Popis příběhu u knihy:

Sbírka povídek na nejrůznější příběhy ze života.

Chybí mi popis. Ačkoliv se jedná o povídky, i ty by měly mít popis. Co je spojuje? Jaká je jejich atmosféra? Těch možností je spoustu.

Popis příběhu podle autorky a co od něj můžou čtenáři očekávat:

Je to sbírka menších ale i větších povídek (záleží na každé kapitole) bez ustáleného tématu ale s tragickým motivem, který je spojen s drsnou realitou Pro koho je určená? Zhruba pro všechny. Tedy kromě menších dětí, ale nejvíce cílová skupina je asi 16-30 let. Někdo kdo má již něco za sebou, ale zároveň v tom ještě není tak zběhlý. Co od ní mohou očekávat? Krutou realitu s trochu psychologií a pohledem do nešťastných lidských životů

Můj názor:

Tři povídky s velmi podobným tématem. Co bych povídkám malinko vytknula je práce s motivem. Kdyby byl text méně přímá řeč a více popis, troufám si tvrdit, že by některé události lépe vynikly. Více bych proto používala popis, byla více detailní a snažila bych se více zaměřit na pocity čtenáře. Nebyly to z mého pohledu špatné povídky, občas byly napsané, podle stejné "šablony" například tématem nebo situací a tím se vytratil ten moment překvapení, ale samo o sobě nemám víc, co vytknout.

Co bych vytkla:

· Špatně psaná přímá řeč. Konkrétně tady je to kombinace všech tří způsobů.

„Jsi si jistý?" usmála se a dodala:,,jinak samozřejmě to znamená rozvod, kdyby ti to nebylo ještě jasné," otočila se na podpatku a chtěla si již zabalit kufr a co nejrychleji zdrhnout k rodičům, jenomže to se jí nepodařilo.

Správně (jedna z možných variant):

„Jsi si jistý?" usmála se. A dodala:,,Jinak samozřejmě to znamená rozvod, kdyby ti to nebylo ještě jasné." Otočila se na podpatku a chtěla si již zabalit kufr a co nejrychleji zdrhnout k rodičům, jenomže to se jí nepodařilo.

· Občas špatné umístění čárky ve větách nebo čárky chybí.

Ukázka:
Uvědomila si, proč jí tak strašně dlouho trvalo z baru odejít, i když jí byl muž hned na první pohled nepříjemný. Její manžel byl tak stejný jako on, že měla pocit, jako by tam byla zase s ním. Jako by byli spolu.
Dělalo jí to v hlavě neuvěřitelný zmatek. Na jednu stranu svého muže nenáviděla za všechno, co jí provedl, ale na tu druhou k němu stále cítila jakousi zvláštní lásku. Furt jej milovala, evidentně. Věděla, že by bez něj již nedokázala žít, poslední roky to byl on, kdo jí neustále udával směr, říkal, co má dělat a co si má myslet. A i když jej za to vážně nenáviděla a již to nechtěla zažít, zároveň bez toho už žít nemohla. Zvláštní a frustrující.