Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

9. kapitola

,,Co tady?" vyklenula jsem obočí, když Brian odstavil auto v oblasti, kde jsem nikdy předtím nebyla. Štěrk bod pneumatikami zaskřípal jako rozvrzaná postel a mně to znovu přivedlo k myšlenkám 18+.

,,Uvidíš," řekl s úsměvem a pak si prohlédl mé žabky. ,,Ale jo, to půjde."

,,Co půjde?"

,,Cesta nahoru v žabkách."

Pohlédla jsem na kopec jako kráva, jenž se nad námi tyčil. ,,Co tady řešíš moje žabky? Vždyť ty máš na sobě oblek. Budeš mít zpoceného i ptáka."

To jsi vážně řekla nahlas?

Dlouho mě s údivem pozoroval a pak se v záchvatu smíchu zlomil v pase. Podrážděně jsem zafuněla a vydala se nahoru bez něj. O několik vteřin později jsem slyšela, jak se přestal smát, ale už jsem na něj neviděla.

,,Pitomče," zašeptala jsem si pro sebe a dál poctivě šlapala. 

Zřejmě mi chce ukázat výhled na L.A. Nebo možná jen chce, abych viděla, jak vypadají písmena nápisu HOLLYWOOD zezadu.

,,Ty loudo!" uslyšela jsem najednou za zády a zmateně se na něj otočila. ,,Neloudám se."

,,Vždyť jsem tě dostihl," vysvětlil a já si všimla dvou rozepnutých knoflíků na jeho košili. Odhalovaly mu zocelené svalstvo na prsou a já začala bezděky slintat. Abych to zamaskovala, vytáhla jsem z kabelky láhev vody a pořádně si lokla. Pak jsem mlčky vyšla těch zbylých tři sta metrů a zastavila se před vysokým plotem. Výhled skrz něj byl skutečně okázalý, ale nevím, jestli stál za puchýře na chodidlech.

Brian se zastavil těsně za mnou a já ucítila jeho dech na rameni. 

S tím bych si nezahrávala, pane Wé.

,,Vyber si písmeno," řekl a mávl směrem k nápisu HOLLYWOOD.

,,A k čemu mi to bude?" 

Povzdechl si. ,,Dobře, tak pojď. Já vyberu písmeno sám." 

,,Kam mám jít?"

Místo odpovědi vylezl na plot a seskočil na druhou stranu. ,,Sem pojď. Vybral jsem druhé óčko v pořadí."

,,Proč óčko?" vyzvídala jsem a na pokraji sil se snažila přelézt plot.

Znovu nastavil náruč, aby mě do ní chytil a tentokrát si nohu nikde nezasekl.

,,Haló! Mluv se mnou! Proč zrovna óčko?"

Opatrně mě postavil na zem. ,,Protože se v něm bude nejlíp sedět."


Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro