Kapitola 51
,,Tohle je jedna ze sedmi rodin savantů, kteří nežili v Hnízdě," řekl klidným hlasem Mitch. Klečel u tří těl a opětoval jim prázdný pohled. V těch krásných očí nebyla ani stopa po živém lesku. Byl... jako mrtvý.
,,Luno," sykl varovně Monty. Napjatě se díval na Sofii, která mu však pohled neopětovala. Klopila zrak.
Upustila jsem ruku a zhluboka se nadechla. ,,Jak o nich věděli?"
Monty se na mě úkosem podíval. Nic neřekl, stačilo mi vidět jeho pohled, abych rozuměla tomu, co mi očima sděloval. Ale... s tímhle neměl nic společného. Musela jsem se zeptat. A uslyšet odpověď, ačkoliv jsem ji dávno znala.
,,To bych rád věděl," odvětil stále zrakem upřeným na mrtvá těla savantů. Vstal a otočil se čelem ke mně. ,,V Londýně nemáme špehy, potvůrko. Nikdo, kdo neměl Adrianovu plnou důvěru, o nich nevěděl." Odmlčel se a přejel si palcem po spodním rtu. ,,Dva dny zpátky se nám ozve Montgomery s tím, že existuje savant, který by nám mohl pomoci se nadobro zbavit lovců. Neřekl kdo to je, neřekl jeho schopnosti. Ale... možná to chápu. Že by se slavný Fletcheři dali na stranu lovců? Po té nehodě, kdy zemřel Samův milovaný člověk, se z nich mohli stát zbabělci." Věnoval Montymu široký úsměv. ,,Čistě hypoteticky samozřejmě."
,,Mohla bych vás s Montym do tří vteřin zabít stejně jako ty savanty, co tady leží," zasyčela jsem. ,,Možná i do dvou, když bych měla štěstí. Nejsem tak trpělivá jako Monty. Nemám čas na slovíčkaření, podezřívání a vyhrožování. Pokud nevěříš Montymu, fajn. Pokud nevěříš mně, fajn. Ale pokud se pokusíš jednoho z nás zabít, zemřeš." Narovnala jsem se a pousmála se. ,,Čistě hypoteticky samozřejmě."
,,Nikdy jsem nic nezmínil o zabíjení," poznamenal. Do tonu mu proniklo pobavení, ale zároveň krvežíznivost. Jako by ho má slova potěšila a probudila v něm touhu po krvi.
Sofia si odkašlala a stoupla si mezi Montyho a Mitche. Zdálo se mi to, nebo mě nepovažovala za tak velkou hrozbu?
,,Nemyslím si, že je dobré si zahrávat s Montym," řekla. Podívala se na oba dva a pak Montymu přes rameno na mě, kdy mi věnovala omluvný úsměv. ,,Odvezeme vás do Hnízda k Adrianovi. Bude lepší, když přímo jemu všechno vysvětlíte."
-
Nikdo z nás v autě poté nepromluvil. Všichni jsme byli myšlenkami jinde. Přehrávala jsem si v hlavě vzkaz napsaný krví a uvažovala nad tím, zda to udělala Madrid s Carlem. Byli by toho schopný. Pro svoji svobodu mučili a nebáli se vraždit. Dokázala jsem si představit, jak moc musela má lež Carla vytočit. Do budoucna si budu muset dávat pozor na to, co řeknu.
Carla jsem se bála víc, než Madrid. Jeho nestabilní a zvrácená mysl mě děsila a nedokázala jsem z jeho slov a chování nic vyčíst. Byl chaos v lidské podobě.
Hnízdo v Londýně se nacházelo daleko od hlavního centra. Rozléhalo se na kraji hlavního města, takže savanté měli klid a byli relativně v bezpečí. Budova byla gotická a obrovská, avšak ve velmi dobrém a zachovalém stavu. Vycítila jsem moc několika savantů, díky které mi ihned došlo, že stejně jako v New Yorku, tak i tady používali schopnosti, kterými chránili Hnízdo. Bylo jich dokonce více, než tam.
Zastavili jsme před masivními dveřmi, které se otevřely a z nich vyšla Sarah s obvyklým výrazem, který sděloval okolí, že všechno bylo nudné. Černé vlasy měla v pevném copu, na rtech rudou rtěnku. Překvapilo mě její oblečení. Nebylo totiž černé, jak vždycky nosila, ale všechno šedé - džíny, mikina, boty a šála. Nikdy v životě by mě nenapadlo, že ji takhle uvidím.
Prudce jsem otevřela dveře od auta a skočila jí do náruče. Zaváhala, než mi objetí opětovala.
,,Dobrá," řekla a odkašlala si. Znělo to, jako by byla v rozpacích.
Odtáhla jsem se a prohlédla si ji. Žádné zranění, nic. ,,Jsi v pořádku?"
Zvedla dokonale upravené obočí. ,,Samozřejmě, že jsem. Kdo si myslíš, že chrání několik let savanty?"
,,Nevěděl jsem, že čarodějnice má v povaze špetku dobra," ozval se za námi Mitch.
Sarah se ke mně nahnula a úsměv ji z tváře zmizel. Ruce měla v zadních kapsách džín. ,,Tímhle idiotem mě nahradili?"
Kývla jsem. Líbilo se mi, že sdílela stejné nesympatie vůči němu.
,,Zaslechla jsem jisté znepokojivé zprávy," řekla nahlas, dívala se na Montyho. Mitche dokonale ignorovala. ,,Nechci se šťourat ve vašem osobním životě, Monty a Luno, ale připravte se, že všichni v téhle díře budou. Tohle Hnízdo je synonymum pro peklo."
,,Děkuji ti," poděkoval jí Monty jako by se nechumelilo.
Sarah se otočila zády k nim a vedla mě přímo do Hnízda. U dveří hlídala čtveřice savantů, která si nás zvědavě prohlížela. Byli oblečeni do černých oděvů s pevnými botami, které nosil Monty.
,,Máš úplně bílé klouby," prohodila Sarah. ,,Milenecká hádka? Nebo tě namíchl ten idiot?"
,,Hádej."
Pousmála se. ,,Nikdo ho nemá rád. Kdyby neměl svoji schopnost, tak by ho zamkli do sklepa a klíč zahodili do Temže."
,,To není pravda," vložil se do toho Mitch. ,,Lidé mě mají rádi."
Překvapeně se na něj podívala. ,,To mě mrzí."
,,Co tě mrzí?"
,,Že je smutný, že jsi si tenhle fakt neuvědomil."
Kdyby nás odvezli rovnou do Hnízda, cítila bych se mnohem uvolněněji. Oba dva si byli velmi podobní - velmi přitažlivý, vyzařovali ze sebe emoce, které děsily. A očividně nebyli oblíbený. Ledová královna a.... král? Nepřipadal mi chladný, ne, byl to led, který hořel a pálil.
,,Je tady Mikky?" zeptala jsem se a rozhlížela se. Vnitřek vypadal temněji, nebylo tady moc barev. Až na obrazy různých velikostí a barev. ,,Dvojčata? Sam?"
,,Všichni jsou tady," ozvalo se nonšalantně.
Vzhlédla jsem a zalapala po dechu. U schodů stál muž v draze vypadajícím oblečení, kterému mohlo být nanejvýš dvacet. Měl krátké, světle hnědé vlasy, které měl ostříhané jako Monty. Oči měl zlatavě hnědé a velké - jako u panenky. Kůži měl natolik světlou, až vypadal jako duch. Přesto... byl velmi krásný. Byl to druh krásy, který nutil umělce popadnout štětec a barvy.
,,Adriane," pravil Monty a zdvořile mu pokývl na pozdrav. ,,Dlouho jsme se neviděli."
,,Nevaroval jsi mě, že je na ni tak hezký pohled," řekl Montymu a strčil si ruce do kapes kalhot.
,,Ji jsem taky nevaroval, že je na tebe tak strašný pohled," odvětil mu Monty s pobaveným výrazem, který jsem u něj neviděla delší dobu.
Adrian se vydal k nám a postavil se těsně přede mě. Z blízka jeho oči vypadaly více zlaté. Pomalu si mě prohlédl od hlavy k patě, nepospíchal, jako by nechtěl, aby mu něco uniklo. Snažila jsem se urovnat myšlenky a nepanikařit, aniž bych dala cokoliv najevo, ale nevydržela jsem to a ustoupila o krok dál.
Překvapeně zamrkal a natáhl ke mně bledou ruku. ,,Jmenuji se Adrian a jsem ten, co řídí tohle Hnízdo. Rád tě poznávám."
On byl velitelem? Vždyť byl příliš mladý!
Krátce jsem si s ním potřásla a pak ruku strčila do kapsy. Jeho stisk byl překvapivě silný a teplý, ale nebylo mi příjemné se ho dotýkat. K uším mi dolehl zvuk kroků a za jeho zády jsem spatřila vysokého muže, který měl rysy hispánce. Černé vlasy měl rozpuštěné, sahaly mu pod prsní svaly.
,,Nepředstavíš se?" zeptal se.
Podívala jsem se na Montyho. Ten se postavil vedle mě a řekl: ,,Luna Fletcher. Rád bych řekl, že tě ráda poznává, ale lhal bych."
Všichni zalapali po dechu - dokonce i Sarah. Adrianova reakce mě zarazila. Cukly mu koutky rtů. On potlačoval úsměv?
,,Myslím, že by bylo nejlepší hovořit v kanceláři."
Krásné pondělí!
Je velmi pozdě, ale třeba tady jsou ještě ti, kteří chodí spát později. Měla bych se správně připravovat na zkoušení, ale raději jsem napsala další kapitolku. Zkoušení přece počká! :D
Stále jsem se nedostala ke čtení nějaké knihy, která by vás nějakým způsobem mohla zaujmout, ale musím zmínit seriál Shadow and Bone? Doufám, že si ten název pamatuji dobře. Bude každou chvílí vycházet a jsem zvědavá, jaký bude. Hlavně jsem zvědavá na Inej a Kaze. Nejsem zrovna fanoušek knih od L. Bardugo - vlastně mě moc nezaujaly, ale na seriál se těším. Docela mě mrzí, že se nemluví o seriálu na Skleněný trůn - který prý měl být a byl hotový i scénář myslím. Vypadá to, že nebude, což mě pěkně mrzí. Na něj jsem se těšila.
Jsem toho názoru, že knihy jsou lepší, než filmy, ale když si vezmu příklad Hannibala, tak ty filmy ( a seriál ) mám velmi, velmi ráda. Dokonce ty filmy mám raději, než knihy - za to můžou herci, kteří jsou naprosto perfektní! :D
Co vy? Jaký na to máte názor? Znáte nějaký film, který je dle vás lepší, než kniha? :) Rovnou mi napište nějaké, které nemusí být zrovna lepší, ale jsou třeba dobré a stojí za to se na ně podívat. :D
S láskou,
Váš Snehulacekk. <3
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro