Tentokrát se Sever překonal. Každoročně pořádá na severním pólu ples a rok od roku přijede víc lidí. Mění témata a letos to vyšlo na maškarní.

Chtěl jsem to odfláknou a jít za Jacka Frosta ale to mi bylo výslovně zakázáno. Nasadil jsem si tedy modrou škrabošku, šedou košili a bílé kalhoty.
Ano, hádáte správně. Jdu za zimu a k tomu mi už nikdo nemůže nic říct.

Stoupnul jsem si do jednoho s temných rohů a pozorně sledoval každého nového hosta. Přijelo mnoho princezen ze všech koutů světa, princové ale i budoucí náčelník vikingů.

Už tu bylo několik stovek lidí ale mě nejvíc zaujal jeden.
Byl v černém a vypadalo to jako šupiny. Pod rukávi k nohavicím se mu táhlo něco co připomínalo křídla.
Naklonil jsem hlavu na stranu a když mi to došlo měl jsem chuť se praštit do čela.
Jeho kostým je drak. Usmál jsem se a podel zdi se k němu pomalu připlížil.

,,Nechtěl by jste tu provést? "zeptal jsem se tajemně zpoza jeho zad a s úsměvem jsem sledoval jak překvapeně ztuhnul. On se mě lekl, to je roztomilé.

,, To záleží na tom kdo to nabízí." řekl klidně a pomalu se otočil.

Nasadil jsem svůj neodolatelný úsměv a udělal dva kroky k němu.
,, Sama zima je vám k službám." řekl jsem vážně a lehce se uklonil.

,, Bude mu ctí, "řekl klidně a o trochu stlumil hlas. ,, Zimu si nikdo nechce znepřátelit jejím odmítnutím. "

Zasmál jsem se a chytl ho za ruku. Táhl jsem ho do každé místnosti, ukázal mu Yettie i elfi a celou prohlídku zakončil na balkoně odkud byl dokonalý výhled na polární zář.

,, Tu prohlídku jsem si moc užil ale teď toužím znát jméno svého průvodce." řekl když jsme stály bok po boku u zábradlí.

,, V podstatě jsem se už představil když se nad tím trochu zamyslíš." řekl jsem s úsměvem a políbil ho na hřbet ruky.
Už se pomalu blíží půlnoc a sní i čas kdy je kouzlo tohohle místa pošle zpátky domů. Než stihl protestovat přitáhl jsem si ho do náruče.
Hodiny poprvé odbyli a já přitiskl své rty na jeho. Vnímal jsem jeho chuť a zároveň dalších jedenáct odbití. Po tom posledním jsem už měl prázdnou náruč a hlavu plnou jeho oči i úsměvu.

Za rok jsem opět stal na plese když se za mnou ozval ten nádherný hlas. ,, Tak zde se mi schováváte zimo, nebo mám raději říct Jacku Froste. "řekl pobaveně a já se na něj s úsměvem otočil.
,, Takže si nakonec rozluštil mou hádanku."