Tato kapitola obsahuje scénu pro dospělé.

**

Rty jsem si navlhčila jazykem a díky tomu, jak mokrými se staly, klouzaly po pokožce ještě snadněji. Zabývala jsem se krásně řezanou čelistí, která i po všech těch dnech strávených na ostrově zůstávala do hladka oholená. Dávala jsem si pozor, abych kůži netiskla moc silně, no jakmile jsem sjela na krk, to byla jiná. Jazykem jsem obkreslila linii vystupující žíly, a pak se do něj směle zakousla.

Kdykoli jsem se dotkla toho jednoho místa, ozvěnou mi byly jeho sladké vzdychy. Našla jsem to správné místo. Každý nějaké má, přesně to místo, které je schované někde na těle a vzrušuje ho nejvíc. Jeho bylo přesně tam, kde se krk spojuje s ramenem.

„N-na to, jak moc... uh," vylezlo z něj a já se musela pousmát nad jeho stavem.

Nebyl ani schopný dokončit větu.

„Hm?" vyzvala jsem ho, ať pokračuje.

Nějaký další dodatek jsem však neočekávala. Posunula jsem se totiž níž a rty zaútočila na úchvatně tvarovaný hrudník. Ten, který se ke mně každý večer tiskne. Cítím každý sval i záhyb. No a teď ho konečně můžu prozkoumat na vlastní pěst.

Můj posun zapříčinil už několikátý kontakt mezi našimi intimními místy a pro tentokrát nebyl sám, z koho se linul jeden sten za druhým. Netýrala jsem jen jeho, ale sebe taky. Přišla jsem si tak hrozně vzrušená, až se to zdálo být bolestivé. Nikdy jsem si nemyslela, že je to vůbec možné.

A můj ostych? Nevím, kde jsem ho nechala, ale rozhodně tam nebyl, když jsem líbala to bříško a na konec do úst vzala i citlivou bradavku, která mě přímo provokovala.

Jo, ostych byl hodně, hodně daleko.

„Jak moc jsi byla proti, tak teď jsem naprosto v šoku," zamumlal, když jsem ho konečně přestala trápit a rozhodla se ho políbit normálně na ústa.

Věnovala jsem mu několik cudných pus a nechala ho, ať se pomazlí s mými rty přesně tak, jak to mám od něj nejradši.

„Já taky," pousmála jsem se a setkala se i s jeho úsměvem.

Nevím, kde se to ve mně vzalo. Nerozumím už vůbec ničemu. S Bryanem jsem se milovala ráda, ale bylo to hlavně proto, že jsem do něj byla zamilovaná. Vadilo mi sice, že je takový ten vyžadující typ, který chtěl sex pravidelně. Kolikrát jsem ani neměla náladu, ale na konec jsem se nechala přemluvit, a v závěru se mi to i líbilo.

Vždyť mě se tehdy líbilo všechno, co bylo s ním, když jsem ho měla tak moc ráda.

Nemyslím si však, že bych se někdy cítila tak chtivě. Je to vůbec to správné slovo? Neuspokojeně, neukojeně a... přišla jsem si jako naprosto poblázněná tím, co se mezi námi děje, až jsem ztratila veškeré zábrany.

Zavřela jsem oči a spokojeně zapředla, když prsty začal prohrabávat moje vlasy. Na to, jak háklivá jsem na to na začátku byla, teď to zbožňuju.

Prohloubila jsem náš polibek a dala tak cudným pusám definitivní sbohem. Na chvíli jsem si přidržela jeho bradu, přestože vím, že mi teď rozhodně nikam neuteče. Byl by sám proti sobě a navíc... ani bych mu to teď nedovolila.

Pomalu jsem se začala oddalovat a potěšilo mě, jak moc mě nechce pustit, až se jeho hlava zároveň zvedala s mou. Zavrtěla jsem hlavou nad tím, že žádné další líbání nebude.

Už jsem to totiž nechtěla dál protahovat. Nemám sice kam spěchat, ale čekání se pro mě stává neúnosné. Vzpřímila jsem se proto do sedu, připravená nás konečně spojit v jedno a dovést k vysněné slasti. Byla jsem trochu nervózní z toho, že je to pro mě úplně poprvé, kdy je něco zcela v mé kompetenci. Zároveň to pro mě byla výzva, a ještě víc mě to vzrušovalo.

Žádné další přemýšlení. Oba jsme si vyměnili malé úsměvy plné očekávání, těšíce se na to, až to přijde.

A že to bylo...

Moje tělo se silně roztřáslo a z úst uniklo něco, co jsem snad ani identifikovat nemohla. Mysl zčernala a stejně tak všechno kolem. V první okamžik jsem si myslela, že už tohle je ten orgasmus, protože to bylo něco zcela nepopsatelného.

Aniž bych chtěla, slabě jsem zaryla nehty do jeho hrudníku, o který jsem se opírala. Ucítila jsem jeho ruky na stehnech, které mi odpočívaly kolem jeho boků, nejspíš mě pobízejíce, až pokračuju. Chvíli mi však trvalo, než jsem se vzpamatovala. Musela jsem ten pocit nejdříve alespoň částečně vstřebat, abych pak byla schopná se znovu pohnout.

Nitro se mi chtělo rozskočit blahem, když jsem dosedla po druhé. Počítala jsem potřetí, počtvrté, a dál už hlava nefungovala. Přestože jsem byla ztracená ve vlastním ráji, pořád jsem byla schopná se podívat na něj.

Nevěřím, že jsem kdy viděla někoho atraktivnějšího. S červenými ústy pootevřenými, a naopak očima zavřenýma. Měl tak přitažlivý výraz v obličeji. Nemohla jsem se vynadívat, ale zároveň pro mě bylo těžké zůstat alespoň trochu soustředěná.

Každý ten pohyb mi přivolával neskutečnou rozkoš, ale zároveň ze mě vzal tolik síly, že jsem pak nebyla schopná v tom pokračovat.

„Už nemůžu..." vyšlo ze mě udýchaně a značně nespokojeně.

Chtěla jsem víc, chtěla jsem pokračovat a mé vlastní tělo mě teď zrazuje? Tohle není fér.

Když jsem byla na okamžik schopná vidět přes tu clonu, kterou jsem měla před očima, spatřila jsem, jak se usmívá. Natahoval ke mně ruce a já se ochotně svalila na jeho tělo, přímo do teplé náruče.

Docela nešťastně jsem zanaříkala, když se naše těla rozpojila. V ten samý moment jsem se však ocitla na zádech. Jeho tělo se znovu zapřelo do mého v jasné provokaci.

„Nevadí," zašeptal mi hříšně do ucha a usadil jednu mou nohu na svůj bok.

Dostala jsem několik polibků předtím, než to udělal znovu.

A když to přišlo, nechtěla jsem skončit.

Myslela jsem, že se rozpláču slastí. Všechny moje buňky v těle se doslova zbláznily. Neměla jsem ani ponětí, co se děje kolem. Byly tu jen jeho zrychlený dech, tiché vzdychy, které jsem slyšela přímo u svého ucha, a pak ten šílený pocit uvnitř mě, který slovy popsat nejde.

Když přišel vrchol, na který jsem s tím vším už nemusela čekat dlouho, dostala jsem se do agonie. Několikrát jsem řekla jeho jméno a kdyby mě nedržel, myslela bych si, že snad padám.

Byl to snad ten nejlepší pocit v životě.

„Panebože," bylo jediné, co ze mě po tom všem vylezlo.

Veškeré moje svalstvo ochablo a pohnutí snad i prstem se mi zdálo jako nadlidský výkon.

„Jo..." odpověděl stejně udýchaně, hledě na mě téměř bez mrknutí.

Okamžik trvalo, než jsme byli oba schopní popadnout normálně dech. Pak se nám snad jako na povel objevily na tvářích spokojené úsměvy. Přemluvila jsem své ruce k akci a prsty zajela do vlhkých černých vlasů. Prohrábla jsem dlouhou ofinu, a pak se vrátila zpátky k tváři, jemně hladíc i ji.

Zatvářil se blaženě a šel mi naproti, když jsem se zvedala k polibku. Teprve u něj jsem si uvědomila, jak mě vlastně bolí rty. Byly citlivé a nejspíš i trochu nateklé.

Dal mi pak pusu i na nos a pravou tvář předtím, než svou hlavu složil na má prsa.

Neprotestovala jsem, když se ke mně takhle přitulil. Nechtělo se mi od něj ani za nic. Cítila jsem sice jeho váhu o něco víc, ale pořád se jednou rukou lehce zapíral vedle, a pak jsem se cítila v teple a v bezpečí.

„Hrozně rychle ti bije srdce," řekl do ticha, které mezi námi bylo.

Bylo to ale takové to příjemné ticho, kdy člověk zkrátka nemá potřebu něco říkat. Pokračovala jsem v pročesávání jeho vlasů a poslouchala, jak venku voda naráží do palmových listů, které nás před ní chránily.

„Kookie," oslovila jsem ho jeho roztomilou přezdívkou.

„Hm?" znovu zvedl hlavu.

„To bylo úžasné," řekla jsem upřímně a světe div se, po tom všem, co jsme spolu dělali, jsem byla ještě schopná se začervenat.

Jo, to bylo.

***

Tahle kapitola mi dala pěkné kapky a přestože bylo pro mě docela těžké ji znovu opravovat a číst to, asi ji shledávám vcelku uspokojivou, co na to vy?

A to ještě nevíte, co pro vás mám připraveno na oslavu tři sta sledovatelů. Jó, to bude sranda.

Dokončila jsem Vánoční sérii Christmas Gift, ale mám připravené ještě dva díly s Jiminem a Hobim, tak si můžete u posledního dílů v Short Stories, který je s Taehyungem, napsat, koho byste chtěli jako prvního :).

Ještě jednou Šťastné a Veselé!

Andy