Den mého hereckého výkonu nastal. S Brianem jsem se neviděla skoro celé dva dny, které se děsně táhly. Jedna věc byla, že jsem měla čas na naučení se scénáře, ale ve škole jsem byla vždycky rychlostudentka, takže jsem za chvíli neměla co dělat. 

Teda až na...

**

Předešlý večer

,,Ne," odpověděla Gillian razantně a já na ni upřela psí pohled.

,,Wiggy, tohle není škola. Nebudu tě zkoušet ze scénáře, to je přece nesmysl."

,,Ale no táááák. Já jsem strašně nervózní! Nejen že se zítra uvidím s Brianem, ale ještě budu v jeho moci."

Gillian se zasmála. ,,To jsi i tak, pokud vím. A jestli sis toho ještě nevšimla, je to tvůj problém."

**

...mé chabé pokusy přesvědčit Gillian, aby mě vyzkoušela a nestřílela při tom do černého.

V rekordním čase jsem do sebe nalila trochu kávy a ani se neobtěžovala s líčením, protože mi Brian k zaslanému scénáři připsal poznámku, že mě naparádí na setu profesionální vizážistky. A to jsem si musela nechat líbit!

,,Nejdeš nějak brzo?" zívla mi Gillian za zády a já ji objala.

,,Můžeš přestat poskakovat jako koza?"

,,Nemůžu, jsem nervózní."

Zasmála se a vrhla se na kávu, která mi zbyla v hrnku.

,,Máš tam málo cukru," postěžovala si. 

Ty máš teda problémy!

,,Tak si udělej svoji vlastní. Já si musím vyčistit zuby a jít."

,,V tomhle?" zeptala se Gillian s pobaveně nadzvednutým obočím a já pohlédla na své kraťasy a tílko s růžovými králíčky.

,,No... vezmu si raději šaty," mrkla jsem na ni a zdrhla do koupelny, aby se mi už nemohla posmívat.

,,Jak ses dostal dovnitř?" ozvalo se najednou z předsíně a já se málem udusila pastou, když jsem zaslechla Brianův hlas.

,,Pustil mě nějaký váš soused. Už je Wiggy připravená?" zeptal se a já si rychle vypláchla pusu. Raději jsem se na sebe ani nepodívala do zrcadla, když jsem vyšla vstříc tomu muži, který mě neustále překvapoval. Když mě uviděl, věnoval mi zářivý úsměv, který se mu ještě zvětšil při pohledu na mé pyžamo.

,,Rychle se převleču a můžeme jít," řekla jsem a mašírovala k sobě do pokoje. Ještě jsem na něj ale stihla houknout: ,,Zůstaň, kde jsi!"

,,Co to tady vyvádíš?" vyjekla Gillian, když jsem po ní hodila své pyžamo a v rychlosti se soukala do spodního prádla a letních fialových šatů. ,,Netušila jsem, že pro mě přijede, jasný? Tohle jsme si nedomluvili."

,,Je to od něj milé, ne?"

,,Jo, on je velmi milý. Zvlášť teď, když si mě snaží získat zpět."

Nastalo krátké ticho a Gillian za sebou zavřela dveře, aby jí Brian nemohl slyšet. ,,A on tě snad někdy ztratil?" 

Díky bohu, že nejsem namalovaná, pomyslela jsem si, když jsem se ni podívala a na tvář mi ukápla slza, kterou jsem okamžitě setřela. ,,Byl ženatý."

Gillian překvapením pootevřela pusu. ,,Co byl?"

Pokrčila jsem rameny a setřela další slzu. ,,Udělala mu scénu na natáčení a on se opil. To bylo ten večer, co jsem tě pak našla na gauči uhekanou a dvakrát víc nacucanou, než byl Brian. Řekl mi pěkně hnusné věci a já vím moc dobře, že mu to jen tak neprominu. Chci ho za to trestat, už jsem taková."

Chvíli nad tím dumala a pak si mě přitáhla do náruče. ,,Teď hlavně koukej podat ten nejúžasnější herecký výkon!"

Zasmála jsem se jí do ramene a pak se neochotně odtáhla. Tentokrát to byla ona, kdo mi z tváře setřel další otravnou slzu.  ,,A nezapomeň, není se čeho bát. Pokud Brian za něco stojí, tak se od tebe nechá trestat s úsměvem na rtech."