Tonyho vzbudila tichá vibrace jeho mobilu odloženého na nočním stolku vedle postele. Bylo krátce po poledni, moc toho nenaspal. V hlavě mu hučelo jako v továrně na lokomotivy a nebylo mu vůbec dobře.
Potřebuji se konečně vyspat, pomyslel si a posadil se.

Podíval se vedle sebe, kde bůh stále ještě spal. Ležel na boku tváří k němu a pootevřená ústa přímo vyzývala k jejich ochutnávce. Tony jen nerad odolal, vzal do ruky vibrující mobil a jeho žaludek se nepříjemně zhoupl. Na displeji viděl Furyho jméno. Nechtěl s ním mluvit a poslouchat, jak to všechno zkazil, ale věděl, že se tomu stejně nevyhne.

Do prdele, v noci jsem tak pospíchal, že jsem mu zapomněl říct, že letím domů. Ten bude řvát jak kretén. Musím jít odsud, než Lokiho vzbudím já nebo mobil.

Telefon stále vibroval. Sakra, ten má ale výdrž, uznal Tony a opatrně, aby Lokiho nevzbudil, vylezl z postele a odkráčel do obýváku. Jen nerad přejel ukazováčkem po obrazovce, aby se spojil hovor.

„Zdravím, Fury, jak -?“

K dokončení věty se nedostal. Z přístroje na něj začal řvát ředitel S.H.I.E.L.D.u: „STARKU, VY SEBESTŘEDNÝ IDIOTE! JAK JSTE SE MOHL JEN TAK SEBRAT A ODLETĚT Z MISE? JAK VÁS TO VŮBEC MOHLO NAPADNOUT? OHROZIL JSTE SVÝM NEODPUSTITELNÝM CHOVÁNÍM CELOU AKCI! AGENTKA ROMANOVOVA JE ZRANĚNÁ A JE TO JEN VAŠE VINA! JEN PROTO, ŽE JSTE SE ZAČAL NUDIT A JEN TAK JSTE ZDRHNUL!“

„Natasha je zraněná? Jak?” stačil se zeptat, než Fury nabral dech.

„TO VÁM TEĎ ŘÍKAT NEBUDU! KDYBYSTE SE NECHOVAL JAKO AROGANTNÍ KRETÉN, BYLA BY V POŘÁDKU!”

Já jen chtěl zachránit Lokiho. Netušil jsem, že se něco posere. Vítězství bylo na dosah.

Fury pokračoval dříve, než Tony mohl své myšlenky přeformulovat na řeč. „S okamžitou platností máte zastavenou veškerou účast na všech misích. Nebudete létat v oblecích a nebudete na sebe poutat pozornost!”

„To jste zešílel, ne? Obleky jsou moje vynálezy a vy mi nebudete zakazovat -” Rozhořčeně pochodoval před barem a vztekle zatínal pěst prázdné dlaně.

„Starku, buďte zticha a velice dobře mě poslouchejte!” Fury už sice do telefonu nekřičel, ale o to víc zněl jeho hlas zlověstně.
„Nebudete se účastnit misí, nebudete používat obleky. Nebudete nápadný a přitahovat na sebe nežádoucí pozornost. Jste v maléru. Budete plnit příkazy a zdokonalovat naší techniku. Budete k dispozici doma nebo na základně, podle potřeby.”

„Já nebudu -” rozčiloval se Tony.
Co si, kurva, o sobě myslíš, ty jednookej parchante?

„Uděláte, co vám říkám. Až do odvolání.”

„A když odmítnu?” Nervózně bubnoval prsty po pultě, ale hlas měl pevný.

„Tak jste v Avengers skončil,” řekl mu ředitel stručně.

„Rozumím.” Poraženě přikývl.
Ty zasranej hajzle. To ti nedaruju. Taky se na všechno můžu vysrat a v Avengers skončit sám a být zase jen Iron man. Ale teď nemůžu. Nemůžu nechat Lokiho jen v rukách S.H.I.E.L.D.u.

„A ještě jedna věc,” pokračoval velitel, jako by se nechumelilo. „Lokiho za hodinu vyzvedne Thor a spolu s agentem Bartonem odjíždějí. Ať je připraven.”

To ne! „Nicku,” řekl vyplašeně. „Nemyslím si, že by Loki měl někam teď jezdit. Včera se dozvěděl -”

„Starku, už mi s vámi došla trpělivost. Vím, co se dozvěděl a musí se s tím poprat. Při plnění úkolů nebude myslet na hovadiny. Jestli nebude připravený, budu to považovat za VAŠE selhání.”

Zmetku. Úplně před sebou vidím, jak si to užíváš!

„Důrazně vám doporučuji se postarat o to, aby vše proběhlo podle plánu.”

„Ale -” Větu nemohl dokončit, ředitel mu položil telefon.
„Do prdele!” ulevil si hlasitě a kopnul do gauče, ke kterému přešel při svém naštvaném pochodování. Otočil se a chtěl třísknout telefonem do zdi a kochat se jeho rozletěním na milion kousků, ale ve dveřích stál Loki s nechápavým pohledem, kterým ho zastavil v půlce pohybu.

„Co se děje?” zeptal se bůh opatrně. Jen v boxerkách a s rozcuchanými vlasy připadal Tonymu velice sexy. Bloudil očima po jeho obnaženém hrudníku, sledoval křivky jeho vyrýsovaného těla a tmavou linku chloupků rozprostírajících se od pupíku k lemu jeho spodního prádla. Zatoužil ta místa prozkoumat svými prsty a poté ochutnat jazykem. Neochotně opustil své představy, když Loki pokračoval. „Slyšel jsem, jak křičíš.”

„Omlouvám se, nechtěl jsem tě probudit, byl jsem asi moc hlasitý.” Ale příliš měkký! Položil telefon na gauč, došel k němu, objal ho a políbil ho na tvář. Opřel si hlavu o jeho klíční kost „Obávám se, že si musíš sbalit a odjet.”

„Odjet? Kam odjet? Vyhazuješ mě? Po tom, cos mě včera nechtěl pustit?” Loki se odtáhl s ublíženým výrazem. A já jsem si myslel, že ti na mně záleží, Tony. Že to vše bylo pravda.

„Ne, tak to není,” přitáhl si ho rychle zpět. „Já se špatně vyjádřil. Nechci, abys kamkoliv chodil. Chci, abys tu zůstal.”

„Tak proč si mám zabalit?” Zamračil se. „Nerozumím.”

„Za hodinu tě tu vyzvedne Thor. Odjíždíte s Lukostřelcem na nějakou misi.”

„Na misi? Kam? Ty nejedeš?”
Tony, nepouštěj mě pryč. Já to nezvládnu bez tvé podpory. Jeho oči prosily, ale nahlas neřekl nic.

„Já?” Hystericky se zasmál, pustil ho a poodešel k baru. Dal ohřát vodu v konvici a připravil dva hrnky. Jeden s kávou pro sebe a druhý s čajem pro Lokiho.
„Já jsem až do odvolání mimo veškeré dění.”

Loki k němu přistoupil blíž se zmateným pohledem. Zastrčil si neposlušný pramen vlasů za ucho. „Jak to myslíš? Nechápu vůbec nic z toho, co mi dnes povídáš.”

„Zkusím ti to vysvětlit, vydrž chvilku prosím.” Zalil šálky vroucí vodou a odnesl je ke stolu.
„Jarvisi, dej mi vědět za půl hodiny. Ať se Loki stihne připravit.”

„Jistě, pane,” zašuměl sluha na souhlas.

„Pojď, Loki.” Ukázal na volné místo vedle sebe na gauči. „Popovídáme si.” Loki si přisedl a Tony si ho stáhl do náruče. Objal ho jednou rukou okolo ramen a užíval si dotek jeho nahé kůže na své. Ani jeden z nich se ještě nestihl obléknout. „Volal mi Fury. Stáhl mě úplně ze všeho, co se neodehrává v mém domě nebo na základně a zakázal mi používat obleky a poutat na sebe pozornost.” I přes neutrální tón hlasu Loki poznal, že je z toho nešťastný.

Stiskl mu ruku, jako projev účasti a palcem hladil její hřbet. „Proč to udělal?”

„Protože jsem se včera na všechno vykašlal a jel za tebou.” Pokrčil rameny.

Loki odvrátil hlavu. „Vidíš? Pořád dělám samé problémy,” řekl smutně. „Zase ti ubližuji. Kvůli mně teď nemůžeš nic dělat. Jsem k ničemu. Všechno kazím. Měl jsi mě nechat jít. Mrtvý nikomu škodit nemůžu.”

A to ti ani nemůžu říct, že díky mně je Nat zraněná, jinak se mi tu oběsíš na tkaničkách od bot.
„Loki ty to pořád nechápeš, že?” Řekl to ostřeji, než původně chtěl. „Udělal bych to znovu. I kdyby mě to mělo stát ještě víc. Nechci a nedovolím, aby ses zabil.”

Otočil se k němu zpět. „Proč? Jaký to má smysl?” Cítil, že ho pevný hlas opět opouští a začal se chvět.

Ach, Loki. Teď není ta správná chvíle na tyhle otázky. Sám si nejsem jistý ničím. Nezlob se, že ti teď nedokážu odpovědět.
„Už jsem ti to včera vysvětlil. Smrt je jednoduchá. Život je boj. Ale stojí za to.”

„Nevím, jestli to dokážu. Nejsem tak silný, jako ty," hlesl a zabořil hlavu do jeho ramene.

„Loki, jsi silnější, než kdokoliv z nás. Jen si to musíš připustit. Sice si na nic nevzpomínáš, ale pořád jsi to ty. Udělal jsi strašné věci. Tak teď dokaž, že umíš i ty dobré.”

„Tony, já…”

„Pane, je čas,” ozval se Jarvis.

„Pojď, pomůžu ti zabalit.” Tony se zvedl a počkal, až se k němu Loki připojí. Objal ho kolem ramen. „Já vím, že to zvládneš. Za pár dní uznáš, že sebevražda je kravina. Na misi s tebou bude Thor. Zvedne ti náladu. Každým dnem to bude lepší a lepší. Slibuji.”

„Když myslíš,” povzdechl si „Nechci jet na misi,” postěžoval si a pohodil hlavou. Chci tu zůstat s tebou.

„Taky bych byl radši, kdybys zůstal tady. Ale stačí, že jsem v průšvihu já. Nechci, abys měl problémy i ty.” Bůh ví, co by s tebou Fury udělal. „Snad to bude krátká mise a ty se brzy vrátíš.”

„Chceš, abych se brzy vrátil?” Lehce zčervenal, ale vyzývavě se na něj podíval.

„Není to snad dostatečně zjevné?” Usmál se políbil ho.

Přitiskl se k němu a za boky si ho přitáhl k sobě co nejblíž. Loki pootevřel ústa a Tony do nich dychtivě vnikl svým jazykem. Prozkoumával jeho ústa a mělce dýchal. Cítil, jak mu tvrdne přirození a napadlo ho, že to bude přes boxerky vidět, ale než myšlenku dokončil, ucítil Lokiho vzrušení. Vzdychl, sjel rukama níž a zastrčil mu je pod spodní prádlo na zadek. Potěšeně zamručel, když ucítil jeho nahou kůži pod svými prsty. Loki na okamžik ztuhl, ale pak chytil Tonyho za krkem a zvýšil dravost polibku. Chtěl ho. Hned. Nechtěl na misi, chtěl se rozplynout v Tonyho objetí.

Clara ho přitahovala, ale ne takhle moc. Pomalu začal putovat prsty po Tonyho těle a mířil k jeho podbřišku. V tu chvíli Tony polibek pomalu ukončil a trochu se odtáhl. Oba dva byli udýchaní a Tony si všiml zvláštního lesku v zelených očích.

„Musíme jít,” zašeptal.

„Já vím,” frustrovaně zavrčel.

„Vynahradíme si to, až se vrátíš.” Políbil ho na krk, vzal jeho ruku do své a zamířil k Lokiho pokoji.

„Slibuješ?”

„Jistě,” uličnicky se zazubil a konečně začali balit. O patnáct minut později dorazil druhý bůh.

***

„Thore, na slovíčko.” Kývl na blonďáka již perfektně upravený Iron man.

„Co se děje, Anthony?” zeptal se zvědavě.

Naklonil se k němu a tiše, aby ho Loki neslyšel, promluvil:
„Loki se hodně nešťastným způsobem dozvěděl o svém útoku na New York. Musíš ho hlídat.”

„Jak se to stalo?” zavrčel a sevřel ruce v pěsti.

„Jeho přítelkyně mu podstrčila složku se záznamem.” Znechuceně se ušklíbl. „Já jsem byl na misi, upozornil mě Jarvis. Musíš na něj na té misi dávat pozor.”

„Myslíš, že by se chtěl mstít? Vrátilo mu to snad paměť?”

Bože, ty jsi vážně idiot, pomyslel si.
Nahlas řekl: „Ne, paměť se mu nevrátila. Ale chce se zabít. Zatím jsem ho přesvědčil, že to nemá dělat. Avšak je celý znechucený sám ze sebe, předpokládám, že vyčkává na příležitost.”

„Myslíš, že by toho byl schopný?” vyděsil se.

„Ano. Prostě ho nespouštěj z očí,” řekl rychle a usmál se na druhého boha, který akorát přišel. V černé kombinéze S.H.I.E.L.D.u mu to moc slušelo, a jak si Tony všiml, vynikla v ní jeho velmi dobře tvarovaná postava. Nasucho polkl.

„Bratře, jsem rád, že tě vidím.” Thor se k němu hrnul a Tonymu zakryl výhled.

„Taky tě rád vidím.” Loki se pousmál a krátce se objali.

„Tak si to užijte a nepoďelejte to,” loučil se s nimi Tony „Nezapomeňte si vyzvednout Legolase.”

„Clint už na nás čeká na základně. Odtamtud vyrazíme,” odpověděl Thor. „Můžeme?” Otočil se k bratrovi. Ten s neproniknutelným výrazem koukal na Tonyho.

„Počkej na mě dole, prosím. Hned přijdu. Zapomněl jsem na nože.”

„Dobře, ale pospěš si. Buď zdráv, Anthony.” Při odchodu kývl, že bere na srozuměnou bratrovo vnitřní rozpoložení a postará se o něj.

„Měj se, Vikingu.” Nemohl se dočkat, až zmizí. Bylo mu jasné, že Loki na nic nezapomněl, ale chtěl se bratra zbavit.

Jakmile Thor zapadl do výtahu a zavřely se za ním dveře, Tony rozevřel náruč a Loki v ní okamžitě přistál. Tony zhluboka nasál jeho exotickou vůni.
Tohle mi bude chybět. Mohl bych tvou vůni cítit pořád a stejně bych neměl dost.

„Budeš ve spojení?” zeptal se bůh nejistým hlasem.

„Samozřejmě. Kdykoliv se ozvi. Jarvis tvůj hovor přepojí.”

„Musím už jít,” zašeptal. „Sbohem.”

„Nebudu se s tebou loučit. Musíš se vrátit. Je ti to jasné?” Vzal jeho bradu do dlaní a podíval se mu do očí.

„Tony, já…”

„Slib mi to,” přikázal mu tvrdým hlasem.

„Budu se snažit.” Polkl. Nemůžu ti slíbit něco, co nevím, jestli dokážu splnit. Je mi to líto.

„Loki!”

„Dáš mi pusu pro štěstí?”

Tony ho místo odpovědi políbil. Polibek však trval příliš krátce a Loki byl pryč.

Nic neslíbil, uvědomil si Tony a sevřel se mu žaludek. Musím věřit Vikingovi, že ho ohlídá. Jestli to nezvládne a Loki se nevrátí… Nedokázal myšlenku dokončit.

„Jarvisi.”

„Ano, pane?”

„Připrav obvyklá zabezpečení. Jdu ven.”

„Poletíte? Mám připravit oblek?”

„Ne. Pojedu autem. Navštívím Natashu. Zjisti, kde je.”

„Vyhledávám v databázi, pane.” Trvalo mu pár vteřin, než zjistil, že je v péči Bannera na základně.

„Výborně. Tak to máme všechno při jedné cestě.” Zamnul si ruce a při chůzi k autu si pohvizdoval.