Peter si pokaždé přál, aby směl zůstat vždy až do konce každého Avengers večírku, ať už to byl vánoční, silvestrovský, nebo jakýkoliv jiný. I když byl pořád ještě celkem malý a po desáté hodině už zíval únavou, vždycky odmítavě prosazoval svou, dokud ho pobavený Tony neposlal spát a on ho bez většího remcání poslechl.

,,Já ale nejsem unavený," přesvědčoval stále tvrdohlavě Natashu, která se uvolila, že jej doprovodí do jeho pokoje, uloží ho do postele a zůstane s ním, dokud neusne. Peter možná ještě maličko doufal, že se mu podaří Natashu přemluvit, aby se s ním vrátila za Avengers, protože to přece byla teta Nat a teta Nat by mu to mohla povolit.

Ale rudovláska se jen zasmála. ,,To už jsi nám řekl nejmíň desetkrát. Ale vždycky, když sis myslel, že se nikdo nedívá, jsi zíval na celé kolo. Mně nic neunikne, prcku,"  řekla mu a sklonila se, aby ho cvrnkla do nosu. Peter se zasmál a začal se převlékat do pyžama, zatímco mu Natasha zatahovala závěsy na okně.

,,Stejně to není fér," mlel nadále svou, když vklouzl do postele a zachumlal se pod peřinu. Natasha si sedla ze strany na jeho postel a upravila mu peřinu. Peter na ni poulil své hnědé oči a rychle mrkal, jak se snažil zahnat přicházející únavu.

,,A copak není fér? Stejně už tam teď nebude žádná zábava, a my také půjdeme za chvíli spát, abychom zítra byli brzy vzhůru a mohli si rozbalit dárky od Santy," prozradila mu Natasha, aby ho upokojila, byť to příliš nevypadalo, že by měl večírek brzy skončit. Spíš tomu bylo naopak a zábava se teprve teď začala pořádně rozjíždět. ,,Těšíš se? Ty určitě budeš vstávat mezi prvními, viď? A byl jsi vůbec hodný?" dobírala si ho.

Peter se vymrštil do sedu. ,,Samozřejmě, že jsem byl hodný!"

Natasha se zasmála. ,,Tak jo. Já vím, že jsi byl hodný, ale hodné děti také nikomu neodmlouvají a nechtějí zůstávat na večírcích, když už mají dávno spát," škádlila ho dál. Peter nafoukl tváře a zase si lehl, ale na tetu Nat se přece nikdy zlobit nemohl. Místo toho jí dal pusu na dobrou noc a ona ho něžně štípla do tváře.

,,Zůstaneš tady?" zeptal se jí a přetočil se na bok.

Nat se pousmála a upravila mu peřinu. ,,Zůstanu," slíbila mu a své slovo hodlala dodržet. Pohladila ho po hnědých kučeravých vlasech a Peter zavřel oči, když jej začala něžně vískat. Natasha ho pozorovala se zvláštní směsicí lásky a melancholie.

Věděla, že ona děti nikdy mít nebude. Už dávno se smířila s představou, - musela se s ní smířit, protože jí nic jiného nezbývalo - že se nikdy nestane matkou. A asi to bylo dobře. Byla přece vycvičena jako elitní zabiják a zažila a viděla toho už tolik, že si některé vzpomínky musela nést v živé paměti ještě doteď, protože jednoduše nešly potlačit. A aby její dítě mělo matku vražedkyni? Tajnou agentku? Ne, to by přece nemohla dopustit. A navíc by to bylo riskantní. Natasha nebyla naivní. Právě proto, že toho už viděla tolik, si také nadělala spousty nepřátel. A ti na ni mohli z pomsty kdykoliv zaútočit. A mít malé dítě, prostřednictvím kterého by ji mohli vydírat, nebo ji snad donutit přihlížet tomu, jak mu ubližují... Ne, bylo dobře, že si to Rudá komnata takto pojistila. Nic ji nemohlo rozptylovat.

Své mateřské pudy se rozhodla pohřbít hluboko uvnitř sebe. Byla přece Black Widow. A Black Widow žádné city neměla. Nesměla mít. Naivně si myslela, jak má všechno pod kontrolou, ale jakmile poznala Petera, poznala, že se mýlila. On jí dával tolik lásky a ona mu to nemohla jinak než oplácet. Jak by jen mohla být chladná a odtažitá, kdykoliv se blízko ní objevil on? Byl takové jejich slunce. Malé štěstíčko.

Natasha se usmála a pohladila ho po tváři. Všimla si, že Peter usnul. Už se mohla zvednout a jít, a přesto setrvala. Dívala se na tu jeho nevinnou dětskou tvářičku a přemítala, jaký pocit by to asi byl, kdyby byla matkou. Určitě by to bylo velice podobné jako v Peterově případě, jen by ty pocity byly ještě silnější a palčivější. Ne, Nat to vyhovovalo tak, jak to bylo. Muselo. Být tetou Nat pro ni byla nádherná věc a malého Petera musel zbožňovat i někdo, jako byla ona. Agentka, vražedkyně, sarkastická rudovláska, chladná a odtažitá Ruska, ledová královna, Black Widow.

Každou minutou, kterou s ním strávila, totiž víc a víc odsouvala Black Widow do pozadí. Stávala se Natashou. Tím, kým byla předtím, než si z ní v Rudé komnatě udělali elitního zabijáka. Když byla s Peterem, Black Widow jako by neexistovala.

Ten kluk v ní totiž probouzel to nejlepší, co v sobě měla.