Everett začínal chápat, proč měl Justin takový strach. Skoro dvě hodiny prohledával město, ale vypadalo to, že se Tony Stark vypařil. Prvně zajel k němu domů, ale tam mu nikdo neotevřel, tak navštívil základnu Avengers. Ta byla stejně prázdná jako Starkova vila. Nic užitečného se nedozvěděl ani ve Stark Industries. Tam mu bylo jen sděleno, že Tony Stark ani slečna Pottsová se v budově nenacházejí. Začínal lehce panikařit. Co to bylo za ženskou, že unesla celou rodinu? To přece nemohla zvládnout sama. To nebylo možné a on tomu odmítal věřit.

„Díky bohu, že jsem vás ještě stihl!“ vyhrkl úlevně, když vtrhl do výslechové místnosti, kde zrovna Hammer podepisoval nějaké papíry.

„Kam jsi zmizel? Je potřeba zařídit převoz do Krychle,“ informoval jej trochu káravě Adam. Vězeňské zařízení typu Krychle byla mimo jejich pravomoce. A on za to byl docela rád. Nechtěl s tím mít nic společného.

Everett na něj jen ledabyle mávl rukou a posadil se na židli vedle něj. „Okamžitě mi řekněte, co jste předtím vynechal, jinak vás odsud pustím a nechám ji, ať se s vámi vypořádá!“ zavrčel na něj výhružně.

„Já- o čem to mluvíte? Víc toho nevím,“ řekl nechápavě a ztěžka polkl. „Právě jsem podepsal svou výpověď. Kdyby toho bylo víc, řekl-“

Ministr vztekle praštil do stolu. „Myslíte si, že jsem úplně blbej?!“ vyštěkl a vytrhl mu z rukou papíry, které následně roztrhal. „A teď mluvte!“

„Uklidni se, Everette,“ promluvil místo jejich zadrženého Adam. „Co to do tebe vjelo?“

„Co to do mě vjelo? To, že si tady z nás celou dobu dělá srandu. Není možný, aby s ní strávil tolik měsíců a nic nevěděl!“ odsekl. „Chtěl jsem varovat Starka, ale zřejmě už je pozdě, protože ho nemůžu nikde najít. Nikoho z jeho rodiny. Hammer nás tu jen zdržuje. Snaží se odvést pozornost,“ obvinil podnikatele se zbraněmi. „A my jsme byli tak blbí a uvěřili mu to.“

Justin mu věnoval šokovaný pohled. „To nedělám! Přísahám, že nemám nejmenší tušení, o čem to mluvíte,“ snažil se obhájit.

„Jsi rozrušený. Ve výslechu jsi býval přeborník, věděl bys, kdyby lhal. Vždycky jsi to věděl,“ snažil se uklidnit svého přítele. „Můžete to vysvětlit?“ zeptal se s pohledem upřeným na Justina. Tohle byl zvrat, který rozhodně nečekal, ale musel to prověřit.

„Já vám chci věřit, vážně,“ povzdechl si Everett, když Justin nic neříkal. Navíc, Adam měl pravdu. Byl přesvědčený, že mluvil pravdu, ale stále mu v tom chybělo pár dílků. „To mám věřit tomu, že to celé zosnovala sama? To není možné. Ten chlap je Iron Man!“

„Já to opravdu nevím,“ hlesl Justin. Sám byl momentálně velmi zaskočený touto situací a zoufale moc se snažil vzpomenout na něco, co by ho zachránilo. Že by se Teresa dozvěděla, že ho zatkli a využila toho? To neznělo příliš jako ona. Měla všechno naplánované do posledního puntíku.

„Kolikátého dnes je?“ vyhrkl náhle. „Desátého dubna?“

„Ano,“ odpověděl jednoduše Adam.

„Tak to vím, kde jsou! Tedy, nevím, kde přesně jsou, ale vím, co dělají. Mají svatbu,“ oznámil jim úlevně.

Everett si s Adamem vyměnil nedůvěřivý pohled. „Tony Stark a Pepper Pottsová? O tom bychom asi něco věděli, nemyslíte?“

„Byla by toho plná média,“ souhlasil Adam. Oba byli mediální osobnosti. Byl by zázrak, kdyby něco takového utajili.

„Jste si tím jistí? Chtěli klidnou svatbu, myslíte si, že to Stark neumí zařídit? Otázkou je, jak dlouho jejich svatba klidnou zůstane. Teresa měla něco v plánu, ale co přesně, to nevím. Jak jsem řekl, nebyla moc sdílná,“ vysvětlil a modlil se, aby mu uvěřili, nechali ho znova podepsat tu výpověď a přemístili ho do bezpečí Krychle.

Mezi agentem a ministrem proběhla krátká neverbální konverzace. „Pokud doopravdy mají svatbu, bude tam i plukovník Rhodes. Musí u sebe mít vojenský mobil,“ poukázal na jejich jedinou možnost, jak je kontaktovat.

„Běž,“ pobídl jej Adam a počkal, až se za ním zavřou dveře, než obrátil svou pozornost zpět k Justinovi.

•••

Peter si rychle umyl ruce a ještě rychleji se je snažil usušit. Brzo měly přijít na řadu přípitky, ale on si musel akutně odskočit a teď se bál, že to nestihne. Nemohl si přece nechat ujít Rhodeyho trapné historky o tátovi. Vyhodil promočenou papírovou utěrku a otočil se ke dveřím, ale než k nim stačil vykročit, nohy se mu proměnily v želé, když v nich spatřil stát osobu, o které byl přesvědčený, že byla pouhým Quentinovým trikem.

„Nepozval jsi na svatbu vlastní ségru? To bolí, bráško,“ ušklíbla se hnědovláska. Dostat se sem bylo ještě jednodušší, než si myslela. Všichni byli nechutně šťastní a nedávali si pozor. Měli pocit, že jim to štěstí nemůže nic překazit. Jak naivní.

„Ty nejsi skutečná,“ podařilo se mu ze sebe dostat přiškrceným hlasem.

„Nejsem?“ zeptala se pobaveně. „Proto jsi mě nehledal?“

„Tohle není skutečné. Nejsi tady,“ mumlal si spíš pro sebe než pro ni a zavřel oči.

Teresa jej sledovala s pobavením v očích. Tohle bylo ještě lepší, než to čekala. Bohužel si to nemohla užívat příliš dlouho, protože by je někdo mohl nachytat, a to nechtěla. Ještě nenastal ten správný čas. Nejdřív si chtěla promluvit se svým bráškou. Jen ona a on a jedno malé rozhodnutí, které bude muset Peter udělat.

„Ráda bych ti nechala nějaký čas na to smířit se s mou existencí, ale bohužel to nepůjde,“ oznámila mu a on na ni vyděšeně pohlédl. „Teď ti řeknu, jak to bude. Budeš hodný bratr a půjdeš se mnou dobrovolně a o nic se nepokusíš, jasné? Nechtěl bys přece rodičům zkazit svatbu, nebo ano?“

„Já s tebou nikam nepůjdu,“ promluvil a snažil se si udržet pevný hlas, ale moc se mu to nedařilo. Tohle se určitě nedělo. Možná si spletl skleničku a vypil alkohol a tohle byl jen výmysl jeho mozku. Tohle se dít nemohlo. Ne dnes. Ne tady.

„Opravdu? Byl bys radši, kdybych si promluvila s někým jiným?“ položila spíše řečnickou otázku a vytáhla z kapsy saka zbraň. „Třeba s nevěstou? Ještě jsem jí nestihla pogratulovat ke svatbě.“

„Ne!“ vyjekl. „Půjdu já.“

„To jsem si myslela,“ ušklíbla se a pokynula mu, aby šel před ní.

A zatímco se oddalovali od farmy a zacházeli hlouběji do lesa, pomalu utichaly zvuky probíhající oslavy, na které právě začaly přípitky.

„Všichni, kdo znáte Tonyho, asi nebudete překvapeni, když vám povím, že jsem nevěřil, že tento den někdy nastane,“ začal Rhodey a pár hostů se zasmálo. Než však stihl pokračovat, začal mu v kapse od kalhot zvonit telefon.

„A pak, kdo je z nás dvou ten nezodpovědný!“ odfrkl si Tony a vysloužil si tím tak od Pepper plácnutí do ramene.

„Omlouvám se všem, to je pracovní. Musím to vzít, co kdybys začala ty, Nat,“ navrhl Rhodey a rudovláska mu věnovala vyděšený pohled. Plukovník na její souhlas ale nečekal a popošel kousek dál od ostatních.

„Plukovník Rhodes,“ představil se, když přijal hovor.

„Plukovníku, tady Everett Ross. Nerad vás ruším v tuto radostnou dobu, ale nevolal bych, kdyby to nebylo vážné. Dostaly se k nám informace, že jistá Teresa usiluje o pomstu Starkovým. Moc toho nevíme, ale mělo by jít o Tonyho syna a údajně by měla být na svatbě,“ vychrlil na něj nový ministr jedním dechem.

„Jste si tím jistý?“ chtěl se ujistit a pohledem začal skenovat hosty. Neviděl nikoho, koho by neznal, což byla dobrá zpráva. Špatná zpráva byla, že nezahlédl Petera. Všiml si, že jej Tony pozoruje s menší vráskou na čele, proto se k němu otočil zády, aby si nezačal dělat starosti dřív, než to bude nutné.

„Popravdě? Nevím, co si o tom mám myslet, ale ve výslechové místnosti máme Justina Hammera, který je z té ženské poněkud vyděšený. Dobrovolně se nechá zavřít do Krychle, aby byl před ní v bezpečí. Říkám vám jen to, co on řekl nám.“

„Dobře, děkuji za varování. Budu v pozoru,“ ukončil jejich telefonát a zhluboka se nadechl. Tohle bylo špatné. Opravdu hodně špatné. Nechtěl být poslem špatných zpráv, ale nějak se stalo, že na něj tahle role vždycky vyšla.

Dovolil si ještě jeden hluboký nádech, než se rozešel k novomanželům. Pepper s úsměvem na tváři poslouchala Natashin přípitek, ale Tony ho pozorně sledoval. Rhodeymu bylo jasné, že už věděl, že je něco špatně. Věděl, že někdo překazil jejich den.

„Neviděl jsi Petera?“ zašeptal, když k nim došel.

Tony se otočil na místo, kde měl Peter sedět, ale našel tam jen prázdnou židli. „Řekni mi, že se nic neděje.“

„Víš, že lhání nikdy nebyla moje silná stránka,“ povzdechl si. „Asi tu máme problém.“