Tony stál před velkým zrcadlem a pořád dokola si uhlazoval svůj oblek. Ráno vstal velmi brzy, protože nemohl ani dospat, a teď měl tolik času, že nevěděl, co s ním. A tak neustále pochodoval po pokoji sem a tam a pohledem propaloval hodiny, ale ručičky jako by se nechtěly ani hnout. Několikrát už se ptal sám sebe, zda se náhodou nezasekly.

Z kapsy kalhot vytáhl papírek, kde měl drobným písmem napsaný svůj slib. Potichu si ho přeříkával, aby se u oltáře nepřeřekl, a aspoň tím zabil trochu času. ,,Já, Tony, beru si tebe, Pepper, za svou -"

,,Jseš nervózní, co?" Tony sebou trhnul, když se otevřely dveře a dovnitř vstoupili Rhodey a Peter, také oba dva v oblecích.

Stark se ušklíbl. ,,Taky bys byl, kdyby ses měl dneska ženit."

,,Tak to si počkáš," zasmál se Rhodey a položil na stolek talíř s jídlem. Tony zatím krátce objal svého syna. ,,Jedl jsi?"

,,Trochu. Mám žaludek staženej strachy."

,,Neboj, máma neuteče," zasmál se Peter a obrátil se na Rhodese. ,,Už by sis měl taky někoho najít, strejdo Rhodey," popíchl ho a v očích se mu rošťácky zablesklo. Zřejmě bral jako své poslání dovést všechny své nejbližší ke svatbě.

Rhodey to radši přešel. ,,Vypadáš dobře," pochválil místo toho vzhled svého nejlepšího přítele a smetl mu z ramene neviditelné smítko.

,,No jo, jestli jsi mě chtěl požádat o ruku, tak to sis měl pospíšit. Jsem docela žádanej, jestli sis nevšiml. Na mě se stojí fronty, kamaráde," zavtipkoval Tony a všichni tři se zasmáli. Pak změnil téma. ,,Viděli jste Pepper?" zeptal se nevinně.

,,I kdyby jo, stejně bychom ti nic neřekli," škádlil ho Peter a Tony otráveně zabručel. ,,Ale neboj, už jenom chvíli a uvidíš ji. Určitě vypadá nádherně. Možná bych je měl jít zkontrolovat," navrhl, a než mu v tom jeden z nich stihl zabránit, už byl pryč.

,,Nemělo by se to pravidlo, že ženich nesmí vidět nevěstu dřív než před oltářem, zobecnit na všechny chlapy?" postěžoval si Tony.

Rhodey ho se smíchem poplácal po zádech. ,,Neboj. Naštěstí je to jen tvůj syn a ten tě určitě nijak neohrozí."

•••

Když Pepper vstoupila do malého předpokoje, kde už seděly Michelle, Laura i Natasha, všechny tři zalapaly po dechu, když nevěstu spatřily. I když ji v šatech už viděly, - a Michelle dokonce i před chvílí, kdy Pepper fotila - i tak si nemohly pomoct.

,,Vypadáš úchvatně," vydechla Laura a okamžitě vstala, aby ji mohla obdivovat zblízka. Natasha zavtipkovala, že až ji Tony uvidí procházet uličkou, omdlí, a Michelle Peterovu mámu zlehka objala.

,,Děkuju vám," usmála se roztržitě Pepper, která na tohle nebyla příliš zvyklá. Už když se viděla v zrcadle, málem tu ženu nepoznala. Měla na sobě jen jemný make-up, jahodově blonďaté vlasy natočené do kudrlinek a sepnuté do slušivého drdolu, a tvář jí schválně lemovalo jen pár malých pramínků. Sněhově bílé šaty byly jedním slovem princeznovské. Byly na ramínka, korzet byl bohatě vyzdobený a širší sukně s vlečkou jí splývala až k zemi.

,,Neviděly jste Tonyho?"

,,Jestli se bojíš, že utekl, tak to buď klidná, tohle by si nenechal ujít ani za nic," ujistila ji Natasha a mrkla na ni. Po dlouhé době na sobě měla šaty a cítila se v nich trochu nesvá, protože to nebyl její styl. Když ji ale viděl Bruce, málem nedal dohromady souvislou větu, a za to to rozhodně stálo.

Ozvalo se krátké, ale úderné zaklepání na dveře, a dovnitř nakoukl Peter. Když uviděl svou maminku, otevřel ústa dokořán a chvíli jen zíral. Všechny ženy se zasmály.

,,A takhle podobně bude vypadat Tony," podotkla trefně Natasha, a tak následovala další vlna smíchu.

,,Vypadáš nádherně, mami," vydechl Peter a vkročil dovnitř. Pak si všiml Michelle a strnul na místě. Jeho hnědovláska na sobě sice nakonec neměla šaty, ale černé lesklé kalhoty, bílé tílko a přes ramena tmavé sako. Na okamžik - ale opravdu jen na malý okamžik - zalitoval toho, že ji nevidí v šatech, ale takhle vypadala dokonale. Změnil směr a místo za Pepper se vydal za svou přítelkyní. Objal ji a dal jí pusu na tvář, až se začervenala. ,,A ty vypadáš dokonale," zašeptal jí.

,,Tobě to taky sluší," odvětila a usmála se na něj.

,,Přišel jsem vás zkontrolovat," hlásil Peter a jednou rukou vzal Michelle kolem ramen. ,,Táta už se po tobě ptal, mami."

,,Jak nečekané," utrousila Nat a mrkla na svou nejlepší přítelkyni.

•••

,,Táta už stojí u oltáře," oznámil Peter, který vykoukl ven. Na Pepper bylo vidět, jak nervózní je, neustále si upravovala šaty a přehazovala si kytici tulipánů. ,,Už tam jsou skoro všichni... za chvíli půjdeme. Kde je Loki?"

,,Tady," ozval se známý hlas a Pepper se úlevně otočila, když spatřila přicházet tmavovlasého muže v elegantním černém obleku. Prohlédl si Pepper od hlavy až k patě a trochu rozpačitě se na ni usmál. ,,Moc ti to sluší."

,,Ach, Loki!" vydechla Pepper a objala ho. Objetí jí sice oplatil, ale přes rameno vrhl zděšený pohled na Petera, který se pochechtával. ,,Jsem moc ráda, že jsi tady," pošeptala mu. Loki jen přikývl, a k jeho úlevě jí nemusel nic odpovídat, poněvadž se rozezněla jemná melodie klavírní skladby. Peter se širokým úsměvem stanul po Peppeřině levém boku, Loki po pravém. Oba jí nabídli rámě, ona se do nich zavěsila a společně vyšli ven.

Jak přicházeli k uličce mezi židlemi, všichni svatebčané se začali zvedat. Zahlédla mezi nimi usmívajícího se Steva, vedle něhož stál Bucky i Sam; Bruce, který jen silou vůle pozoroval nevěstu a ne svou rudovlasou přítelkyni; rodinu Bartonových; Thora; fotící Michelle...

A u oltáře už stáli Rhodey s Natashou... a nakonec čekající Tony, který se na ni zeširoka a láskyplně usmíval, až se jí zachvělo srdce.

Oba dva její drazí chlapci ji dovedli až před oltář. Objala je a zašeptala jim, že je miluje. A pak už se i oni šli posadit a Tony ji něžně uchopil za ruku a stiskl ji. Pepper hlasitě bušilo srdce.

,,Vypadáš překrásně," řekl jí a ona mu věnovala úsměv, a to už oddávající zahájil svou svatební řeč.

,,Drazí svatebčané, milí snoubenci," oslovil je. ,,Dovolte mi, abych vás zde přivítal v tento den, který je významný nejen pro vás, ale i pro všechny zúčastněné. Dnešní den patří k nejdůležitějším dnům ve vašem životě. Přichází s ním velká odpovědnost, protože ode dneška chcete jít životem společně, věrně, v dobrém i ve zlém. Máte ve svých rukou štěstí toho druhého, a ten od vás očekává život plný lásky, tolerance a podpory."

Peter seděl v první řadě, za ruku držel Michelle a se slzami v očích sledoval své rodiče, kteří se na sebe dívali s nekonečnou láskou. Byl tolik rád, hlavně za ně, že tento den konečně nastal a oni budou už doopravdy svoji, protože jednoduše patřili k sobě.
 
,,Společný život je složen z mnoha milých i nemilých příhod. Vy byste ale měli vždy žít v úctě k tomu druhému a všechny nemilé příhody řešit společně nebo se jich snažit vyvarovat. Jen když při sobě budete stát za všech okolností a budete oporou jeden druhému, může být vaše manželství šťastné. Proto usilujte o to, aby kořením vašeho života zůstala čistá a obětavá láska a starost o toho druhého. Toho si važte a chraňte.

Milí snoubenci, jsem rád, že mohu být součástí vašeho svatebního dne a pevně věřím, že budete v manželství šťastní a spokojení. Věřím, že vaše společná cesta životem bude šťastná a přesně taková, o jaké jste snili. A nyní přejděme ke slibům. Slečno Pottsová?" obrátil se nejdříve na Pepper. Natasha jí podala papírek s jejím slibem a když na sobě ucítila čísi pohled, zabloudila očima k Brucovi a usmála se na něj. Rozzářil se jako slunce.

Pepper se chvěly ruce a stahovalo se jí hrdlo, bála se, že ze sebe nedostane ani hlásku. V břiše jí poletovali motýli a ona stále nemohla uvěřit tomu, že tento den nastal a ona tu stojí před mužem, který je celý její svět.

„Mohla byste jej na chvíli pohlídat? Slibuji, že to bude jen chvilička. Děkuji!"

„Virginia? Nezlobte se na mě, ale to je příšerné jméno. Už to mám! Budeme vám říkat Pepper."

„Náš, je to náš syn." 

„S tebou po boku to byly ty nejlepší roky mého života. Na tebe nemohu jen tak zapomenout, Pepper. Já tě potřebuju a Peter taky."

„Jsi ta nejúžasnější žena, kterou znám, a to se nikdy nezmění." 

„Mě nikdy neztratíš, Pepper. I kdybych byl tisíce kilometrů od tebe, i kdybych, co já vím, byl ztracený kdesi neznámo ve vesmíru, my dva bychom si k sobě našli cestu." 

„Věříš v osud, Pepper? Ve spřízněné duše?"

„Pepper, víš, že spolu budeme navždycky, že ano?"

„Jsem vděčný, Pepper. Tak strašně moc."

,,Tony," začala, a jen vyslovila jeho jméno, rozhostil se v ní klid. Najednou tu byli jen oni dva. ,,Před lety jsem strávila dost dlouhou dobu přemýšlením, jestli někdy najdu svého prince. Svou lásku. Svou spřízněnou duši. Myslela jsem si... přesvědčila jsem sama sebe, že nikdy nenajdu nikoho, kdo by mne chtěl a miloval. A když jsem přestala hledat... objevil ses ty."

Z řad svatebčanů se ozývaly tiché vzlyky dojetí a i Pepper měla na krajíčku. Tony ji sledoval tak oddaně, tak něžně, že ten pohled málem nevydržela.

,,Když jsem před lety nastoupila do Stark Industries, nikdy jsem si nepomyslela, že kromě skvělé kariéry tam najdu také svou rodinu, úžasné přátele a toho nejlepšího, nejšílenějšího a nejodvážnějšího muže, jakého jsem kdy potkala. Místo pouhé kariéry jsem tam našla všechno, co jsem podvědomě hledala po celý svůj život, i když jsem tvrdila, že nic takového nepotřebuju. A teď jsme tady a před námi je naše společná budoucnost. A já ji chci strávit jen s tebou. Můj princi. Má lásko. Má spřízněná duše."

Pepper už plakala. I Tony měl v očích slzy, a když mu Rhodey podal jeho papírek se slibem, odmítl a zadíval se Pepper hluboko do očí.

„Pottsová. Virginia Pottsová."

„To byla slza radosti. Nerada bych si hledala novou práci."

„Co k tobě patří, to neztratíš."

„Miluju tě."

„Udělala jsem spoustu chyb, Tony. Nechci tě ztratit, ačkoliv jsem o tebe málem přišla svojí hloupostí." 

„Když jsi se mnou, všechno se zdá být zase v pořádku." 

„V nic takového jsem nevěřila, dokud jsem nepotkala tebe, Tony."

„Víš ale, že já tě miluju pro to, jaký jsi, a ne pro tvé jméno, že ano?"

„Byl a jsi všechno, co mám. Ty a Peter jste můj celý svět."

,,Ne, to je dobrý," řekl k Rhodeymu. ,,Dřív jsem si myslel, že takový den v mém životě nenastane. Nikdy jsem si nemyslel, že budu schopen se... usadit. Ale přece, říkal jsem si, i kdyby se našla taková žena, která by mě milovala i přes všechny mé charakterové vady, myslel jsem si, že tohle bude ta nejtěžší věc v mém životě. Ale když jsem tě viděl jít tou uličkou, Pepper," řekl jí láskyplně, ,,došlo mi, jak jednoduché to je. Miluju tě. Ať nás v životě potká cokoliv, nevadí, protože tě budu pořád milovat. A doufám, že i ty mě. Protože, řekněme si upřímně, život se mnou není jednoduchý. A ty máš se mnou tolik trpělivosti a každý den mi dokazuješ, jak mě miluješ. Kdykoliv mi bylo mizerně, ty jsi byla důvod, proč jsem vstal. Proč jsem pokračoval dál. Každý den mi dokazuješ, jak je život krásný, když máš po boku toho správného člověka. Pamatuju si na to, co jsi mi tehdy před lety řekla: co k tobě patří, to neztratíš. Jsi žena, se kterou je mi souzeno strávit zbytek života. A já jsem vděčný."

,,Ach, Tony," vydechla Pepper, dojatá, slzy jí stékaly po tvářích. Tony k ní přešel blíž a palci jí je něžně setřel.

,,Myslím, že je nám všem jasné, jak velkou lásku k sobě tito dva lidé chovají," chopil se slova znovu oddávající. ,,Přesto se vás musím zeptat: slečno Pottsová, berete si zde přítomného Tonyho Starka za svého právoplatného manžela?"

,,Ano," odpověděla Pepper a usmála se mezi slzami.

,,Táži se vás, pane Starku, berete si zde přítomnou Virginii Pottsovou za svou právoplatnou manželku?"

,,Ano," odpověděl Tony a uchopil Pepper kolem pasu.

,,Tímto vás prohlašuji za manžele Starkovi. Vyměňte si prsteny a poté můžete políbit nevěstu," pobídl je s úsměvem. Natasha jim podala prsteny. Pepper jej navlékla Tonymu a on zase jí. Pak na ni zamrkal, přitáhl si svou manželku k sobě a vtiskl jí dlouhý a láskyplný polibek. Když ji zaklonil a ona mu vjela prsty do vlasů, všichni přítomní propukli v hlasitý jásot. Nejhlasitější a nejšťastnější z nich byl samozřejmě Peter.