Richard seděl v opuštěné laboratoři, jak už u něj bylo zvykem. Vždycky zůstával jako poslední a přicházel jako první. Nevadilo, že neměl ani žádnou práci. Zkrátka rád zůstával ve výzkumném prostředí. Doma jej to nebavilo. Dohánělo ho tam příliš mnoho vzpomínek, které by bylo nejspíše lepší zapomenout.

„Pamatuji si časy, kdy jsi tak horlivě nepracoval,“ poznamenala příchozí světlovláska.

Hnědovlasý muž byl její přítomností vyveden z míry. Nikdy tu s ním nemluvila. „Změna priorit,“ zachraptěl a posunul si brýle blíže ke kořeni nosu. Její přítomnost neznamenala nic dobrého. Právě naopak, byl si jistý, že bude muset udělat něco, co se mu nelíbilo.

„Mohl by ses mi podívat na tohle?“ zeptala se a podala mu flash disk.

Richard přikývl, načež se beze slova pustil do práce. Myslel si, že to z její strany bude všechno a zase jej zanechá o samotě, ale Liv stále postávala u jeho stolu a nevypadalo to, že by se v blízké době chystala odejít.

„Přemluvila jsem Betty, aby šla po Romanovové. Je to docela zábava, měl bys to vidět. Určitě by tě to také pobavilo,“ zasmála se. Nebyl to vyloženě ledový smích, ale Richardovi se i tak zježily chlupy na krku. Nic na to ale neřekl a dál pokračoval ve své práci.

„Taky jsem si dost jistá, že se Hammerovi líbí ten idiot. Měl bys vidět Quentinův výraz, když o tom začnu mluvit. V ten moment by se nejradši vzdálil několik set kilometrů daleko,“ pokračovala dál, jako by byli dlouholetí přátelé a probírali spolu nejnovější drby.

„Proč mi to říkáš?“ odsekl brýlatý muž, který z toho byl trošičku nervózní.

Liv mu věnovala pobavený pohled. „Prokrista, Richarde, uvolni se trochu.“

Už se chystal něco odseknout, když si uvědomil, proč mu jsou vzorce na obrazovce tolik povědomé. Byly to jeho vzorce! „Na co to potřebuješ?“ vyhrkl překvapeně. V žádném případě si nemohla myslet, že se jim to znovu povede. Kluk na to možná poprvé naletěl, ale podruhé jim na to neskočí.

„Pokračuj dál, dovolila jsem si ten tvůj vzorec malinko upravit.“

Richard pokračoval bez dalšího slova v prohlížení výpočtů. Netrvalo to dlouho, než si všiml Liviiny úpravy. Nebylo to špatné, dokázal si představit, že by to mohlo i fungovat. Otázkou bylo, co se stane, pokud to fungovat nebude. Nemají žádného pokusného králíka, takže budou muset sázet na jistotu.

„Co máš v plánu?“ vyzvídal. Nějak nemohl přijít na její úmysl. Vždyť přece nechtěla, aby Petera chytili.

„Věci tu byly zábavné, ale je čas se posunout dál,“ odpověděla neurčitě.

„A to znamená?“ naléhal dál Richard.

„Dostaneme sem Starka a přesuneme se na naše další pracovní místo.“

„To nechápu,“ zamumlal zmateně. Nedávalo to vůbec smysl.

Světlovláska si povzdechla. „Mám ten výzkum. Jediné, na co se teď musím soustředit, je pomsta Starkovým. Dostaneme sem Petera a odejdeme plánovat velkolepé finále, zatímco naši slavní Avengers se budou snažit o vysvobození Starka juniora,“ rozšířila svou odpověď lehce otráveně. Sice tu byli sami, ale stále to bylo příliš veřejné místo na plánování její vysněné pomsty.

„A co Quentin?“

„O toho se postarají ostatní. Jako ano, zabila bych jej ráda, ale zatím mi to nezapadá do plánů,“ řekla skoro až lhostejně. Pokaždé když s tím idiotem mluvila, si v hlavě představovala všechny možné způsoby, kterými by jej mohla zabít. Možná si na něj udělá čas a prožene mu kulku hlavou. A možná to nechá na Starkovi. Výsledek je stejný.

•••

Natasha se vracela domů s poměrně dobrou náladou. Byla se podívat na byt, který už byl nyní jako nový, takže se s Brucem konečně mohli přestěhovat do vlastního. Už žádné pochyby. Jen oni dva a přenádherný život, který měli před sebou.

Rudovláska vždycky volila méně rušné cesty, a to byl i důvod, proč se právě nacházela v opuštěné ulici. Navíc byl čas oběda, takže většina lidí byla zalezlá někde v restauracích. Když to zaslechla prvně, znělo to jako šum. Nepřikládala tomu velkou váhu, přece jen byla v New Yorku a ten byl plný divných věcí. Jenže ten neurčitý šum brzy utichl a byl nahrazen zřetelnými slovy.

„Natalia,“ zněl uličkou slizký hlásek.

Natasha se zastavila na místě, nohy jako by jí přirostly k zemi. Celé její tělo ztuhlo. Takový dopad na ni mělo její vlastní jméno. Jméno, kterým ji oslovovali hlavně v Rusku.

"Боже мой," vydechla s roztřeseným hlasem, když si konečně zařadila ten hlas.

„Natalia,“ zopakoval muž se silným ruským přízvukem.

Rudovláska donutila své tělo spolupracovat a otočila se k němu čelem. „Jsi mrtvý,“ hlesla skoro až vyděšeně. Viděla ho umírat! Sama se postarala o to, aby ten bastard umřel.

„Copak ty bys chtěla být vdovou doslova?“ zeptal se s úšklebkem na tváři.

„Nebyli jsme manželé, Alexi, nebylo to skutečné,“ odsekla. Prvotní strach začal opouštět její tělo a místo toho začínala být naštvaná.

Zrzek se zlověstně zasmál. „To je lež, Natalia! Naprogramovali ti život úspěšné ruské baletky, ale pokud si vzpomínáš, my jsme se poznali až potom. Naše svatba byla skutečná -“

"Тишина!" vykřikla. Pak se všechno stalo příliš rychle. Black Widow se konečně probudila. Jedním rychlým pohybem ruky po něm hodila nůž, který u sebe nosila v podstatě dvacet čtyři hodin denně. Překvapením bylo, když nůž proletěl skrz něj a zabodl se do protější zdi.

„Netrefila,“ ušklíbl se, než zmizel.

Natasha tam stála a byla naprosto v šoku. Dobrá zpráva byla, že Alexi Shostakov byl doopravdy mrtvý. Špatná zpráva byla, že po ní někdo šel. Ještě horší byla, že neměla nejmenší tušení kdo. Myslela si, že všechny tyhle informace pohřbila v Rusku spolu s Rudou místností. Nikdo to nemohl vědět. A přece…

Připadala si prokletá. Ať udělala cokoliv, zbavit se minulosti bylo nemožné. Opět ji dostihla a tentokrát v její nejhorší podobě. Kdysi dávno si myslela, že Alexiho milovala. Pak zjistila, že jejich seznámení zinscenovala sovětská vláda. Byl to jen další výmysl. Řekli jí, že umřel. A ona jako pravá vdova truchlila. Tehdy ji rekrutovali do KGB, aby prý uctila památku mrtvého manžela, který ve skutečnosti vůbec mrtvý nebyl.

Natasha vyrvala nůž ze zdi a pokračovala ve své cestě domů. Někdo si s ní evidentně začal hrát. A ona zjistí kdo. A až to zjistí, postará se o to, aby toho ten dotyčný litoval. Postará se o to, aby shořel v Pekle.

•••

Quentin je naživu! Tak kdo má radost? Jeho comeback je už oficiální😂