,,Hotovo, slečno."

,,Děkuji."

,,Hezký monokl," hvízdl Brian. 

,,Není moje vina, že hraješ takového sadistického parchanta, který je schopen uhodit ženu," zamumlala jsem a popadla obyčejné džíny a vojensky zelené potrhané tílko.

,,Otoč se," nařídila jsem a shledala, jak Brian ustal v pohybu, když si přetahoval černé tričko přes hlavu, takže měl zakrytý hrudník, ale břišáky venku.

Rrrr! Proč jsem si od Gillian nenechala napsat omluvenku, abych mohla zůstat doma?

,,Otoč se? To myslíš vážně?" zeptal se nevěřícným a poněkud dotčeným hlasem.

Neurčitě jsem trhla rameny. ,,Teď spolu přece... Prostě mě nemusíš očumovat."

Zvedl ruce nad hlavu jako znamení, že se vzdává a já nad ním protočila oči.

,,Páni, jak rád bych ti za ty tvé projevy rozehřál kůži na prdelce, Wiggy."

,,Že ti tyhle kecy nejsou blbý! Zvlášť když víš, v jakém jsem rozpoložení."

,,Když já si nemůžu pomoct, jen si vezmi ten svůj postoj. Stojíš, jako bys několik dní nesouložila, ale... Oh, počkat, ono je to pravda!"

Šlehla jsem po něm svým hereckým kostýmkem. 

,,Ty si myslíš, že se nechám zesměšňovat? Já, samotná Mlátička I. Šlechtická se rozhodně nenechám ponižovat nějakým... nějakým... zatraceným sadistickým pitomcem!" zakřičela jsem a popadla do dlaně štětec, který byl celý zapatlaný od makeupu. Neubránila jsem se škodolibému úsměvu, když jsem si všimla, jak znejistěl. 

,,Pojď ke mně," zapěla jsem a zablokovala mu cestu k úprku.

,,Wiggy, už jsem připravený na scénu. Tyhle kraviny si nech na-  Ale, sakra!"

,,Ještě tady to místečko se ti nějak leskne. Musí ti to přece slušet, když jsi hlavní hvězda."

,,Wiggy!"

,,Ano? Jé, promiň, to už je možná moc," řekla jsem a klidným krokem došla ke stolu, odkud jsem štětec vzala. Když jsem se otočila zpátky k Brianovi, měl na čele žílu vzteku.

,,To má být příprava na roli?" pípla jsem, protože se tvářil vážně hrozivě. Přesně jako ten sadista, kterého se chystal hrát.

,,Ano. A tohle..."

Skoro jsem vykřikla, když si přede mnou rychlými pohyby rozepnul zip od kalhot a sevřel v dlaních svou erekci, o které se mi poslední dny mohlo jen zdát. Několikrát si přejel sevřenou pěstí po celé délce a nespouštěl ze mě oči. ,,...je příprava na to, co bude po roli."