V dávných dobách měly babočky paví oči... ne, tak to nebylo. V dávných dobách babočky paví oko paví oči neměly. Jejich křídla byla jen červená a bez ozdob.
Jedna z baboček nosila brýle, ale někam jí záhadně zmizely. Bohužel neměla dost peněz na nové, a tak si musela sehnat jiné oči -jenže netušila kde. Nejdříve se chtěla zeptat klauna očkatého - vždyť je očkatý! Nasadila si potápěčské brýle a šnorchl a plula přímo ke klaunovu domu. Zaklepala na dveře ze zelených korálů, propletených stříbrnými řasami. Dveře se otevřely a z nich vykoukla oranžová rybka - klaun očkatý. Když spatřil babočku, doširoka otevřel dveře a usmál se na ni. Oba došli - spíš doplavali - do obývacího pokoje. Posadili se a klaun donesl babočce čaj. "Čemu pak vděčím za tvou návštěvu? A jestli se smím zeptat... Kde máš své brýle?" zeptal se klaun a neskrývanou zvědavostí v hlase.
"Někde mii zmizely, možná mi je někdo ukradl. A chci se zeptat, jestli bys mi nepůjčil nějaké oči - jsi přeci klaun očkatý!" odpověděla babočka a při posledním slově se jí v očích zaleskla naděje.
"Bohužel, nemám oči navíc," posmutněl klaun očkatý. "Ani nevím, proč se jmenuji očkatý," zamumlal a pak nabídl babočce sušenku: "Nechceš?"
Babočka snědla sušenky, dopila čaj, rozloučila se a odešla. Smutně plula na hladinu. Kdo by ještě mohl mít oči navíc? Když ne klaun očkatý tak... Okač! Jistě, strýček okáč! Babočka si vyndala z úst šnorchl a rozletěla se k jeho domu. Okvětní lístky květin se vesele kolébaly a mezi nimi se z ničeho nic vynořil vysoký komín čoudící oblaka tmavého kouře. Tam bydlel strýček okáč. Zaklepala a když se usadili, vysvětlila mu svou situaci. Okáč smutně zavrtěl hlavou: "Nemám oči navíc, ta na křídlech mám jen pro ozdobu."
Babočka poděkovala a odešla. Procházela sedmikráskovou ulicí s hlavou sklopenou. To už nikdy neuvidí dobře? Proti ní kráčel páv. Sice se s ním moc neznala, ale potřebovala své neštěstí s někým sdílet, a tak mu všechno řekla. Páv se usmál. "Já mám oči navíc! A mám jich spousty! Abych je měl všechny zdravé, jím mrkev. Pojď si se mnou dát mrkvovou polévku, hned uvidíš líp!"
Babočka si s ním dala mrkvovou polévku, pak mrkvový koláč a zajedli to mrkvovým salátem. Poté si páv vytrhnul pár per a položil oči babočce na křídla. Ta samozřejmě moc poděkovala a letěla domů. Dalšího rána se vzbudila a co neviděla - ona viděla! A lépe než kdykoliv dřív! 

A od té doby mají babočky paví oči. Ale málo se ví, že páv s tím měl společného jen to, že spolu s babočkou pojedl mrkev. Paví oči nepomohly ani trošičku. Ale mrkev... Mrkev jí pomohla s očima.