Šaty, které pro mě vybral odhalovaly víc než zakrývaly. Neměla jsem ale na výběr, a tak mi nezbývalo nic jiného, než si je nechat obléknout. Výstřih skoro až k pupíku, odhalující a zvýrazňující má prsa. Odhalená záda nebo rozparek, který mi sahal až k bokům. To byl jen malý výčet částí šatů, které odhalovaly kusy mého nahého těla. Černá látka šatů, protkaná zlatými nitkami, byla tak přiléhavá, až mi pomalu splývala s tělem. Vlasy zčesané do vysokého drdolu s pár pramínky spadajícími přes obličej. Ať už jsem v tom vypadala sebevíc sexy, pořád to nebyl oděv který bych si sama vybrala. Takhle jsem si připadala, jako bych na sobě místo šatů, měla cejch, který všem jasně říkal, komu patřím. Což je vlastně docela ironické, jelikož za dva dny přesně jeden takový cejch mít budu a to doslova. Král si totiž každou svou ženu nechal dost viditelně označit, jakoby už tak nebylo dost jasné, že mu patří. Už jen při myšlence na to jsem se otřásla. Neměla bych nad tím teď přemýšlet.

Neměla jsem ani moc času o tom dál polemizovat, když pro mě přišla služebná a stráže aby mě odvedli do tanečního sálu, kde se celá ta "sláva" pořádala. Na jedné straně místnosti byla živá hudba a velký taneční parket, na té druhé pak dlouhý stůl plný jídla a pití, kolem nějž už seděli všichni členové královské rodiny, samozřejmě zahrnující i královi manželky oděné do podobných šatů, jako já. Stejně tak u stolu seděli i vysoce postavení démoni. Skoro nikdo u stolu nebyl mou přítomností úplně nadšený. To mi ale bylo srdečně jedno. Se vzpřímenou hlavou jsem se vydala na své místo, které bylo po králově pravé straně a přímo naproti jeho syna. Ten mi věnoval velmi nenávistný pohled, který jsem mu moc ráda opětovala. Naši soukromou oční bitvu přerušil démon sedící po mé pravici. Jakmile jsem došla ke svému místu, vstal a galantně mi odsunul židli, abych se mohla usadit. S úsměvem jsem mu mávnutím hlavy poděkovala a sedla si.

Večeře probíhala zhruba tak, jak jsem očekávala a přesto se našlo pár příjemných momentů. Král popíjel ve velkém a vůbec mu nepřišlo nechutné osahávat nebo se oblizovat se svými milenci a milenkami, přímo u stolu, když ještě ostatní jedli. Vypadalo to ale, že na rozdíl ode mě, byli všichni na tohle jeho chování zvyklí. Onen galantní démon, Samael, jak se mi později představil, se mnou udržoval po celou dobu velmi příjemnou konverzaci a dokonce jsem se díky němu i párkrát konečně po dlouhé době zasmála. Tohle mi, ale kazil Malvos, který mě z protější strany stolu propaloval pohledem a cupoval u toho nadívaného holuba, kterého nám naservírovali k večeři, jakoby si na něm chtěl vybít všechen vztek. Určitě si na jeho místě představoval mě.

"Smím prosit?" Vyzval mě Samael, když začala hudba hrát další píseň a večerní zábava už mírně pokročila.

"Samozřejmě," věnovala jsem mu široký úsměv a nechala se odvést doprostřed parketu, kde už tančilo několik démonů. Král si mě vůbec nevšímal, naopak ten se už věnoval svým milovaným orgiím.

"Moc ti to sluší," zašeptal mi Samael do ucha, když si mě přitáhl blíž k sobě, takže jsme tančili tělo na tělo. Nevadilo mi to. Byl velmi přitažlivý a milý. Tmavé a krátké vlasy, které měl lehce rozčepýřené. Hluboké očí vpíjející se do těch mých. Takové peklo bych si nechala líbit.

Ruce jsem mu položila na jeho svalnatá ramena a prsty lehce přejela po jeho zátylku až do vlasů. On stejně tak bezostyšně přejel dlaní po mých holých zádech, až k mému pozadí, které lehce stiskl. Nevadilo mi to. Ne, pokud jsme měli iniciativu v rukou oba. Dávala jsem si ale pozor, abych mu jen tak nepřenechala kontrolu nad celou situací. Přestala jsem vnímat, jak dlouho tančíme a z onoho příjemného opojení mě vytrhl chlad, který ovál mé tělo, jak byl můj partner až příliš daleko. Jiná osoba ho totiž za rameno odtáhla zrovna ve chvíli, kdy mi rty lehce přejížděl po šíji. Bylo to tak opojné.

"Dovolíš!" Procedil skrz zuby Malvos, přičemž to víc než jako otázka, znělo jako rozkaz. To on byl tou osobou, která přerušila naši soukromou chvilku.

Nečekal na souhlas, prudce mě uchopil za ruku a přitáhl k sobě. Propaloval mě pohledem, až jsem si chvíli myslela, že mě zapálí zevnitř.

"Co si myslíš, že děláš? Jsi králova budoucí manželka, máš své tělo a společnost věnovat jemu a ne jiným démonům," vyčetl mi.

"Já ale neřekla, že s tebou tančit chci," zamračila jsem se na něj a změnila téma.

"Jenže na tvůj názor se tě nikdo neptal, ten totiž nikoho nezajímá," odsekl. Já jen nasucho polkla. Udeřil totiž hřebíček na hlavičku.

"Přesně tak! To je přesně ono! Koho by totiž zajímal můj názor, jsem přece jen podřadný démon, žena, hloupá husa se kterou se může zacházet, jako s kusem hadru," zuřila jsem. Hromadil se ve mě všechen vztek a bolest, na povrch vyplouvaly vzpomínky, které jsem chtěla pohřbít hluboko ve své mysli.

Potřebovala jsem ty pocity nějak ventilovat, a tak jsem Malvosovi dupla podpatkem přímo na nohu a několikrát zavrtěla nohou, abych bolest prohloubila. Jako dovršení mého výbuchu, jsem mu zapálila košili, načež jsem se rychlými kroky vydala do svého pokoje.