L seděl na rovné střeše budovy. Pozoroval tmavé mraky, ve vzduchu byl cítit déšť. Z města slyšel vyzvánějící zvony.

Celý den zvoní hlasitě. Zase někoho pohřbívají? Je to někdo, kdo zemřel rukou Kiry? Higuchi je mrtvý, ale nebyl Kira. Ten pravý ho pouze využil jako návnadu, aby nás svedl ze stopy. Dál uniká spravedlnosti. Nabízí se pak otázka... proč mě dosud nezabil? Určitě k tomu měl spoustu příležitostí, pokud zná mé pravé jméno. Jedině, že by čekal na vhodnou příležitost. Ano, čeká na chvíli, kdy ostatní z týmu zasáhne moje úmrtí nejvíc.

Je možné, že Kiru máme pod nosem? Kdyby byl celou dobu součástí vyšetřovacího týmu, kdo by byl jeho prvním cílem? Pravděpodobně Watari a hned po něm já. Všechny jsem je, ale prověřil. Ani Light není Kirou. O Zápisník smrti nejeví žádný zájem.

Zvedl se, jak začalo pršet, i když doopravdy liják nevnímal. Slyšel jen zvony ve své hlavě, ty pravé už dávno utichly. Bylo to varování před smrtí. Otočil se, jak zaslechl volání od dveří.

„Co tu děláš, Ryuuzaki?" Light pozoroval L, starostlivě. Vydal se k němu, když pochopil, že otázku neslyšel. Odpovědi se nedočkal, jeho společník byl ztracený v myšlenkách.

Není Kira, nemůže být. Někde ve městě je pořád ten pravý, ale muž vedle mě jím není a nikdy nebyl. Měl v Lighta bezmeznou důvěru.

„Co tu dělám? Poslouchal jsem zvony," odvětil. Vydal se do budovy, triko nasáklé vodou.

Light se nenamáhal s odpovědí. Ryuuzakiho počínání mu nedávalo smysl.

*

Light cítil spokojenost. Jízlivě se pousmál. Dostal z cesty L a taky Rem, která se obětovala pro Misu. Zlikvidoval tři otravné mouchy jednou ranou. Vyjma těch dvou i Watariho. Využil Rem, aby napsala jejich jména a sama zemřela, dle pravidel shinigami.

„Co plánuješ dál, Lighte?" Ryuuk okusoval jablko.

„Dál? To, co jsem plánoval od začátku, Ryuuku. Stanu se bohem nového světa. Teď už mi nikdo nestojí v cestě." V jeho tváři nebyla žádná stopa po smutku. Zračil se v ní čistý triumf. Stane se bohem a změní světový řád.