Pokojem se ozvala rána a Minho by přísahal, že slyšel i zavrčení. Jeho myšlenky však přerušil pád na zem.
„Um!" vydal ze sebe zvuk nelibosti, který následoval po duté ráně.

„Co tady děláte?!" řekl chladným hlasem Jisung, celý obalený dekou, jako by se snad bál, aby mu Minho, nedej bože, viděl kotník. To by bylo pozdvižení, jako když v panství Downtown někdo ukradne lžíci.

Minho chtěl něco říct, avšak Jisung si mezitím stihl všimnout, že starší má jeho tepláky a žádné triko, což ho pochopitelně rozhodilo, vyděsilo a naštvalo ještě více, díky čemuž si to nenechal vysvětlit.
„Včera-" začal brunet a tím taky skončil.
„Přísahám, že jestli mezi námi něco bylo, jdu si koupit bělidlo a svěcenou vodu. Fuj, ta představa je odporná!" Jisung zformoval obličej do znechuceného. Ani se na staršího nedokázal podívat. A právě díky tomu nemohl vidět, jak měl doširoka otevřené oči, nyní skleněné od zadržovaných slz.
„Ty tepláky si nechte a vypadněte!" s tímto zabořil hlavu do peřiny.

Minho neváhal. Nehodlal tam po těchto slovech zůstávat. Rychle se zvedl, oblékl svetr, popadl kalhoty i bundu a při odchodu z místnosti narazil ramenem do rámu dveří. V chodbě si při obouvání bot uvědomil, že spal v ponožkách, ale to mu bylo jedno. Prudce otevřel vchodové dveře a stejně tak i zabouchl.

Chvíli tam stál, snaže se zklidnit svůj zrychlený dech, první slza stékající po jeho tváři. Minho nebyl citlivka, nebo snad zamilovaný do Jisunga, avšak i přesto ho jeho slova velice ranila. Vadilo mu, že měl o něm mladší tak nízké mínění. Vadilo mu, že i přesto všechno, co včera pro mladšího udělal, mu teď řekl tohle a ani si to nenechal vysvětlit. A to všechno v kombinaci s problémy v rodině a stresem v práci vyústilo v toto. To on pracoval více, aby ostatní mohli dřív domů.

Zhluboka se nadechl, zaklonil hlavu, doširoka otevíraje oči. Chvíli takto zůstal, než je pevně zavřel. Slaná tekutina, která zde být neměla, tak vytekla na jeho tváře a on ji rukávem vysušil. Oči znovu otevřel, otáčeje se ke schodům.

V tu chvíli se ozval hlasitý dupot, který ignoroval. A nebýt toho, že si před chvílí protřel oči a nyní měl ve výhledu mžitky, všiml by si dvou zvědavých hlav.

✧

„Zlato! Jsem doma!" zařval schválně nahlas Felix po otevření dveří. Jelikož Minho předtím nezamkl, blondýn neslyšel svého spolubydlícího přijít. Minho taky nezavřel dveře jeho pokoje, a tak byl Felixův hlas nejen nečekaný, ale taky až moc hlasitý.
„Neeee," zakňoural z postele.
„Tak co kocovinka?" zeptal se s pobaveným úsměvem Changbin, který se opřel o rám dveří. Blondýn zmateně zvedl hlavu.
„A ty tu děláš co?"
„Wow, taky tě rád vidím," odfrkl starší.
„Jsem rád, že jsi se nějak dostal domů," zasmál se Felix, který spolu se sklenicí vody a práškem přišel až k posteli.

„Bože, miluji tě!" řekl blaženě Ji, načež obě věci přebral. Prášek vložil do úst a zapil vodou, sklenku podávaje zpět svému spolubydlícímu.
„Stačí Felix," zasmál se Felix, který se posadil na postel zády ke dveřím, tudíž na rozdíl od Jisunga nepostřehl Changbinův pohled.

„Jak si se teda dostal domů?" zeptal se černovlásek. Jisung se na chvíli zamyslel, než opět udělal ten obličej.
„Minho," řekl zahořkle. Oba se na něj podívali takovým zvláštním pohledem.
„A proč ten obličej?" naklonil hlavu Felix.
„Ráno jsem se probudil v jeho obětí bez trička, stejně tak i on." Jisung myšlenkami zabloudil k dnešnímu probuzení.

„A?" blondýn s černovláskem pozvedli obočí.
„Jak "A?"? To vám to nestačí?!" vyhrkl naštvaně Ji. Rysy v obličeji mu ztvrdly zlostí.
„No, ne? Vždyť se nic nestalo," řekl klidně Lix. Bin souhlasně pokýval hlavou.
„A to víš jak?!" vyštěkl již opravdu agresivně.
„Nemáš žádné cucfleky, a to ani na hrudi, která ti jde mimochodem vidět, sprav si peřinu," podotkl, „a ani jsem si nevšiml kondomů a jejich obalů. V peřině jsi zabalený, takže hádám, že je čistá spolu s prostěradlem. A ty sám snad víš, jaké to je, když se s někým vyspíš, ne? Co, připadáš si, že jsi včera s někým spal?" zeptal se napjatě. Jisung začal konečně přemýšlet a vzpomínat.

„Tak?" zeptal se Changbin, když uběhlo pár minut.
„Sáhl mi na zadek," řekl Jisung bez přemýšlení.
„A dál?" pobídl ho Lix s neskrývanou zvědavostí.
„A dál jsme šli ke dveřím a já si myslel, že mě políbí," pokračoval bezmyšlenkovitě.
„A dál?" Napětí stoupalo.
„A dál jsme šli dovnitř," odmlčel se a snažil se vzpomenout, „a já ho dotáhl do postele, ale on pak vstal, tak jsem šel za ním. On si sundal triko a rychle si převlékl tepláky, které pak podal i mi." Jisungův obličej se uvolnil a jeho se oči rozšířily.
„Proboha," vydechl trochu zděšeně.
„Děje se něco?"
„Dneska ráno jsem mu řekl něco, co jsem neměl, sakra!" Jisung se zakuklil do peřiny.

Changbin se už chtěl začít znovu vyptávat, avšak Felix ho stihl zadržet.
„Tak se prospi, ať je ti líp," usmál se soucitně, načež i se sklenicí vstal a spolu se starším opustili Jisungův pokoj.

Černovlásek se s tázavým pohledem otočil na Felixe, který prošel kolem něj do kuchyně, a tak šel za ním.
„Tak?" opřel se o linku vedle Lixe, který opláchl sklenku a dal ji do odkapávače. Bin si odkašlal.
„Musel mu říct něco fakt hnusného, když to i on sám uznal. Krom toho, viděl jsi, jak vypadal Minho," povzdechl si. Changbin jen chápavě přikývl. Následně se oba dali do přípravy oběda, takřka demolujíce kuchyň.

✧