Jak Charlie Tiaře slíbil, po patnácti minutách se přiřítil na své Kometě, na kterou nedal dopustit a nechal Tiaru, aby naskočila k němu. Ta se sice moc netvářila, ale jelikož nenašla tajný východ, nic jiného jí nezbývalo. Měla ale díky tomu po dlouhé době možnost, vidět celou rezervaci z výšky. Jak se blížili k údolí, prohlížela si nejen Dračí doupě, ale i výběhy draků, které byly sporadicky umístěny po celém okolí. Na západě zahlédla samici Chamtivku, která se stranila svým potomkům a škudlila si zbytky nedojedeného kamzíka. Jejich zlaté rohy se blýskaly na dálku, jen ty její byly uřezané a možná proto na ně byla taková.

Rozhlížela se dál, přičemž se připravovala na prudké klesání do údolí, když vtom změnil Charlie směr letu. Pokoušela se ho zeptat, o co mu jde, ale Charlie jí neodpověděl. Mířil rovnou k ležícímu Švédskému krátkonosému, o kterém už pár týdnů věděli, že umírá. Tiara nemohla nic namítat, když se snesli na zem a Charlie vykročil přímo k němu. Snouty byl jediný drak, který na ostatní neútočil. Možná na to už neměl síly, možná měl Charlieho stejně tak rád jako on, ale pouze se z něj mírně zakouřilo, když k němu Charlie došel.

„Jsi pašák, kamaráde," klekl si k němu Charlie. Tiara stála v bezpečné vzdálenosti. Na provazech kolem nich byli další jeho tři příbuzní a šlehali po nich modré plameny. Naštěstí byli rozmístěni tak, aby se nikomu nic nestalo.

Charlie se slzami v očích sledoval svého stříbromodrého přítele, ale nedotýkal se ho. Věděl, co ho čeká a také si byl vědom toho, že brzy půjde jeho kvalitní kůže na trh. Zároveň byl Charlie jediný, kdo z krotitelů neměl objednané rukavice a štíty ze Snoutyho. Přišlo mu to kruté.

„Weasley, nerada ti to říkám, ale jsem celá zakrvácená a ty tu lituješ draka?" naklonila se Tiara, přičemž si prohlížela to něco, co by ještě před půl hodinou nazývala nehty. Charlie se na ní dotčeně otočil.

„Někdo by tě měl naučit empatie," zavrtěl hlavou, než se zapřel pěstmi o zem a dřepl si. „Ještě se za tebou vrátím," směroval slova ke svému dračímu příteli a vstal. Přešel až k Tiaře a vzal ji za ruce. „To vypadá fakt nechutně," zhodnotil.

„Páni, to bych bez tebe nevěděla," opáčila kysele.

„Tak jdeme, Eliana to napraví, než stačíš říct –"

„Neříkej to," zamračila se na něj.

„Famfrpál," ušklíbl se.

„Řekl to," sklopila hlavu a podala mu koště, které sebrala ze země, zatímco klečel u Snoutyho.

Přeletěli malý vrcholek, za kterým se nacházel střed rezervace a snesli se přímo k Lektvarovému kutlochu. Charlie opřel svoje koště o dřevěnou fasádu a dokonce byl tak šlechetný, že otevřel Tiaře dveře. Ta akorát natahovala zakrvácenou ruku ke klice, ale jakmile se Charlie přiřítil, raději ho nechala otevřít.

Vlezla dovnitř jako první a vzápětí toho zalitovala. V kutlochu byla totiž nejen Eliana, ale i její mladší sestra a Kaila, která se s Atarou vesele vybavovala. Obě se podívaly jejím směrem a zmlkly.

„Co se ti stalo?" vyhrkla zděšeně Atara. Ačkoliv se k ní Tiara nechovala vždy hezky, Atara svou starší sestru měla ráda a dělala si starosti, kdykoliv se na jejím těle objevil nový šrám.

„Tomu bys nevěřila, Ataro," zamumlala Tiara, než se otočila na Elianu a vykročila k ní. Charlie přešel k děvčatům a opřel se o Kailinu židli, aby viděl na všechny čtyři blondýnky. Na jednu stranu se mu zamlouvalo být mezi tolika pohlednými mladými ženami, ale věděl, že dřív nebo později bude zle.

„Eliano, zlato, přičaruješ mi nehty?" oslovila ji Tiara neuvěřitelně mile. Eliana se na ni smutně pousmála a prohlédla si přes lektvarový stůl její zubožené ruce.

Charlie se zadíval na Ataru, která smutně sledovala svou sestru. Občas mu bylo laskavé Atary nesmírně líto, ale nebyla to jeho věc. Atara se otočila zpátky na Kailu a na něj, načež se sesunula na desku stolu a podepřela si hlavu rukou.

„Něco vymyslím," poznamenala Eliana a začala mávat hůlkou kolem Tiařina obličeje. Beztak ho měla plný jizev, ale se sedřeným nosem připomínala klauna. Charlie si jí kvůli tomu, co se dělo se Snoutym zapomněl dobírat, čehož také litoval. Byl by dál sledoval Tiaru s Elianou, kdyby se k němu Kaila neobrátila a neoslovila ho.

„Už jsi zkontroloval toho draka?" chtěla vědět. Sklopil k ní pohled.

„Všechno v pořádku," přitakal, než se přesunul k Elianě a Tiaře. Ta sebou trhla, jakmile se postavil vedle ní a podívala se nejprve na něj a pak se ohlédla přes rameno na Kailu.

„Na mě se dívej," okřikla ji jemně Eliana a chytila ji za sedřenou bradu. Tiara zasyčela bolestí, ale neodporovala. Nechala Elianu ještě chvíli mávat hůlkou, dokud jí rána úplně nezmizela.

„Co tak civíš, Weasley?" natočila se na něj.

„Nemůžu?" uchechtl se. Tiara protočila očima. Bez dalších slov raději odešla z kutlochu, aniž by se ohlédla znovu po Kaile nebo po své sestře. Ta si stále v tichosti podpírala hlavu, ale vypadala, že je úplně bez nálady. Charlie se ještě usmál na Elianu, než na ty dvě mávnul a Tiaru následoval.

Mířila k hospodě Dannyho Barbella a ačkoliv věděla, že Charlie vyrazil hned za ní, nepočkala na něj a ani se neohlížela. Vlastně k tomu ještě přidala do kroku, aby byla uvnitř rychleji. Hospoda byla jen kousek od kutlochu, takže netrvalo dlouho a už otevírala dveře. Kdosi uvnitř byl ale rychlejší a mírně ji zarazil.

„Jé, Tiaro, kde ses toulala?" ozval se známý hlas. Charliemu se začala vařit krev v žilách, když následně spatřil Cordina Lazara, jak chytil Tiaru za pramínek vlasů. Tiara se na něj usmívala. Netušil, jak to ten zmetek dělal, ale vždycky se na něj tak smála. Možná to dělala schválně, aby Charlieho naštvala a také se jí to dařilo, jen co je pravda.

„Rande s obrem," mávla nad tím rukou a chytila pramínek svých vlasů, aby na ně Codrin nesahal. I on měl u Tiary limity, které se nepřekračovaly. Charlie si k nim pospíšil.

„A se mnou," ujistil ho pevně, když se u nich zastavil.

Codrin byl urostlý tmavovlasý krotitel z místní rodiny. Vždy své husté vlasy nosil v culíku, ale jen tak ledabyle, aby jimi zakryl chybějící ucho. O to ho připravila Tiara, když se jí před dvanácti lety pokusil o letních prázdninách políbit. Na té samé straně měl ještě jizvu od dračího ocasu, který ho zasáhl před pěti lety. Charlie si tu situaci náramně užíval. Codrin z toho ale stejně vyvázl jako hrdina, který se mohl pyšnit perleťově duhovou šupinou na krku.

Jakmile Charlieho zaslechl a spatřil, nakrčil svůj široký nos a chtěl mu cosi říct, Tiara ho ale zarazila.

„Sháněla tě McFustyová, chce slyšet tu historku o Novozélandském," zamrkala na něj. Charlie netušil, proč si to vymýšlela a Codrin byl stejně tak zmatený jako on.

„Vždyť už jsem jí to říkal," zavrtěl hlavou.

„Tak to chce asi slyšet znovu. Jsou v kutlochu," ukázala za Charlieho, který si jí zmateně prohlížel i po tom, co Codrin odkráčel směrem, jakým ukazovala.

Chtěla vstoupit dovnitř, ale Charlie ji zarazil.

„To sis vymyslela," prohlížel si ji. Tiara k němu zvedla pohled.

„No a?"

„Proč?" zeptal se jen. Tiara na to však měla celkem logické vysvětlení.

„Nemám náladu poslouchat to vaše dohadování. Chci si jen dát panáka."

V Ohnivzdorné knajpě, jak se hospoda jmenovala, nikdy nebývalo moc lidí. Většinou se tam po večerech scházeli krotitelé z celé rezervace, ale ani těch moc nebylo. Krom Trifanových, Fawleyových, Lazarových a Tanguye Ridgebita, už v rezervaci bydlela jen jedna rodina a ti do hospody nevkročili od chvíle, kdy se ještě jmenovala Pohořelá. Charlie miloval tři roky starou vzpomínku, kdy jeden z draků zapálil střechu hospody a Danny, který si ji čtyři roky před tím založil, si nejprve nalil panáka ohnivé whisky, než začal s hašením. Jelikož se mu to podařilo včas – i přes to, že nějak nespěchal – hospodu ihned přejmenoval. Přišel sice o pět zákazníků, ale za to měla Ohnivzdorná knajpa svou historii.

Ten večer tam krom Dannyho a Torda Trifana neseděl nikdo. Tiara s Charliem ihned přešli až k baru, kam se oba usadili, než Danny vstal od Torda a nalil jim dva panáky.

„Jak to šlo s obrem?" zeptal se. Tu informaci měl zřejmě od Torda. Ten je samozřejmě poslouchal, ale předstíral, že četl rumunský týdeník Transylvánské periodikum. Charlie si ho čas od času také rád přečetl, jejich redakce totiž nic nezatajovala a působila podobně jako Jinotaj, který v Rumunsku také odebírali. Lenka Láskorádová na sebe mohla být hrdá. Sama dokonce kdysi přicestovala, aby osobně rozdala několik výtisků. Někteří vyprávěli o tom, že přivezla i draka, ale to by Charlie jistě věděl, jestliže na něj nepoužila paměťové kouzlo.

„Weasley ti to určitě rád poví," sáhla po své skleničce a naklopila ji do sebe. Danny se díval na její zakrvácené ruce.

„Zachránil jsem Tiaře život," poznamenal hrdě Charlie s vážnou grimasou. Tiara prudce odložila skleničku na bar a věnovala mu zamračení.

„A málem jsi mě sejmul balvanem!"

„Nemáš strkat nos ven z jeskyně," protestoval Charlie. Danny si je nechápavě prohlížel, přičemž Tord vstal ze své židle a pomalu došel až k nim. Zezadu položil Charliemu ruku na rameno, až zrzek málem vylil svou whisku, jak ho silně stisknul.

„Takže bylo nakonec dobře, že jsem tě tam poslal," usoudil znalecky a vzal si od něj skleničku. Charlie ho sledoval, jak vypil veškerou tekutinu a následně napodobil to, co udělala Tiara. Prásknul však o bar mnohem silněji. „Je mi ukradená nějaká vaše sázka. Tiara mohla umřít a pak bych se postaral o to, aby se něco podobnýho stalo tobě," řekl mu s vážnou grimasou. Tiara ty dva sledovala.

„Jsem tady a nejsem malomocná," ohradila se.

„Tvůj táta odjel. Nehodlám mu po jeho příjezdu vyprávět, že se ti něco stalo, kvůli Charliemu," vysvětlil jí. Charlieho to urazilo, Tiara skákala do nebezpečí po hlavě dávno před tím, než se do Rumunska přistěhoval. Než mu stačila Tiara cokoliv říct, otočil se na patě, sbalil Periodikum a odešel. Ani za sebou nezavřel. Charlie rychle vstal, ale Tiara ho chytila za ruku.

„Jdu zavřít," zavrčel na ni neurvale. Tiara pustila jeho ruku a otočila se zpět na Dannyho, který se na ni pokusil usmát. Dokonce i jeho zelená očka se na ni usmívaly, takže hodila rozhořčení svého strýce za hlavu a požádala ho, aby nalil ještě další rundu.

Charlie se za několik vteřin vrátil zpět vedle ní. Ujištění, že měl dolito, mu zavřelo pusu a s ohnivou whisky spolkl všechny připomínky, které k Tordovi měl. Tiara za to byla ráda, nechtěla neustále řešit rozbroje, ačkoliv se pro to nejspíš narodila. Sama byla povětšinou jejich zdrojem a středem, ale dnes na to neměla náladu. Ne po tom, co málem sletěla dolů z Peleagy.