Brian mě načapal, když jsem se snažila vylézt z okna a včas mi v tom zabránil. Strhl mě na koberec a přidržel mi ruce nad hlavou.

,,Co blbneš?!" zakřičela jsem na něj, jako by to byl on, kdo tu leze z okna, které je víc jak tři metry nad zemí. Chvíli mě jen frustrovaně pozoroval a pak vstal, aby okno prudce zavřel.

,,Wiggy, co to má znamenat?" zeptal se Brian celý zadýchaný, protože se mi s nadpozemskou rychlostí postavit do cesty, když jsem se snažila utéct. To mě ale nezastavilo - svezla jsem se na všechny čtyři a podklouzla mu mezi nohama, které sice stiskl k sobě, ale už bylo pozdě.

Ne, nejásejte zbytečně. Stejně mě chytil...

Nebo vy jste snad chtěli, aby mě chytil?

Tentokrát si na mě sedl a já věděla, že prát se s ním je marné. Měl minimálně o čtyřicet kilo víc než já.

Proč to na něj teda rovnou nevychrlit?

,,Gillian dneska viděla článek s fotkami tebe a nějaké blondýny, kterou jsi na nich olizoval!" zapištěla jsem a v duchu uvažovala nad tím, proč mám z toho tak blbý pocit. Chtěla jsem Briana dostat do postele ještě dřív než on mě, což se taky stalo. Neměla jsem být naštvaná. 

,,To je má sestra Letty! S tou bych se určitě nelíbal! Dal jsem jí jen pusu na tvář, prokrista!" 

Sakra...

Zatracená Gillian!

Brian se ze mě zvedl a někam odešel. Nechal mě tam ležet s pocitem viny. Nemotorně jsem se vyškrábala na nohy a poslouchala, jak s něčím rachotí v přízemí. Pravděpodobně se vrátil do kuchyně k jídlu, které pro mě připravoval. Se zrakem sklopeným k zemi jsem došla až k němu. Zrovna dával na talíř omeletu a já si všimla, jak má napjatá ramena. Opatrně jsem se ho dotkla a on ucukl, div nepřeletěl na druhou stranu místnosti jako vyděšená kočka.

,,Briane..."

,,Nechápeš to," zavrčel tiše a vrátil se k talíři, aby mi ho následně vrazil do rukou. ,,Tohle na své slávě nesnáším! Jedna věc je, že mě bulvár neustále špiní, ale mnohem hůř snáším fakt, že těm sračkám lidé věří. Dokonce i ty! Viděla jsi vůbec ty fotky? Nebo sis jen vyslechla převrácenou verzi své kamarádky?"

Byl pěkně naštvaný a měl na to právo. Tohle všechno byla pravda. Ale jak už jsem vám řekla, já prostě jednám ukvapeně.

S povzdechem jsem obešla pult, abych se k Brianovi dostala blíž, a navzdory jeho odmítavému výrazu jsem se mu uvelebila na klíně. Když se na mě i přesto nepodíval, zajela jsem mu prsty do vlasů a zkrátka ho donutila ke mně vzhlédnout. A ano, políbila jsem ho. A jak! Tak vášnivě a romanticky jako ještě nikoho.

Romantika... 

To jsem nemohla dopustit. Raději jsem se svezla po jeho těle až na podlahu a ucukla pod chladem dlaždiček. Pak jsem mu ho rovnou vytáhla z kalhot a ukázala mu, jak moc talentovanou fanynku vlastně má.