,,Vstaň a vydej se vstříc New Yorku, Wiggy! Takhle žádnou inspiraci nezískáš," napomenula mě Letty.

,,Vždyť je ještě noc," zamumlala jsem v polospánku a slyšela její nevěřícné uchichtnutí.

,,Ne, je už zatracených deset hodin dopoledne!"

Pokrčila jsem pohřbená pod peřinami rameny. ,,Vždyť říkám - je noc."

,,Wiggy, dělej," přikázala a jedním rychlým trhnutím stáhla mou peřinu z postele a s ní i mě, protože jsem jí měla omotanou kolem těla. S třísknutím jsem dopadla na podlahu a začala bědovat.

To je mi dovolená!

,,No jo, vždyť já už jdu!" Se zasténáním jsem se pomalu zvedla do sedu a prokřupla si bolavá záda. ,,A kam teda půjdeme?"

,,K pláži. Já mám jednu zakázku, takže tě tam na chvíli nechám a pak se vrátím."

Vyvalila jsem oči a otevřela pusu na protest, jenže Letty mě předběhla. ,,K psaní potřebuješ klid. A k přemýšlení taky. Takže mě nerozčiluj a koukej se už obléct."

Povzdechla jsem si a odebrala se ke svému kufru.

,,No tak dobře, ale nejdřív si skočíme na snídani. Umírám hlady," zabědovala jsem znovu a stiskla si přes košilku břicho. Slyšela jsem, jak se mi Letty uchechtla za zády a přimhouřila jsem na ni přes rameno oči. ,,Co je, ty jedna?"

S úsměvem pokrčila rameny. ,,Já nevím... Tvrdíš mi tu, že je ještě noc a přitom máš hlad."

Krásně se trefila do černého, ale já byla moc unavená, takže jsem místo hromady protestů a nadávek jen vyplázla jazyk. Úplně vespod kufru jsem nahmatala tyrkysové plavky a k nim si vybrala kanárově žluté šaty.

,,Odejdi, prosím. Kdybys viděla mé nahé tělo, tak bys patrně začala žárlit," zaculila jsem se a Letty vyletěla dlaň k hrudníku.

,,No dovol! To jsou mi způsoby, takhle po ránu," brebentila, když vycházela z místnosti a při tom se druhou dlaní plácla přes svůj pevný zadek, který jsem jí potají záviděla.

V rekordním čase jsem se převlékla, natřela se krémem na opalování, na oči nasadila brýle a schovala si do malé kabelky diktafon společně se zápisníkem a propiskou. Líčení jsem neřešila a místo čištění zubů jsem si do pusy výjimečně strčila jen žvýkačku.

**

,,Co vlastně na mém bratrovi vidíš?"

,,To myslíš vážně? Vždyť je k sežrání!" vykřikla jsem a Letty předstírala, že se jí chce dávit.

,,Jsi pitomá," zasmála jsem se a hodila po ní pomačkaný ubrousek.

,,Víš, já mám svého bratra opravdu ráda a přeju mu, aby byl spokojený. Přesto ti musím říct, že nechápu, jak někdo jako ty s ním může být."

Spolkla jsem sousto a svraštila obočí. ,,A jaká jsem?"

Zeširoka se usmála a pak zavrtěla hlavou. ,,Na mě nic nehraj. Jsi možná střelená podobně jako Minie, ale taky jsi stejně jako ona nohama na zemi. A to můj bratr není. Je hodně přelétavý. A tím nemyslím jen ženy, on je přelétavý tak nějak ve všem. Nechci tu nikomu škodit, zvlášť ne Brianovi, ale mysli na to. Jsme ženy a tak musím stát nejen při svém bratrovi, ale i při tobě."

Nepatrně jsem přikývla. ,,Takže... se nemám spálit?"

Usmála se a usrkla si ze své kávy. ,,Jo, i tak by se tomu dalo říkat."

,,Dobře, beru na vědomí."

Letty měla pravdu. V tomhle jsem Briana prokoukla už dávno, ale rozhodně jsem ho nehodlala měnit. Nesnesla bych, kdyby někdo měnil mě, takže jsem ho nechtěla předělávat. Výhoda mé povahy spočívala v tom, že jsem nechávala věci plynout.

**

Letty zaplatila taxikáři půlku částky a k ní přidala i tu mou. Společně jsme vystoupily a ona ukázala na pláž v dálce. Pak se otočila na opačnou stranu a namířila ukazováčkem na velkou šedou budovu.

,,Kdyby něco, tak tamhle budu mít jednání. Nezabere mi to víc než hodinu," řekla a rychle mě objala. Usmála jsem se na její záda, a když přeběhla křižovatku, vydala jsem se k pláži. Slunce pálilo jako praštěné, ale mě to bylo příjemné. Měla jsem toho tolik na pozorování, protože jsem v New Yorku nikdy nebyla a v podstatě mě zajímal každý detail.

,,Páni," vydechla jsem, když jsem se ocitla přímo u pláže. Našla jsem si místo ve stínu a vytáhla z kabelky zápisník s propiskou.

Po půlhodině neustálého psaní jsem byla vyřízená z toho, jak moc mi pomáhá šumění moře. Byl to tak uklidňující zvuk a dalo se u něj skvěle přemýšlet. Pouštěla jsem si i ty nahrávky, které jsem stihla na diktafon pořídit a několikrát jsem musela ovládnout záchvat smíchu, když jsem se vracela ke všem těm okamžikům, které jsem s Brianem už prožila. Nakonec jsem zaklapla zápisník a zapnula diktafon jenom proto, abych si nahrála zvuk přelévajících se vln. Pokud mi to tolik pomáhalo při psaní, tak proč si to nepouštět i mimo pláž?

S úsměvem jsem si položila hlavu na písek a zavřela oči. Slunce ve stínu nemělo takové grády, ale stejně to byl mazec! Strávila jsem takhle víc jak další tři čtvrtě hodinu a když jsem se pak probudila, shledala jsem, že většina lidí je na opačné straně pláže, kde sluníčko pražilo nejvíc. Se zasténáním jsem si protáhla bolavá záda a vytahala si z vlasů písek, což mě od malička nesmírně bavilo. Proto jsem se už jako malý špunt schválně válela po písku, aby ho pak měla plné vlasy. Zvyk je prostě železná košile. Takže jsem si s úsměvem vydrbala celou hlavu a pak se natáhla pro svou kabelku, abych šla naproti Letty, která to - podle hodinek na mém zápěstí - už nějak natahovala. Úplně jsem ztuhla, když jsem zjistila, že moje malá kabelka vedle mě neleží.

,,Do prdele," zaklela jsem s rozbušeným srdcem, vědoma si toho, kolik peněz jsem v ní měla. Nemluvě o veškerých dokladech... včetně pasu.

,,Kurva fix!" vyskočila jsem na nohy a pohlédla do dálky, jestli ji neuvidím v něčích rukou.

,,To jsou mi ale slova," ozval se mi za zády známý hluboký hlas a já ztuhla podruhé.