Je to takový zvyk mnoha autorů, napsat kapitolu a pod ní, ideálně kurzívou anebo tučným písmem, napsat kecací odstavec. Většinou v něm děkují za určitý počet přečtení, hvězdiček, za komentáře, občas se i svěří s nějakými novinkami ze svého života, upozorní na to, že další část vyjde později či dřív a podobně.

Když jsem viděla nějaké diskuse o tomto tématu, zpravila tyto kecací odstavce většině lidí vadily.

Ale to by tahle knížka nesměla bejt Ďáblův advokát, kdybych s nimi souhlasila.

Podle mě má kecací část kapitoly hned několik výhod. Bezesporu to upevňuje vztah autora se čtenáři. Pokud dostane autor ke kapitole třeba sto komentářů, je pro něj holt jednodušší se vyjádřit hromadně pod kapitolu, kde si to přečte víc lidí, než kdyby napsal jeden komentář. A ať si každý říká co chce, autor se tak mnohem rychleji vryje do paměti čtenářů a je jim sympatičtější. Ne každého zajímá, co má dotyčný autor o prázdninách v plánu a co předcházelo vzniku určité kapitoly, ale koho to zajímá, na toho takový odstavec zapůsobí a autor na něj najednou působí víc lidsky. Není to už jen někdo, kdo píše jeho oblíbený příběh, najednou je to potenciální kamarád, který má stejné starosti a radosti jako on.

Možná si říkáte, že k tomu úplně stačí hodit link na Instagram do popisku Wattpad profilu, ale lidi jsou ve skutečnosti strašně líný a jakýkoliv kliknutí navíc hromadu z nich odradí.

Naservírovat lidem přímo pod nos poodhalení svý osoby může přinýst vlastně jen samá pozitiva. Když někoho příběh baví, ale nezajímá ho kecání o vás, nepřestane kvůli tomu číst příběh, jen nebude číst to kecání. A když někoho zajímá obojí, získáte si ho.

Můžete si najít nového kamaráda, v komentářích se začne rozebírat téma navíc, které se bude týkat právě toho kecacího odstavce, což opět umocní vztah se čtenáři, plus to jako bonus navíc vyhoupne váš příběh v kategorii o pár čísel nahoru.

Otázkou je, zda po dokončení příběhu tyto části mazat. Osobně jsem pro, aby se mazaly informačky typu: děkuju za pět set přečtení, nová část vyjde v sobotu a podobně. Otázky na čtenáře a něco z vašeho osobního života bych tam ale klidně nechala. Stále je to aktuální, stále na to lidi mohou odpovídat a stále vás tím trochu lépe poznají. Zároveň je pro mě jako pro autora docela zajímavý si tyhle svoje kecací řádky číst, mnohdy si už ani nepamatuju, co jsem v nich psala a co se v mém životě tehdy odehrávalo.

Samozřejmě jsou to věci nad rámec příběhu, který pro jeho pochopení nejsou klíčové, ale myslím, že jsem vám tu uvedla dost důvodů pro to, proč mohou být užitečné a přínosné. Je na každém z vás, zda si je ve svých příbězích necháte, zda je vůbec budete psát, ale za sebe musím říct, že když budu mít něco na srdíčku, tak v tom určitě budu pokračovat.