Do téhle kapitoly bych upřímně nešla, kdyby se mi v komentářích neobjevily hned dva návrhy, ať ho zpracuju.

Musela jsem se hodně dlouho zamýšlet, co mi vlastně vadí a co mi vlastně vůbec nevadí. Určitě tady budu psát věci, ke kterým bude mít někdo z vás poznámky, připomínky, výtky a zkrátka bude nesouhlasit. Je to pochopitelný, nejsem do LGBT příběhů zas tak ponořená a ani nejsem členem komunity, takže se mnohdy nedokážu až tak vcítit.

Wattpad se dělí na tři proudy. Tím prostředním, kterýmu jsou LGBT příběhy ukradený, popřípadě si z nich normálně vybírá, se zaobírat nebudeme, byla by to nuda a nepřineslo by to nic přínosnýho k diskusi.

Zaměříme se spíš na autory (a čtenáře), kteří tyto příběhy hltají bez ohledu na kvalitu, a na autory, kteří je nezmůžou vystát.

Svým způsobem dokážu pochopit myšlení obou těchto skupin. Nadšence tvoří hlavně mladší osazenstvo Wattpadu. Nemají ani šajn o tom, jak problematická může pro LGBT lidi být jejich role ve společnosti, nedochází jim, že uvědomění si sebe sama není záležitost jednoho dne, jakože ráno se probudíš a zjistíš, že seš na holky, odpoledne se z toho teda vypláčeš a máš "depresi" (aby se neřeklo) a večer se s tím svěříš nejlepší kamarádce, rodičům, bráchovi, sestře, tetě, dědovi, třídní učitelce, kuchařce ze školní jídelny a pošťákovi, co ti právě přivezl LGBT vlajku, kterou sis mezitím stihla objednat.

Myslím, že největším problémem těchto mladých autorů a čtenářů je neinformovanost. Jo, třeba si přečtou pár LGBT příběhů předtím, než napíšou nějakej vlastní, ale k čemu to vlastně je, když jsou jimi přečtený příběhy na jedno brdo? Je to předem prohranej boj, těch hovadin je tady a všude na netu až moc na to, aby šly nějak hromadně smazat a ostatně ani to by nemělo zas tak velkej účinek, protože než by k tomu došlo, bylo by jich publikováno dalších pět set.

Tím se pomalu dostáváme k další skupině lidí - k těm, kteří nemůžou LGBT příběhy ani vystát. Většinou jejich zaujetí vychází právě z působení první skupiny. Třeba dali šanci pár příběhům, jenže vzápětí zjistili, že se to nedá číst a udělali si mylný obrázek, že na Wattpadu nic kloudnýho s LGBT tematikou není. Pokud je jejich jedinej problém tohle, zpravidla to není zas taková hrůza. Když píšeš dobře a hodíš jim svůj příběh, v horším případě ho vynechají, v lepším případě může změnit jejich názor.

Jenže to by samozřejmě bylo až moc lehký, kdyby tuto skupinku obývali jen snadno přesvědčitelní čtenáři. Jsou tu i lidi, kterým prostě leze krkem cokoliv, co se jen náznakem podobá LGBT příběhu a všechny by je zakázali. Jako pozor, nemusí to být jen homofobové, dokážu si docela dobře představit, že to může bejt i někdo z LGBT komunity, kterej prostě ne a ne najít dobrej příběh a vytáčí ho, že se mu ty příběhy malých holčiček v podstatě vysmívají přímo do ksichtu.

Upřímně mě nenapadá moc možností, jak tuhle debilní situaci zvládnout. Nejlíp ji eliminují asi autoři, kteří píšou LGBT příběhy realisticky a bez růžových brýlí, protože právě jejich příběh se klidně může ocitnout v seznamu začínajících autorů, kteří pak aspoň nenapíšou takovou hovadinu.

Jako určitě můžeme nezkušeným pisálkům i vysvětlit, kde dělají chyby, že tohle takhle úplně nefunguje a tak dál a tak dál, ale upřímně... Je to o nervy. Představte si, že jste v situaci LGBT člověka, kterej v dobrý víře někomu okomentuje LGBT příběh a dotyčnému poradí. Jako upřímně bych toho autora zabila, kdyby mi řekl, že je to jeho příběh, že si tam může psát co chce, a že to v tom příběhu prostě funguje jinak. Ale pokud na to někdo má sílu, ve většině případech to určitě může bejt přínosný. Můžete jim třeba i doporučit nějakou knížku nebo film, možná tím ztratíte pár minut života, možná ale naopak zachráníte Wattpadu scénu od pár desítek špatných příběhů.

Na závěr bych ještě dodala, že psaní LGBT příběhů je u mnoha autorů spíš takovej trend, než cokoliv serióznějšího. Dřív bylo trendy psát příběhy o sebepoškozování, drogách, mafii, násilí... Ve většině případů na textech bylo znatelný, že autor netuší, o čem to vlastně píše.

Vím, že je to těžký, ale je nejlepší se tím moc netrápit. Klidně poraďte, pošlete pár užitečných odkazů, ale nenechte si tím zkazit den. Jasně, pokud se člověk o daný téma víc nezajímá a netýká se ho, napíše hloupost. Měl by si zjistit něco víc. Ale ve výsledku je přece jen dobře, že tihle autoři nic podobnýho nemuseli osobně řešit a většina svými příběhy (předpokládám) nechtěla nikoho urazit. Jakýkoliv hádky jsou tedy zbytečný, protože by to nakonec přeci jen víc zasáhlo vás, kterých se to týká.