Harry na Snapea pohlédl se smíšenými pocity smutku, radosti a úcty.

„Tohle jsem nevěděl, pane. Jsem rád, že jste s ní byl zrovna Vy.“

„Jasně, je to smutné a tak, ale pořád to nevysvětluje, proč je ti Panter tak podobný, Harry.“ vypálil, jako obvykle, netaktně Ron.

Draco se za to na něj zaškaredil.

„Seš citlivej jak pařez, Weasley. Ale když už se ptáš, myslím si, že Panter Harryho imituje, protože mu závidí moc, po které sám touží.“

„To je teď jedno,“ prohlásil Harry a koukl na hodinky, „jsme tu skoro celý den. Jdeme domů a zítra zahájíme boj s Panterem.“