„Vážně jsi v pořádku?“

Harry si nenápadně povzdychl.
Cestou do společenské místnosti mu Hermiona tuhle otázku položila šestkrát.

„Jsem, Hermiono. Spíše jsem v šoku nad tím, co se mezitím všechno stalo. Půjdu do ložnice a natáhnu se.“

„Neměj obavy, Grangerová. Budu s ním, dokud neusne. A nespustím ho z očí.“ řekl Draco a ochranitelsky svého přítele objal.

„Nejsem unavený.“ Ohradil se Harry vzdorovitě, ale Draco mu věnoval potutelný úsměv.

„Však já si tě unavím, to se neboj, lásko.“

Ron, jdoucí vedle nich, zděšeně vypískl.

„Hermiono, miláčku. Omrač mě, pokud budu chtít jít do ložnice. Ještě mám noční můry od posledně.“