,,Friday? Je Pepper doma?" zeptal se ihned Tony, jen co vešel dovnitř a zapadly za ním dveře. Zatímco čekal na odpověď, zul si boty a jednou rukou si nemotorně sundal bundu.

,,Ano, Pepper je doma," odpověděl mu místo toho robotického, jak původně očekával, jeho nejmilovanější hlas, a jemu se okamžitě roztáhly koutky rtů do úsměvu. Ohlédl se a zjistil, že za ním přichází jeho snoubenka a tváří se podezřívavě. Ten pohled ho pokaždé přinutil, aby se cítil provinile, byť si byl na osmdesát procent jistý, že nic neprovedl. Nezapomněl vyzvednout Petera? Prošvihl nějaké jejich výročí? Lamu taky ještě nekoupil... ,,Pročpak se ptáš? Vedeš si domů milenku?" popíchla ho.

Tony se nepěkně zašklebil. ,,Ha ha, tohle opravdu nebylo nutné. Myslím, že tyhle divoké časy mám už dávno za sebou a nevzpomínám na ně rád. Prosím, zlato. Tvoje oblíbené," řekl jí a podal jí kytici tulipánů, které měla tak ráda. Zatvářila se překvapeně, ale oči se jí rozzářily a jemu zaplesalo srdce. Miloval, když ji viděl tak bezmezně šťastnou, veselou z maličkostí.

,,Jsou krásné, děkuji," šeptla a věnovala mu úsměv, jakmile si k nim přivoněla. ,,Čímpak jsem si je zasloužila?"

,,Asi proto, že jsi ta nejlepší žena pod sluncem," připomněl jí vážně a cestou do kuchyně ji líbl na tvář. ,,A navíc budeme mít za dva měsíce svatbu."

,,To ano. Nemůžu uvěřit, že to tak utíká, vždyť ještě před chvílí tu byly Vánoce," vrtěla hlavou Pepper a následovala ho.

,,No jo, za chvíli už z tebe bude vdaná žena. Nebude ti slečna Pottsová chybět? Nerozmyslíš si to?" dobíral si ji tentokrát on a ze skříňky vytáhl dva hrnečky na kávu. Pepper mezitím vyndala vázu, aby do ní mohla dát kytici.

,,To by se ti líbilo, viď?" usmála se. ,,Ale kdepak. Já se závazků nebojím, na rozdíl od někoho," dodala nevinně.

Tony nafoukl tváře. ,,No dovol, já se závazků taky nebojím! Kdybych si bral někoho jiného, tak by to asi bylo horší, ale beru si tebe, takže jsem naprosto klidný," ujistil ji.

Pepper se rozesmála. ,,Samozřejmě. No tak, přiznej to! Ve skutečnosti šílíš. Děsí tě to."

,,Přestaň mě stresovat, nebo ti nakonec uteču od oltáře," zasmál se trochu nervózně a zalil jim hrnky s kávou horkou vodou. ,,Dobře. Možná jsem trochu nervózní, ale to je normální, ne? Je to velkej den. Náš den. Ale nešílím, k tomu mě nedonutíš!"

Opřela se lokty o kuchyňskou linku a usmála se. ,,Tak to jsem ráda, že vím, na čem jsme. Takže se nemusím bát, že večer před svatbou utečeš na jiný kontinent, protože zpanikaříš? Rhodey, Bruce a Steve tě nebudou muset nikde hledat, že ne? Nenecháš mě stát samotnou trapně před oltářem?"

,,Bože, Pepper, co to máš dnes za otázky," zaúpěl Tony a šel se posadit ke stolu. ,,Samozřejmě že neuteču. Proč bych utíkal od toho nejlepšího, co mě za celý život kdy potkalo? To bych musel být vážně hlupák a blázen," zaťukal si na čelo. Pepper to dojalo, a tak přišla k němu a zezadu jej objala.

,,Jsem šťastná, že tě mám," zašeptala mu.

Tony se zatvářil úlevně. ,,Uff, odvedl jsem tvoji pozornost od těch hrozných otázek. Zapotil jsem se jak u maratonu."

Než mu na to Pepper stihla něco říct, dovnitř strčil hlavu Peter. ,,Čau," pozdravil je, a šel prohledat lednici, jestli nemají něco dobrého na svačinu.

,,Synu, tebe jsem neviděl tak dlouho, že jsem málem zapomněl, jak vypadáš," zavtipkoval Tony. ,,Vzbudil ses z odpoledního šlofíčku? Vypadáš trochu přepadle."

,,No jo," zahuhlal a vyndal si kelímek s jogurtem, prostě aby se nějak zaměstnal.

Pepper se zatvářila ustaraně. Poslední dobou měli spoustu zařizování ohledně svatby, a tak dokonce omezovali i jejich společné rodinné večeře. Chybělo jí to, navíc jí připadalo, jako by se jim jejich syn vzdaloval. Zastyděla se, když si uvědomila, že mu teď nevěnovali dostatek pozornosti. Poznala na něm, že jej něco trápí.

,,Jak ses měl ve škole, broučku? Něco nového? Jak se má Ned, co Michelle?" vyptávala se nenápadně. Nebylo na tom nic neobvyklého, takovéhle otázky má přece každý rodič, k smůle každého teenagera.

,,Fajn," odpověděl jednoslovně Peter.

Tony se zachechtal. ,,Jak nečekané. Univerzální odpověď každého puberťáka, nemám pravdu?"

Peter se pokusil o něco, co mělo zřejmě vypadat jako úsměv. Viděl, jak se Pepper nadechuje, aby zjistila, co se stalo, a tak rychle vyhrkl: ,,Už máte kompletní seznam hostů, že jo? Doufám, že jste na nikoho nezapomněli?"

,,No, v to taky doufáme," uchechtl se Tony. ,,Ale neboj, Neda a Michelle s sebou vzít můžeš, to už je domluvené."

,,No, já vím, taky jsem neměl na mysli zrovna je," zamumlal Peter a sklopil pohled, poněvadž jej při zmínce o MJ bodlo u srdce. ,,Spíš jsem si říkal... nabídli jste to i Buckymu?"

Kdyby Tony něco jedl nebo pil, nejspíš by se začal dusit. Takhle jen na svého syna vykulil oči a naprázdno otevíral ústa. Pepper zareagovala lépe. Vypadala překvapeně, ale příjemně. Byla si jistá, že s Buckym to bude podobné jako s Lokim.

,,Barnesovi? Petere, to se na mě nezlob, ale nejsem si jistej, jestli by to byl dobrej nápad, vzhledem k naší minulosti," zavrčel Tony, jemuž při každé zmínce o onom muži přeběhl mráz po zádech. Věděl, že teď už je na tom Bucky jinak než tehdy, ale i tak, pořád s ním nedokázal normálně vycházet.

,,Mohl bys mu dát aspoň šanci, tati, on se změnil," přemlouval ho Peter. ,,On není jenom Winter Soldier, je to Bucky. To je stejné jako s tetou Nat. I ona je přece Natashou a zároveň Black Widow."

,,To je trochu jiná situace -"

,,Ne, je to úplně stejná situace, ale ty ji omlouváš jen proto, že je to tvoje kamarádka," skočil mu do řeči Peter. ,,Já jsem s ním už několikrát strávil odpoledne. A on se změnil, a vidím na něm, jak se snaží to všechno napravit a pokouší se začlenit do týhle společnosti a zase normálně fungovat. On není zabiják, už ne. A jestli mi to nevěříš, promluv si o tom se Stevem. A už kvůli Stevovi by bylo hezký, kdybyste ho prostě pozvali. Pomohlo by mu to se mezi nás všechny líp integrovat."

,,Petere, to je naše svatba, my rozhodneme o tom, kdo na ni přijde. Já nedovolím, aby nám někdo zničil náš den," řekl pevně Tony.

,,Ty jsi mě neposlouchal? Říkal jsem ti, že je Bucky úplně normální, úplně stejně jako Loki nebo teta Nat! Nemůžeš mu dát aspoň šanci?"

,,A mohl bys ty pochopit, že na to prostě nejsem připravený?!"

Peter se zamračil. ,,Fajn," odpověděl, věnoval Pepper pohled a odkráčel zpět do svého pokoje. Pepper Tonymu stiskla ramena, překvapená Peterovým výstupem a jejich menší potyčkou. Zastyděla se, že neměla žádné tušení o tom, že si Peter a James takhle sedli.

Tony zaúpěl a vložil si tvář do dlaní. ,,Zlato, můžeš mi vysvětlit, proč si náš syn musí vždycky oblíbit padouchy, co se nás pokoušeli zabít?"