Zdálo se to snad nekonečné bloudili jsme chodbama sněhového labyrintu, chvílema obdivovaly tu krásu a chvílema mysleli že zemřeme.

Sedli jsme si pod menší skalní prevys a sledovali tu kouzelnou, mrazivou a nebezpečnou krásu.  Zvláštní pocit, opravdu zvláštní. 

Jak jsme tam tak seděli ozvala se rána a my všichni se lekly. Za onou ranou se ozval nevšední skrek a my se začali bát...