„ Kacchan jsem tak rád že jsi přišel!“ vyhrkl hned Midoriya, když se Katsuki ukázal na dané adrese, neboli u Izukua doma. Kdyby se totiž tolik známí hrdinové sešli někde v restauraci, hned by se z kamarádského setkání stala autogramiáda. A Izukuova vila byla dost velká, aby pojmula celou LOV, takže pár lidí se sem vešlo jako nic.
„ Neměl jsem co dělat.“ odbyl ho Bakugo. Ve skutečnosti celý den tvrdě dřel, aby mohl z práce odejít dřív. A tou tvrdou prací myslím přeučování nových dívek, což většinu času bylo nervy drásající posezení, a nechybělo papírování a vyřizování mailů.
Deku ho vedl vstupní halou, pokrytou fotografiemi All Mighta. (jinak by to přece nebyl nás brocoli boi, že?)
Už na začátku si Bakugo všiml nóbl oblečení symbolů míru. Že by se všichni ohákli takhle slavnostně jako on? Katsuki doufal že ne, protože pak by ve svých roztrhaných džínách a bílým tričkem a platformami lehce zaostával. A jako by tomu tak osud chtěl, jeho nejtemnější přání se splnilo.
Místnost byla celkem velká, v jejímž středu se nacházel béžový koberec. U zdi pak byl krb, vedle kterého bylo umístěno draze vypadající sofa, se dvěma křesly. U francouzského okna naproti dveřím pak byl stůl s občerstvením.
Na gauči seděla Momo v krvavě rudých šatech s odhaleným výstřihem. Krk jí zdobil diamantový náhrdelník, kontrastujíc s jejími rozpuštěným černými vlasy.
Vedle ní seděla Jiro, která nikoho nepřekvapila, když přišla v dámském obleku. Oči měla zvýrazněné černou linkou a jako doplněk držela v ruce telefon nejnovější značky.
Na křesle pak seděla Mina, no seděla.. Nohu měla přehozenou přes tu druhou, ruce rozhozené na opěradlech celá tak nějak pokroucená v nepřirozeném úhlu. Což, taky nikoho nepřekvapilo. Přišla ve fialových šatech s třásněmi a v kozačkách stejné barvy.
Na druhém křesle seděla Tsuyu, v zeleném overalu s žabičkami. Kdyby Bakugo přišel dřív dozvěděl by se, že je pro ní ušila jedna vděčná žena, kterou zachránila před utonutím. Tsuyu si však neodpustila rukavice, na které si v práci přivykla natolik, že je nosila i doma.
O krb se pak opíral Denki. I on si na sebe vzal slušně vypadající košili. V ruce držel sklenku vína, svou pozornost věnujíc Serovi, stojícímu vedle něj. S oblečením na tom byl podobné jako Denki, akorát s tím rozdílem, že si vzal kravatu.
Iida si ve smokingu nabíral jídlo ze stolu.
Jakoby odstrčený ode všech stál Tokoyami, v kožených kalhotách s masivním páskem a černém tričku. Odhalené ruce mu zdobil nespočet tetování, jež mnoho z nich vypovídal o satanismu.
„ No to se podívejme kdo dorazil!“ okomentoval Katsukiho zjevení Denki.
„ Jestlipak to není náš pan 'Všechno zvládnu sám'!“ řekla jízlivě Mina a zvedla se aby ho mohla obejmout.
„ Jako vždy, porušujíc všechny zákony etikety a mravnosti.“ doplnila jí Momo.
„ Hej!“ ohradil se hned Bakugo.
„ Klid, klid..“ uklidňoval ho hned Izuku, který neměl přímo v plánu opravovat, ne-li stavět celý dům znovu od základů.
„ Mh. Mimochodem, kde je zbytek?“ zeptal se jen tak Katsuki.
„ No...“ poškrábal se Sero nejistě na zátylku.
„ Todoroki-kun je na pohřbu svého bratra.“ povzdechl si Izuku.
„ Natsuo je mrtvý?“ zděsil se Bakugo.
„ Těsně vedle. Dabi.“ opravil ho Iida.
„ Ten sporák je jeho-“ Bakugo se ale hned zastavil, protože tohle téma neměl náladu řešit. „ Jak mohl jít na pohřeb někomu takovému?“
„ Je to pořád jeho bratr.“ ozval se Tokoyami.
„ Ale záporák.“ nakrčil nos Katsuki. „ Jak se to vlastně stalo?“
„ Fat gum spolu s Endevourem byli posláni aby prošetřili místo, kde se měla Liga údajně nacházet. No a..“
„ Endevour neodolal pokušení zabít svého nepovedeného syna.“ prohlásil Tokoyami.
„ Tokoyami, zlatíčko, my víme že jsi odborník na záporáky a lidskou psychiku, ale mohl bys... Já nevím, znít méně depresivně?“ optala se Mina.
Tokoyami jen neznatelně kývl.
„ kiro, Ochako-chan je v práci.“ oznámila Tsuyu.
„ To je ta hrdinská práce..Nikdy nemáte volno.“ povzdechla si Momo.
„ To je sice pravda, ale.. Uraraka teď dělá uklízečku.“ pousmála se Tsuyu.
„ Skončila s hrdinskou prací?“ zděsil se Deku.
„ To ne.. Jenom jí hrdinství nevydělává tolik, kolik čekala.“ objasnila situaci opět Tsuyu.
„ A Mineta je ve vězení.. Myslím že dokonce ve stejným jako Hawks.“ promluvila Jiro.
Nikdo to nekomentoval, všem bylo jasné za co tam asi fialový gremlin sedí.
„ Aoyama je, pokud vím na stáží ve Francii.“ přidal informace Iida.
„ Mistr Croissant nás opustil.“ vzlykla falešně Mina.
„ A Hakagude už se víc než půl roku pohřešuje..“ zvážněl Izuku.
„ Oh..“ vydal ze sebe Katsuki.
„ Neklesejte na mysli, mládeži.“ prohlásil dost známý hlas, doprovázený nepěkným kašlem.
Do místnosti se o holi přibelhal All Might.
„ All Might?!“ podivil se Katsuki.
„ Toshinori-san* víte moc dobře že máte odpočívat.“ vynadal mu ihned Midoriya.
*jmenuje se tak All m. ne? xDd
„ Odpočívat můžu i v hrobě, Izuku-shonen.“ usmál se na něj All Might, než se zase rozkašlal. Momo mu pohotově uvolnila místo, ale bývalý symbol míru ho rázně odmítl.
„ Otázka.“ přihlásil se Denki. „ Co tu děláte?“
„ Co by.. Bydlím tu.“ prohlásil All Might, jako by se nechumelilo.
„ Ehh?“ vydal ze sebe Bakugo opět zvuk, ze své nechvalně proslulé sbírky pazvuků.
„ Noo.. Moje matka a All Might jsou..“ nedokázal se vyjádřit Izuku.
„ Vážně Deku? Jsi už dost starý na to, abys řekl že Inko a All Might jsou spolu.“
„ Tak tak, Bakugo-shonen.“ přisvědčil All Might.