Brian odsunul židli stranou a s očima dokořán sledoval, jak se mu mezi nohama objevila moje hlava s provinilým výrazem.

,,Co to...?" začal David a pak ho oslnil blesk fotoaparátu. 

,,Zapomeňte!" zavrčel směrem k hlavnímu vchodu a dlaní si zakryl obličej.

Opožděně mi došlo, že foťáky rovná se novináři. Právě v tuhle chvíli měli minimálně tak třicet fotek mě a Briana v této nelichotivé pozici. Moje hlava a jako rozkrok byly parťáci na život a na smrt. Pohotově jsem zašmátrala rukou a strhla diktafon z mé tajné skrýše. Rychle jsem ho hodila do kabelky a snažila se zdrhnout jako včera, jenže mě chytla něčí ruka a pevně mi sevřela paži. Nemotorně jsem klopýtla dozadu a pomrkávající vzhlédla do Brianova udiveného obličeje.

,,O co vám jde?" zašeptal tónem, který odrážel celou tuhle situaci.

Když jsem u něj stála takhle blízko, byl teprve nádherný! A měl zarudlou tvář od jisté facky.

,,Co jste zač? Komička?"

Po tomhle prohlášení těch pár sympatií odjelo na dovolenou. A to i společně se soucitem kvůli tomu zranění.

,,Komička?" nadzvedla jsem obočí. ,,To si mě dobíráte?"

,,Nebo vás cvičí v bojových uměních," zauvažoval, ignorujíc mé otázky, a naschvál si přejel po zmrzačené tváři.

,,Nejste vtipnej!" vyprskla jsem a ukázala jednomu fotografovi v dálce prostředníček, protože jinak bych ho vytasila na Briana a to už by byla špička ledovce.

,,Vy taky ne," řekl klidným hlasem, takže mě naštval ještě víc.

Ovládej se. Ovládej se! 

,,Už bych chtěla jít."

,,Zítra budu kolem druhé před hotelem Summer rozdávat autogramy," ozvalo se mi za zády. Trochu jsem zpomalila chůzi, ale i tak jsem šla dál. ,,Jen pro případ, že byste chtěla někoho profackovat."

Prudce jsem se otočila a shledala, že ten bastard stojí zase u mě. Debra, která raději předstírala, že se jí tahle situace vůbec netýká, zrovna procházela kolem nás s tácem plným drinků.

Bingo!

Rychle jsem čapla sklenici s něčím barevným a chrstla mu tu tekutinu do obličeje. Uslyšela jsem za zády několik hvízdnutí a ani jsem se nepotřebovala ohlížet, aby mi bylo jasné, že i pokračovaní mého dalšího ponížení mají zaznamenané v podobě fotografií a pravděpodobně i videí.

,,Vy jste vážně praštěná! Vůbec nechápu, o co vám jde!" vykřikl a následně zasténal, protože ho alkoholický nápoj zřejmě pálil v očích.

,,O nic! Je to celé jedno velké nedorozumění! Nic z toho jsem neměla v plánu," zapřísahala jsem ho a v duchu jsem se sama sebe ptala, jestli mám tohle zapotřebí.

,,O tom bych teda trochu polemizoval... Nemám obličej od alkoholu náhodou, ne? A taky košili, boty a-"

,,O botách raději vůbec nemluvte! Zatímco jste vedl s kolegou tu duchaplnou konverzaci, z nudy jsem vám je vyleštila, protože jsem se na ty zaprášeniny prostě nemohla koukat," řekla jsem, hrdá na tu stěru, jenže pak mi došlo, že jsem to možná vůbec přiznat neměla. Zrudla jsem jako krocan, který zrovna doběhl maraton.

Představte si krocana, jak běží maraton. 

Hahahaha!

.
.
.

No nic. Kde že jsme to byli? Jo! Pan Brian byl poněkud rozlícený.

,,Jděte mi z očí," zavrčel a já zvedla ruce nad hlavu, abych mu dala najevo, že se vzdávám.

U východu mě zastavil nějaký novinář, který páchl potem. ,,To bylo velmi odzbrojující jednání, Mlátičko. Povězte, co vám pan Wiesel provedl tak hrozného, že mu skončil aperitiv v očích?"

Mlátička? 

Heh?

S falešným úsměvem jsem si prohrábla vlasy a kousla se zevnitř do tváře. Pak jsem s novým nápadem, který přišel zčistajasna, šibalsky nadzvedla obočí a pohlédla na pana Wiesela přes rameno. Se ztuhlou čelistí si mě měřil pronikavě modrýma očima a já se neubránila lehkému samolibému úsměvu. Pak jsem se s dramatickým povzdechem otočila zpět k novináři, který ke mně nakláněl mikrofon. 

,,Víte, nedávno jsem se s Brianem vyspala a on se mi pak neozval, a to i přesto, že mi to snad stokrát slíbil. Připadám si teď podobně ponížená jako v tom nedávnu, ale to je zkrátka život, viďte? Až na to, že já to vždycky řeším po svém," řekla jsem a odebrala se k východu.

Nechala jsem za sebou překvapeného novináře, který očividně okamžitě nalétl na mou lež a naštvaného Briana, který se aspoň na pár hodin po zveřejnění mého prohlášení stane hajzlem.