McGonagallová zmlkla, když si uvědomila, jak nevděčná byla její slova.
S provinilým výrazem pohlédla do Narcisiny zrudlé tváře.

„Já... Omlouvám se, Narciso. Vím, že se pro nás Draco obětoval. Jen jsem...“ odmlčela se.

Narcisa se pomalu uklidnila.

„Vím, že je to pro Vás těžké, Minervo. Pro mne také.
Ale musíme se vzchopit a přijít na způsob, jak Draca a Vaše studenty dostat z Panterovy moci.
Nějak to přece musí jít.“

„Však na něco přijdeme,“ prohlásil Kingsley, „ovšem, také by mě zajímalo, kde to vlastně jsme?“

„To byl Dracův nápad. Tušil, že tady vás hledat nebudou.“

„Kde tedy-“

„V Zobí ulici.“