Tapíři byli kdysi sloni. Ale mezi tapírem a slonem je dost veliký rozdíl. Jsou větší. Sloni, ne tapíři. A mají menší choboty. Tapíři, ne sloni.

Kdysi bylo stádo slonů. Jeden se jmenoval Petr, jiný Pavel. A jeden taky Tapír. Tapírovi se zdálo, že má moc veliké uši. Posmíval se mu krokodýl. A krokodýlové - jak známo - mají uši opravdu malé. Jednoho dne měl Tapír toho posmívání tak  akorát dost. Celý naštvaný zašel za lvem, aby mu ty uši zmenšil. Lev ho uměle uspal, nasadil mu kyslík a okousal mu uši do menších rozměrů. Tapír zašel další den za krokodýlem a ten jen valil oči: "Takový malý uši, to je zázrak! A lev to udělal... Tam musím taky!"
Tapír si spokojeně kráčel od krokodýla domů. To budou sloni koukat! Ale nemohl se mýlit víc. Sloni na něho koukali, to ano. Ale nikoliv s obdivem, ale s odporem. Dokonce ho vyhnali ze stáda! Tapírovi z toho bylo smutno. A aby dal všem najevo, jak je smytný, naparvil se do černé a bílé. Jenže to ničemu nepomohlo.
Tapír slavil narozeniny celý uplakaný. Hedvábný kapesníček byl celý posmrkaný. Ale jeho kamarádi mezi slony si na něho vzpoměli a připravili mu překvapení. Když se šel večer napít, odpálili ohňostroj. Tapír se poprvé za dlouhou dobu usmál. A začal se vyloženě radovat, když uviděl své kamarády. Ale nebyli to sloni - měli malé uši a byli černobílí. A černobílý slon s malýma ušima se stal módou. Dokonce hrozilo vyhynutí šedých slonů s velkýma ušima! Takový sloni byli vzácní a žili už pouze v zoo. Místo slonů po zemi běhali... Co vlastně? Černobílí sloni s malýma ušima? Ne. Tapíři! Pojmenovali se na počest Tapíra. Toho to natolik dojalo, že hrozilo nebezpečí zatopení světa jeho slzami! A právě proto si nechal zkrátit chobot. Aby neplakal tak dlouho, než posmrká další krabici kapesníků. Všichni tapíři to po něm zopakovali.
Evoluce postupovala a tapíři se zmenšili. Proč? To nikdo neví. A tak na zemi nemáme jen slony - ale taky tapíry!

Mikeskobooks