,,Ne, já tohle absolutně odmítám dělat!" prohlásila jsem neoblomným tónem a přetočila se na gauči na druhý bok, abych viděla Brianův psí pohled. ,,Ne! Není na tom nic sexy!"

,,To teda je," hádal se. ,,vždyť ty jsi s tou svou fajnovou prdelkou přímo stvořená pro-"

,,Tak to budu raději celý den poslouchat, jak mě oslovuješ Wictorie, než žít s vědomím, že mám prdelku pro anální sex."

,,Ale je to tak," stál si na svém a já bezděky stiskla půlky k sobě.

,,Ať tě to ani nenapadne!" zaječela jsem s návalem adrenalinu, když se na mě vrhl. Podařilo se mi úspěšně odskočit a začala jsem běhat po jeho domu jako splašená, plně si vědoma své mrštnosti a pohotových pohybů, kterými jsem se vyznamenala týden zpátky v autě. Eh, kdybyste četli ten článek k fotkám...

Pohlaví dítěte zatím nevíme. Zato víme, že Mlátička pod těmi titěrnými šatičkami nic nemá. 

Chápete to? Je to ponižující! Zvlášť, když to odhadli správně. Ale posuňme se zpátky ke klíčovému okamžiku.

,,Briane," zapištěla jsem udýchaně, ale zdrhala dál.

,,Jestli zakopnu a zlomím si vaz, máš mě na svědomí!" varovala jsem ho a následně zastavila, protože jsem neměla sílu běhat dál.

,,Mám tě! A teď už mi neutečeš," zašeptal mi do rtů a pomalu je rozevřel jazykem. 

,,Á echi íchat adek."

Se smíchem mi podržet obličej v dlaních. ,,Tak teď se chci přesvědčit, že jsem rozuměl dobře."

Vůl.

,,Řekla jsem, že nechci píchat zadek. Tebe taková prohlášení vážně překvapují?" 

,,Ne, ale je to vtipné, víš? My se opravdu nikdy neshodneme."

,,Proč?"

,,Protože já tvůj zadek píchat chci!" zvolal na celou místnost v doprovodu ďábelského smíchu a přehodil si mě přes rameno.

,,Ne! Tohle je znásilňování!" křičela jsem a marně mu bušila do zad. ,,Ty zmetku jeden!"

,,Říkáš si o čím dál větší trest," prohlásil varovným tónem a při vycházení schodů vedoucích do ložnice mě plácl přes zadek.

,,Au!" vyjekla jsem, i když to vlastně ani moc nebolelo - první znamení, že si opravdu jen hrál. 

Díkybohu!

S žuchnutím jsem dopadla na postel a začala se svíjet pod jeho prsty, které mě lechtaly. ,,Počůrám tě a romantika bude v čudu!"

,,Tobě připadáme romantičtí? Tak to bych tě měl otočit břicho a udělat to, co jsem původně-"

Cink. Cink. Cink.

Hekla jsem a zabořila obličej do matrace pod sebou. Ano, skutečně mě přetočil na břicho. A my víme, co měl v plánu... Určitě jste si to mysleli, že? Teď mám pro vás ale něco úplně jiného. Něco, co by vás pravděpodobně nenapadlo.

,,Jdu tam," řekl Brian a pomalu ze mě slezl. 

,,Nemůžou to být novináři?" zeptala jsem se s předstíraným strachem a on se po schodech dolů zasmál. ,,Ti snad kód od brány neznají."

,,Ráda bych ti připomněla, že já ji tehdy dokázala přelézt s prstem v nose," zavolala jsem a stoupla si na posteli, abych si v zrcadle upravila svůj pocuchaný vzhled. 

,,Co tady děláš?" ozvalo se váhavým hlasem zezdola a já vyběhla z ložnice na průzkum. Potichu jsem sešlapala schody a v tu chvíli jsem ji zahlédla zpoza rohu. Byla blond, byla pěkná a byla omotaná kolem Briana. A já byla pěkně nasraná. 

Kdo je ta... ta...

,,Ali, už jsme si to vysvětlili," řekl Brian a já úplně ztuhla.

,,Ne, nevysvětlili. Nemůžeš těch nespočet okamžiků hodit jenom tak za hlavu a předstírat, že to v tobě nic nezanechalo, zlato."

Nastalo krátké ticho, při kterém jsem zadržovala dech. 

,,Nejsem tvoje zlato, Ali, už ne."

,,Ale stejně budeš vždycky ten, kdo mi dal své srdce."

No páni.

,,A ty budeš vždycky ta, která mi ho zlomila. Jsi mrcha."

No... páni!

,,Tak tě možná tolik nepřekvapí, když udělám tohle," ozvala se odhodlaně a než jsem stihla jakkoliv zareagovat, už byly její rty na těch jeho.