Ľudkovia najmilší,

zdravím Vás z mojej intrákovej špajzky :D Na jednej strane sa teším - nový semester, nový začiatok - v slovíčku nový sa skrýva toľko optimizmu a nádejí. Na druhej strane ma práve tieto veľké očakávania desia. Je toho veľa, čo by som chcela so školou skĺbiť, tak ešte pred tým, než ma ten prúd povinností zase úplne pohltí, pridám aspoň zopár kresieb.

Dúfam, že Akáša Vás stále trošičku drží. Aj keď som písanie posledných pár mesiacov zanedbávala, ten príbeh je stále neuveritelne živý a ja sa k nemu vraciam v každej volnej chvílke. Za vašu podporu opäť znovu otrepane ďakujem ♥

„Je možný, aby domov byla osoba a ne místo? Dřív pro mě byla domovem Bridgette. Možná že teď je mým domovem St. Clair. Tohle si převracím v hlave, zatímco jsou naše hlasy čím dál unavenější, až prestaneme mluvit úplně. Jen si dál děláme společnost. Můj dech. Jeho dech. Nikdy bych mu to nemohla říct, ale je to pravda. Tohle je domov. My dva."

Stephanie Perkins

"Člověk míjí něco, co je důležité. Prochází kolem lásky, kolem profese, kolem stéhování do jiného města, do jiné země. Kolem jiného života. Kolem a zároveň tak blízko, že někdy, v okamžicích melancholie, podobajících se hypnóze, může člověk zachytit aspoň částečky možného. Jako když se odněkud zdaleka ozve rádio. Ačkoliv je vzkaz neurčitý, člověk stejné napne sluch a zachytí zvuky života, který se nikdy neodehrál. Slyší věty, které nebyly nikdy vyřčeny, poslouchá, jak se jeho kroky ozývají na místech, na něž nikdy nezavítal, rozeznává vlnobití na pláži, po jejímž písku jakživ nešel. Slyší výbuch smíchu a slova lásky vyslovená ženou, s níž nikdy nic neměl. Jen si to v duchu představuje. Možná by si rozuměli – je to dokonce velmi pravděpodobné -, ale nikdy mezi nimi k ničemu nedošlo. Kvůli nějakým neznámým důvodům se nikdy neoddali závrati doprovázející těch několik centimetrů, které musíme překonat, abychom mohli někoho políbit. Prošli jsme kolem, tak blízko, že v nás něco zůstalo."

Antoine Laurain (Žena s červeným zápisníkem)

Ak sa aj Vám čoskoro začne semester....budem sa opakovať....prajem Vám pevné nervy a dostatok odhodlania a vytrvalosti. To sa vlastne hodí aj mimo škoku. Držte mi palce, aby som to tentokrát zvládla o niečo lepšie.

S láskou

Iva*