„Úsměv, zlatíčko... no tak, ať si tě můžu vyfotografovat a vystavit si fotku mého nejoblíbenějšího synovce," pobídla s úsměvem malého Tonyho Peggy Carterová, která ho, jako už několikrát předtím, hlídala, zatímco si Starkovi vyšli na večírek.

„Ale teto Peggy, já jsem přece tvůj jediný synovec," opáčil Tony, zatímco si žmoulal lem svetříku, a trošku se zamračil. Peggy se nad ním musela usmát. Byl roztomilost sama. Odložila fotoaparát na stolek a došla k malému Anthonymu. Klekla si před něj, aby mu porovnala svetr se sobem, a pak mu s úsměvem učísla vlasy, které mu padaly do čela.

„To víš, že jsi, a taky proto jsi můj nejoblíbenější. Ale i kdybys nebyl jediný, stejně bych tě měla ze všech nejradši," prozradila mu a Tony se zahihňal. „Tak co, necháš se pro tetu Peggy vyfotit u stromečku?" 

Peggy měla k Tonymu velmi blízko. Už jako malé miminko jej často hlídala, pomáhala Marie s jeho výchovou a občas, když se snad pohádala s Howardem, si Tonyho brala k sobě, aby si to Starkovi mezi sebou mohli urovnat a Anthony toho nemusel být přítomen. Peggy byla vlastně tak trochu Tonyho druhá matka. Sama neměla děti, a tak veškerou péči a lásku dávala právě Tonymu, kterého prostě zbožňovala. Dle jejího názoru - a samozřejmě názoru Starkových - to byl ten nejroztomilejší chlapeček na světě.

„Tak jo. A budeš mi zase vyprávět o Kapitánu Amerikovi, teto?" zajímalo Tonyho dychtivě. Na superhrdinu z druhé světové války se vyptával skutečně prakticky pokaždé, kdykoliv se s Peggy viděl. Zpočátku to pro ni bylo bolestivé, vzpomínat na svou dávnou lásku, na Steva. Občas se to neobešlo bez slz. Ale po čase se přes tu bolest dokázala přenést a mluvila o něm jen s úsměvem. A Tony to zbožňoval. Tvrdil, že až vyroste, chce být jako Kapitán Amerika, a dokonce si k Vánocům přál jeho štít. A taky věřil, že mu ho Santa přinese, a pokud ne Santa, tak jeho táta, zvlášť, když mu Peggy jednou řekla, že to byl právě jeho otec, kdo vyrobil štít pro Kapitána Ameriku. Pak už nedal pokoj Tony ani Howardovi.

„To víš, že budu. Ale teď se hezky postav ke stromečku a usměj se na mě," pobídla ho a vrátila se o pár kroků dozadu. Tony ji poslechl a hrdě se postavil vedle nádherného a bohatě ozdobeného stromku, s jehož výzdobou si vyhráli s tetou Peggy celé odpoledne. Peggy vzala do ruky fotoaparát, počkala na Tonyho úsměv a vyfotila ho. Byl okouzlující. Tony k ní okamžitě přiběhl a chtěl se podívat, jak to vypadá. Peggy se posadila na kraj pohovky, posadila si Tonyho na klín a společně si prohlíželi fotku, na níž se malý chlapec zubil.

„Co teď budeme dělat, teto Peggy? Budeš mi už vyprávět?" Ten malý nedočkavec. Peggy se musela usmát. Prohrábla Tonymu tmavé vlásky a dala mu pusu na tvář.

„A co takhle, kdyby sis se mnou zatančil?" zeptala se ho škádlivě a rozesmála se, když viděla Tonyho výraz. Zvedla se a jeho držela v náruči. Tony se jí chytil ručkama kolem krku, ale netvářil se příliš nadšeně. „Víš, že i Kapitán Amerika tančil? Dokonce mi slíbil tanec," prozradila mu, protože tušila, že to zabere. Tony okamžitě projevil svůj zájem. „Co kdyby sis se mnou zatančil místo Kapitána Ameriky, hm?"

„Kapitán Amerika určitě uměl tancovat nejlíp ze všech," přikývl důrazně Tony a Peggy s ním souhlasila. Tolikrát už si představovala, jaké by to bylo, kdyby to tehdy dopadlo jinak a Steve to přežil... Žila by s ním? Vzali by se? Zajímalo ji tolik věcí! Všechno by bylo jiné.

Peggy s Tonym v náruči dotančila až k rádiu, které dala na vyšší hlasitost, aby slyšeli vánoční písničky, které právě hráli. Tony se rozesmál veselým a čirým dětským smíchem, když se s ním Peggy začala houpat do rytmu a dělala na něj nejrůznější opičky.

„Jsi moje nejoblíbenější teta, Peggy!"

„No ještě abych nebyla, když jsem tvoje jediná teta!" Oba dva se rozesmáli.

Rockin' around the Christmas tree,
let the Christmas spirit ring.
Later we'll have some pumpkin' pie,
and we'll do some caroling...

„Taky mi chybí, Kápo," řekl mu Tony, zatímco spolu se Stevem stáli na balkoně a vzpomínali na tu úžasnou ženu, Peggy Carterovou.

„Nikdy jsi mi neřekl, že jsi ji znal," prohlásil Steve a zahleděl se do dáli, na rozsvícený New York.

„Jestli jsem ji znal? Prakticky mě vychovala. Věnovala se mi víc než Howard," povzdechl si Tony.

Steve se najednou uchechtl a podíval se na něj se zvláštním leskem v očích. „Víš, kdybych neskončil v ledu, tak bys byl pravděpodobně taky můj synovec," řekl mu jemně.

Tony na něj otočil hlavu a vytřeštil na něj oči. Byť vypadal trochu vyděšeně, zasmál se. „Steve, to je pravděpodobně ta nejděsivější věc, kterou jsi mi kdy řekl."

Kapitán Amerika se zasmál „Ale prosím tě. Přiznej to, že sis to vždycky ve skrytu duše přál."

„Jako malej kluk možná, ale teď rozhodně ne. Fuj, to by bylo fakt děsivý," zhodnotil, když Steva přejel pohledem, a pak odmítavě zavrtěl hlavou. Strčil do něj loktem a pak se usmál. Rogers se na něj podíval. „Kdyby tě měla, byla by nejšťastnější člověk pod sluncem. A já bych byl jediné dítě, které by mělo tak cool strejdu."

Steve se usmál. „Byli bychom její nejoblíbenější chlapci."

Tony přikývl a věnoval myšlenku Peggy. „O tom nepochybuju."