O několik dní dříve

Žena v růžovém kostýmku, který byl již jen otrhaným a zašpiněným stínem své někdejší krásy, seděla v koutku své cely.
Když zaslechla kroky směřující k jejímu příbytku, nezvedla hlavu. Beztak je to jistě jen nějaký ubožák.

„Nazdar, ropucho.“

To oslovení v ní probudilo nevídanou energii. Vyskočila na nohy a začala řvát. No, spíš jen slabě pištět.

„Nejsem žádná ropucha! Jsem Dolores Jane Umbridgeová, první náměstkyně ministra kouzel a jsem čistokrev-“

Návštěvník mávl hůlkou a čarodějka zmlkla. Stačila jen nenávistně hledět na bystrozora, který jí byl v minulých časech podřízen.

„Avada Kedavra.“ zašeptal muž a s potěšením sledoval její tichou smrt.