Tak dneska se pustím do pokračování toho platná Hedviky. Je nádherné ji takhle malovat když mi spí v křesle.

Po dlouhém tichu začnu poslouchat velmi divné zvuky! Podivam se a pořádně se rozhodnu a zjistím, že to dělá můj spolužák stojící za dveřmi. Škrábe na sklo a bouchá do něj. Když mu otevřu tak do mě vrazí a rozběhne se směr můj obrázek. Ne! Vyhrknu a utíkám za ním! Pozdě!

Zhodil obrázek a začal po něm skákat! Nevěděla jsem co dělat. Mám ho vyhodit? To je divné nikdy jindy se mi to nestalo. Ale mám zlost ho popadnout za vlasy a vyhodit ven!

A taky to udělám! Chytla jsem ho za ucho a tahala ho směr východ! On ječel a cukal s sebou ať ho pustím ale já mu nic neodpovedela.

Když jsem za ním zamkla dveře, zpanikařila jsem. Co dělat. Plátno je na cimpr campr..... rozbrečela jsem se.

Trvalo dlouho než jsem se uklidnila. Mezitim přišla maminka a viděla tu spoušť. Pověděla mi co dělat a já to přijala jako radu. A tak jsem neváhala ani minutu zaběhla jsem si pro nové plátno a dala jsem Hedvice pamlsek, aby si zase mohla vklidu lehnout. Začala jsem úplně od znova.

Jak já se mu pomstím! To uvidí! Zítra nesu do školy obraz toho pejska tak uvidíme. Doufám, že z toho nebudu mít zas jenom hromádku ,,hadérek" jak z obrazu Hedviky.