Slzy šťastia
„Kolik chvil promarním tím, že žiju stále s pohledem upřeným někam jinam, než kde právě jsem. Dnešek beru jako přípravu na zítřek. Jako by to, co je teď, bylo jenom nanečisto. A přitom si nevšimnu, že právě teď mě míjí to důležité."
Barbora Šťastná (Šťastná kniha)
Do tohto obrázku som chcela vložiť všetko moje trápenie, smútok, frustráciu a konečne nakresliť niečo aspoň trochu reálne. Lenže v ten deň som potom spravila otrasne ťažkú skúšku a mojou prvou reakciou bolo, že som sa rozplakala.
Slzy teda nemusia byť nutne prejavom smútku. Myslím, že práve vtedy je šťastie absolútne, keď sa vám chce plakať.
Mimo skúškového, ktoré tu už spomínam tak často, že mi to lezie na nervy, som tento pocit zažila aj nedávno, keď sa na intrák konečne vrátila väčšina spolužiakov. Po niekoľkých týždňoch "totálnej izolácie" v miestnosti o rozmeroch špajzy (keď som závidela aj fajčiarom, že oni sú aspoň donútení zájsť von ...teda podaktorí ;) ) bolo bezstarostné klebetenie u pizze takým šťastím, že si to dokážu predstaviť naozaj len vysokoškolský študenti.
Prajem Vám čo najviac takýchto chvíľ a aby ste nezabúdali, že šťaste neprichádza len vtedy, keď v niečom uspejete, ale často sa skrýva aj v primitívnych maličkostiach a čaká, kedy si poň prídete.
Na záver ešte jeden citát zo Šťastnej knihy :
„Asi nejsem jediná, kdo má neustále sklon představovat si, že po dosažení vytyčeného cíle začne úplně jiný a lepší život. Cíle jsou sice důležité, jenže já už nechci žít s tím, že štěstí čeká až za protrženou cílovou páskou. Zjistila jsem, že nemá smysl odkládat své štěstí na jindy. Nikdy nenastanou ideální podmínky, rozhodně ne všechny najednou. Ale to neznamená, že si nemůžu dovolit být šťastná už teď. Jaksi bez dovolení. Třebas jenom na chvíli a provizorně. I když všechno není správné a splněné přesně tak, jak bych si představovala."
Dobre, tak ešte jeden, len tak pre radosť ♥
„Já osobně mám díky šlofíku stejný pocit, jako bych snědla kousek čokoládového dortu. Vlastně lepší. Protože co může být lepšího než cítit se jako po snězení čokoládového dortu a přitom vědět, že ten dort jste zatím nesnědli a pořád ještě na vás někde čeká?"
Veľa šťastia, ľudkovia
S láskou
Iva*
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro