barev, které kontrastovaly se světlými liniemi vedené po domě. Zahrady před a za domem byly super! Dočista z nich sálal život. Obyčejný člověk by musel najít správný úhel pohledu, aby se mu dům líbil, ale pro nás je "neodolatelný".

...

Když jsme se procpali brankou, tak ať neutečou mazlíčci, přišli nás akorát přivítat. Vítal nás můj zlatý retriever Bady a šedá perská kočka Lili. Bady a Lili jsou spolu od mala a tak nás mohou vítat společně, aniž by si šli po krku. Rychle jsem "prosvištěla" naší zelenou přední zahradou a "vyletěla" i v botách do pokoje.

Tam jsem se převlékla do tepláků tmavě modré až černé barvy, přes hlavu si protáhla světlý nátělník a mikinu stejné barvy jako tepláky.

Po té co jsem se rozhlédla po svém pokoji zbarveném do čokoládové a karamelové, kde je vysoká postel pro ušetření místa, pod ní stůl. Na protější straně pokoje bylo zrcadlo a před ním větrák. Naproti dveřím u okna byla moje knihovna a z druhé strany vysoká skříň s velkým počtem šuplíků. Můj pokoj nebyl "maxi" jak všichni potřebují, ale mě osobně stačil. Měl ideální velikost a v něm dostatek těsně naskládaných věci, které mi v něm zpříjemňovali pobyt.

Otevřela okno. Najednou se pokoj rozzářil slunečním svitem, který se dostal do všech jindy tmavých koutů. Částečky prachu poletovaly po pokoji podle toho jakým směrem vál vítr venku. Bylo to kouzelné.

Po krátké chvilce se ke mě dostal nával čerstvého vzduchu a tak jsem opustila pokoj. Na chodbě jsem se opřela o dveře a vnímala okolí. Čekala jsem na oběd. Jestli se ptáte proč obědvám doma? Tak je to kvůli tomu že v jídelně dělají blafy. Nikdy nepochopím jak Sam a Jasmin mohou jíst v jídelně! Ale oni to mají třeba jiné když chodí na základku Pana McGrace.

Znovu mě z přemýšlení vytrhne mámin hlas ,,Dnes jsou špagety!" křičí tak, abych slyšela ji , ale zároveň vnímala jak hlasitě pokládá talíř na stůl.

,, Mňam , děkuji mami!" nadšeně jsem seběhla ze schodů a bez čekání na odezvu jsem je začala jíst. Máminy špagety jsou hrozně chutné a tak zmizely ohromnou rychlostí. Když jsem umyla nádobí v domě byl hrozivý klid, proto jsem si šla zavřít okno ve svém pokoji a vzít si oblíbenou knihu o škole pro umělecky nadané. Jakmile jsem ji mezi všemi těmi knihami našla, šla jsem na zadní zahradu. Hráli si tam Sam a Jasmin. Myslím, že kopanou, ale vzhledem k výkřikům si nejsem jistá.

Po asi hodině a půl se začalo šířit šero a postupně i příjemný chlad, spolu s tichem noci. Raději jsem tedy šla domů, udělat si své povinnosti do školy. Mezitím se celé okolí skrylo pod rouškou tmy a tak jsem šla spát.