,,Kam si myslíš, že jdeš?" ozval se Brian a zabránil mi v pokusu zvednout se z postele.

,,Abys věděl, musím už začít něco dělat," vydechla jsem do jeho vlasů, když mi začal vlhkými rty dráždit bradavky. ,,A tím myslíš co?"

,,Musím si najít přinejmenším brigádu," vysvětlila jsem a nějakým zázrakem se dostala z dosahu těch jeho silných rukou. Podíval se na mě, jako bych mu vzala lízátko a pak na mě vystrčil výstavní zadek, když se převalil na bok.

,,Ale no tááák! Nebuď ukřivděný a raději mi řekni nějaké termíny, kdy mám chodit na plac, abych to mohla zmínit v žádostech o místa. I když nevím, jestli na to budou zvědaví..."

,,A co bys řekla na menší roličku v Duši v ohni?" zeptal se a se zájmem se převalil na druhý bok, aby mi věnoval ten svůj šibalský úsměv plný nemravným příslibů.

Zůstala jsem stát jako opařená.

,,Vyřízli ti jazyk?" nadzvedl obočí a líně se zvedl z postele, aby nakonec došel až ke mně. ,,Zavři tu pusu, jinak se neovládnu a strčím ti ho do ní."

Ne že by mě zrovna tohle přimělo zavřít pusu, ale opravdu jsem už potřebovala polknout a nějak se vyjádřit. Jenže jak? Nikdy by mě nenapadlo, že tohle vůbec půjde. ,,Počkej, to si ze mě střílíš?" 

,,Přece nebudeš otročit v supermarketech, ne?......... Bylo by fajn, kdyby ses k tomu už laskavě vyjádřila, protože já hořím zvědavostí."

,,A koho bych měla hrát?" pípla jsem.

,,Ty budeš hrát ženu, kterou budu držet proti její vůli jako rukojmí. To zní mile, ne?" pobaveně povytáhl obočí.

,,Velmi," přitakala jsem.

,,Poslyš, pojď se obléct. Uvidíme, jestli mi na to David přistoupí," řekl a já si vzpomněla, jak jsem trávila v režisérově společnosti několik minut pod stolem. Dvakrát.

,,Jo, to určitě projde," prohlásila jsem ironicky a začala si v mobilu projíždět nabídky prací v supermarketech, přičemž jsem narazila na hromadu článků o mém údajném těhotenství, nad kterými jsem jen zvedla oči v sloup a raději se začala poslušně oblékat. 

,,A pak že se ke kariéře nemůžeš prošukat, viď?" ozvalo se z chodby, když jsem se o pár minut později snažila v rychlosti narvat do bot. Prudce jsem se při jeho poznámce vztyčila a mašírovala jeho směrem, abych ho pořádně nakopla do zadku. ,,Abys věděl, máš týden celibátu!"

Hlasitě se zasmál a po cestě ke dveřím si mě hodil přes záda. Naprosto přitom ignoroval moje protesty a malé pěstičky, co mu bubnovaly do zad. ,,Takže zaprvé, nevydržela bys týden sexuální absence. A zadruhé, za každou provokaci tě ošukám, pamatuješ? Takže mi můžeš věřit, že budeš ještě hodně bolavá."