Doufám, že se se mnou po této části nepřestanete bavit, protože se bude svým tématem týkat právě vás - čtenářů. Ráda bych ale upozornila na to, že se dnešní stížnost netýká všech čtenářů, zaměřuje se na ty komentující, z nichž se výběr ještě trochu zužuje. A na koho? Na lidi, kteří komentáře tak trochu nepobrali.

Vím, že spousta autorů nemá v oblibě lidi, kteří komentáře rozhazují na všechny strany a komentují doslova každý odstavec. Za sebe musím říct, že mi to nevadí, i když pak většinou neodpovím na všechny ty komentáře a věnuju se jen těm nejzásadnějším. Čtu si ale všechny a občas mě i docela pobaví. Problém nastává v okamžiku, kdy si random čtenář přečte nějakou diskusi v komentářích, kterou jsem měla třeba se svou kamarádkou, a začne se pak vyjadřovat podobným stylem. Kdo si pamatuje komentáře od Sewenth, tak přesně o tom teď mluvím. Se Sewenth máme docela specifickej humor a styl vyjadřování, ke kterýmu jsme ale dospěly časem. To slovo časem je tam důležitý, protože to určitě nebylo tak, že bychom si ze sebe ze dne na den začaly dělat srandu a říkaly si přezdívkami.

Jenže pak se v komentářích vyloupne někdo, kdo si ty naše diskuse přečte a začne se ke mně chovat úplně stejným stylem. Jasně, člověk je rád, že někdo čte jeho příběh, tak nechce bejt úplně hnusnej, ale zároveň netuší, jak odpovídat neznámýmu člověku, kterej se chová, jako by ho znal už řádku let a používá vtipy, jejichž význam pořádně ani nemůže znát. Proč? Protože jsme je vymyslely my a pro náhodnýho kolemjdoucího prostě nejsou dešifrovatelný. A kdyby se to stalo jednou... Stává se to každou chvíli.

Tohle jde těžko popsat, aby to nevyznělo špatně, tak jen předem říkám, že vy všichni tady se vyjadřujete naprosto skvěle a v pohodě, to, co se tady snažím popsat, je úplně jinej level, kterej se vás, co tuto knížku komentujete, ani v nejmenším netýká. Ale občas mám chuť těm lidem, co píšou komentáře, který jsem popisovala výše, prostě napsat, že fakt nejsme kámoši, tak mi prostě nemůžou psát rádoby vtipný narážky, když ani pořádně nevěděj, na co vlastně narážej.

Opravdu jsou takový lidi o hubu, protože je nechceš urazit, když už tě čtou, ale zároveň jim to napsat musíš, protože když odpovíš nějak normálně, prostě s tím budou pokračovat, a ideálně ještě tím stylem, že nenechají jediný odstavec bez komentáře.

Myslím, že tohle téma už jsem vyčerpala, tak se můžeme posunout trochu dál.

Úplně miluju, když autor v příběhu napíše, že postava řekla třeba něco ve stylu: "Neznám nikoho, kdo by neměl rád jablka", anebo " Kdo neviděl Harryho Pottera, jako by nebyl."

V komentářích se záhy objeví lavina lidí, kteří za každou cenu musí poznamenat, že oni jsou ty vyvolení, kteří nemají rádi jablka a neviděli Harryho Pottera. Za prvý: koho to zajímá? A za druhý: to, že to řekla postava v příběhu ještě neznamená, že je to autorův názor, je totálně nemístný ho hejtit za něco, co řekla jeho postava.

Vždycky, když vidím nějakou takovou část v jakýmkoliv příběhu na Wattpadu, vždy je u ní napravo to číslo s počtem přidaných komentářů, a vždy, když ho rozkliknu, je tam padesát stejných vět. Ze začátku to ještě bylo trochu vtipný, ale teď je to popravdě spíš otravný a nedivím se, že na to většina autorů neodpovídá. Na to upřímně ani moc odpovědět nejde. Co má člověk odpovědět na to, že nemáš rád jablka? "Super, gratuluju"?

Taky je vždycky vtipný, jak se u takových odstavců objeví čtenáři, kteří doposud nebyli nikde vidět, nic nekomentovali a ideálně ani nehlasovali, ale to, že nemají rádi Harryho Pottera ti milerádi oznámí.

Přijde mi to trochu jako podkopávání autora, kterej chtěl třeba udělat vtipnou scénku, nějak rozepsat názory jedný z postav, a jediný, čeho se ve výsledku dočká, je x komentářů, který podrývají názor té postavy.

Bylo by fajn takovým lidem vysvětlit, že se vždycky najde někdo, kdo něco (ne)má rád, kdo něco viděl či neviděl, a pokud někdo souzní s názorem postavy, pravděpodobně se k tomu odstavci nevyjádří. A ve výsledku to pak vypadá, jako by všichni čtenáři nesouhlasili s postavou a ona řekla totální hovadinu.

Myslím, že autor tu větu nepsal proto, že by ho zajímalo, že to má ten a ten čtenář úplně naopak, a že je tím pádem děsně výjimečný.

Je super, že chcete s autorem nějak komunikovat, ale věřte mi, že názor na kapitolu ho potěší mnohem víc než informace o vaší spotřebě jablek.