„Takže," odkašlal si Tony, když se k nim s hrnkem kávy připojil i Rhodey a posadil se naproti němu. Peter cítil, jak mezi nimi všemi narůstá napětí a atmosféra houstne. Zkroutil se mu žaludek při uvědomění, co jim bude muset říct. Vůbec se mu do toho nechtělo, ale věděl, že to bude nutné. „Myslím, že jsou mezi námi jedinci, co z toho všeho znají jen střípky. Takže navrhuju, že bude nejlepší probrat úplně všechno, co zatím víme."

Natasha se ušklíbla a založila si ruce na hrudi. „Tak to bude hodně krátký rozhovor. Takže, co víme: jedná se o ženu. V tom lese byla sama, pravděpodobně. Kromě toho muže tedy, takže klidně někde mohla mít další posily. V tom případě ale nechápu, proč nezaútočili, poněvadž jsme tam byli jen tři, a k tomu jen dva z nás měli zbraň."

„Asi si uvědomili, že proti Black Widow a Winter Soldierovi by neměli moc šancí," řekl Rhodey, ve snaze trochu odlehčit atmosféru. „Jste supervojáci. Pochybuju, že oni jsou taky. Nejspíš se prostě rozhodli počkat na lepší příležitost."

„Tohle byla dost dobrá příležitost," odsekla Natasha. Nesnášela, když o něčem neměla přehled a dostatek informací. Protože ona si vždycky zjistila všechno.

„Přestaňte na sebe štěkat," doporučil jim suše Tony a protočil nad nimi oči. „Dobře, předpokládám, že tohle je všechno, co ví Nat a Barnes. Chce někdo další něčím přispět? Víme už aspoň nějaké bližší informace o ní? Pro koho dělá, kdo to sakra vlastně je, s kým spolupracuje?"

„Podle toho, co mi do telefonu říkal Ross, je ta ženská dost nebezpečná. Dle všeho spolupracovala s Hammerem, nebo spíš, on pracoval pro ni, protože ho chytli a podle Rossových slov je z ní vyděšený. Možná jí dodával zbraně, nebo tak něco. A jmenuje se Teresa," vzpomněl si Rhodey a Peterovi se při zaslechnutí jejího jména stáhl žaludek ještě víc. Měl pocit, že bude zvracet, a upřeně se díval na nehybnou hladinu čaje ve svém hrnku. Rozhovor dospělých k němu doléhal jakoby z velké dálky.

„Teresa," zabručel Tony a svraštil obočí, snad jako by si snažil vybavit, jestli někdy nějakou Teresu neznal. Nevěděli její příjmení, což situaci trochu komplikovalo, poněvadž takhle si o ní Tony nic vyhledat nemohl. Neznali ani její tvář, proboha.

„Jestli s ní spolupracoval Hammer, který zřejmě musel něco dělat v Rossových laboratořích, protože jinak nevím, proč by si ho jinak Everett Ross odchytil, byl tam i Beck, a předpokládám, že i ona, když byla asi jeho nadřízená, nebo tak něco. A protože události z podzimu ještě pořád nejsou vyřešené, útočník zmizel a nezanechal po sobě ani stopu, je dost možné, že to byla ona. Jestli zabila i toho chlapa v lese, který byl s největší pravděpodobností na její straně, řekla bych, že by jí nedělalo problém tehdy zabít i Becka. Otázkou je proč," nadhodila Natasha možnou teorii, která všem připadala docela dost reálná. Peter jako jediný věděl, teď už ano, jaká byla pravda, a mohl tak přerušit všechny jejich dedukce a domněnky, ale neudělal to. Protože to nedokázal, něco mu v tom bránilo a on si nebyl jistý co.

Kdybych ti do ruky dala nabitou pistoli, nezabil bys mě. Víš, jak to vím? Protože jsem tvoje sestra.

Ano, on tu zbraň měl, pomyslně ji držel v ruce. A nedokázal stisknout spoušť. Nedokázal jim říct pravdu o tom, kdo ta žena je. Protože on věděl, že naživu by ji nenechali. A jak to mohl dopustit?

Ucítil na sobě čísi upřený pohled, a tak zvedl hlavu. Bucky, který seděl naproti němu, ho podmračeně sledoval. Možná už mu z jeho reakce začínalo docházet, že Peter ví...?

„To dává smysl. Jistotu ale nemáme. Nebo ano?" nadhodil Tony a obrátil hlavu na svého syna. „Jeden z nás, který už se s tou mrchou minimálně jednou setkal, stále ještě neřekl ani slovo. Pete? Máš pro nás něco nového?"

Když se na něj upřely pohledy všech, co seděli u stolu, Peter měl pocit, že bude zvracet. Tohle ne. Věděl, že tenhle moment jednou přijde, ale nebyl na něj připravený. I když na to se asi nedokáže člověk připravit. Nenáviděl, že musí učinit svou volbu. Ochránit sestru, a ostatní vystavit nebezpečí? Říct jim vše, a oni ji najdou a zabijí? Vložil si tvář do dlaní a zhluboka dýchal, aby se uklidnil. Nenávidět někoho je lehké, dokud před sebou nemáte jeho tvář a neznáte jeho jméno. Jak by mohl nenávidět svou sestru? 

„Petere?" pobídl ho trochu znepokojeně Tony. Natasha se na něj zamračila a beze slov mu naznačila, ať počká. Už v tom lese poznala, že je pro Petera těžké o tom mluvit. Bylo to prostě z šoku? Ze strachu? Tony zlehka rozhodil ruce, ale pak pokroutil hlavou a napil se ze svého hrnku s kávou.

„Teresa," vydechl Peter sotva slyšitelně, protože věděl, že už nemůže dál čekat, „je moje sestra."

Všichni u stolu ztuhli a Tony, který zrovna pil, vyprskl kávu a rozkašlal se. Bucky, sedící vedle něj, jej několikrát praštil do zad. „Díky," zasípal Tony, který si zřejmě ani neuvědomil, že děkuje Buckymu, protože se okamžitě otočil na svého syna a třeštil na něj oči. „Cože?!"

„Je to moje sestra," zanaříkal Peter. „Je starší než já a... a vypadá úplně jako Mary. Byla... v těch laboratořích to byla ona. Mluvila tam se mnou. Ale já... myslel jsem si, že jsem si to jen vymyslel. Že jsem si to jen představoval, protože jsem byl zdrogovaný. Nebo že to byla Beckova iluze. Protože ona neexistovala. Nenašel jsem o ní nic. Přesvědčil jsem sám sebe, že prostě nikdo takový nikdy neexistoval. Ale pak se tu objevila."

„Mary," uchechtl se Tony nevesele, „mělo by mě překvapovat, že má další dítě? Ta ženská je mrtvá a stejně mi nedá pokoj!"

„Tonesi, uklidni se," okřikla ho Natasha, která dobře věděla, jak je nutné k tomuhle přistupovat s chladnou hlavou. Tony byl vzteklý a zvyšoval hlas a mohl udělat nějakou nerozvážnost. Důležité bylo promyslet si další kroky.

„To trochu komplikuje situaci," zamumlal Rhodey a vysloužil si Tonyho vzteklý pohled.

„Ne, nekomplikuje!" vyštěkl na něj. „Prostě ji najdeme a jednou provždy to skončíme -"

„Ne!" vyjekl Peter, který začal panikařit a začal pochybovat o tom, jestli udělal dobře. Přesně tohle nechtěl. Tony tomu nerozuměl. Viděl v ní nepřítele, ne rodinu. 

„Řekni mi jedinej rozumnej důvod, proč ne," vyjel na svého syna. Nemyslel to zle, měl o něj prostě strach. „Viděls ji. Viděls, čeho je schopná. Je to vražedkyně, šelma, co chce svou kořist. Myslíš si, že ji změníš? Jsi její bratr, a ona přesto pokračovala v tom, co začala její matka. Přijala svou roli a hraje ji dál. Prober se! Pokouší se tě zabít!"

„Prosím? O čem se to tady bavíte?"

Mohlo tohle být ještě horší? Zřejmě ano. Pepper stála u jejich stolu a vyděšeně na ně hleděla.