„Nechci od Severuse slyšet, že ve škole zanedbáváš svoji výuku."

Idina se donutila neobrátit oči v sloup. „Ano, otče."

„O Vánocích si tě přezkouším," dodal přísně Voldemort a jeho stisk na dceřině rameni zesílil. „Informace ze schůzí ti bude předávat Severus."

Dívka souhlasně přikývla. Pán zla ji pustil a ona měla volnou cestu. Bez jediného dalšího slova opustila přijímací halu a vešla na chodbu za Malfoyovými. Její kufr už tam nebyl, stejně jako přepravka s Kailou.

„Můžeme?" otázal se jí Lucius.

„Jdeme," přitakala a bez zastavení prošla kolem nich. Dveřmi vyšla před dům a potom po upravené cestě až za bránu, která udávala konec velkého pozemku Malfoyových.

S Narcisinou pomocí se odtud přemístili přímo na nástupiště, ze kterého každoročně odjížděl vlak do Bradavic. Jako vždy bylo plné hluku a lidí, kteří se tísnili na sobě.

„Uvidíme se o Vánocích," rozloučila se Idina s Narcisou a Luciusem a zamířila do vlaku. Draco se s rodiči taky spěšně rozloučil, snad aby mu neutekla. Dohonil ji v uličce, když míjela jedno kupé za druhým.

Tohle byla společná část, kde sedávali prváci, než byli rozdělení do kolejí, nebo kamarádi z různých kolejí. Idina od své druhé cesty preferovala vyhrazený vagon pro zmijozelskou kolej.

„S kým budeš letos sedět?" otázal se jí Draco.

„Nejraději bych byla sama," odpověděla lhostejně a otevřela dveře do zmijozelského vagonu. „Jenže to by vedlo k otázkám, na které nechci odpovídat, takže je mi vlastně celkem jedno, s kým budu sedět."

Draco nejistě přikývl a pokračoval za ní dál. Idina se zastavila u jednoho volného kupé, otevřela dveře a vešla dovnitř. Draco chvíli nerozhodně postával na prahu, jako by nevěděl, jestli si může přisednout. Když se Idina nevyjadřovala, posadil se naproti ní.

Trvalo jen chvíli, než se objevili Crabbe s Goylem a po nich i Pansy. Ta si Idinu změřila nehezkým pohledem a vměstnala se mezi Draca a Goyla.

„Takže, ty jsi prefektka?" otázala se jí, když si všimla odznáčku na jejím svetru. „Gratuluji."

„Děkuji," odpověděla Idina a potlačila úsměv, když se jí Pansy poprvé podívala do očí. Viděla, že si všimla té změny a trochu ji to vyděsilo.

„A jak bylo v sirotčinci?" vyzvídala Pansy s úmyslem jí zasadit ránu. Idina se zlomyslně usmála.

„Draco, tys jí to neřekl?" zeptala se s hraným šokem a krátce se podívala na chlapce.

„Neřekl mi co?" ozvala se Pansy zamračeně a taky se podívala na Draca, který vypadal, jako by chtěl být právě někde úplně jinde.

„Jeho rodiče si mě vzali k sobě," odpověděla jí Idina a sledovala, jak Pansy strnul celý obličej překvapením, potom nabral rudou barvu vzteku. „Nejspíš jsem se jim tak moc líbila během loňských prázdnin."

Věděla, že to Pansy dopálí. Vždycky se ji snažila v Dracových očích shodit, protože o Idinu jevil větší zájem než o ni. A nesnášela, kdykoliv spolu byli někde sami. Při pomyšlení na to, že spolu strávili celé léto, jí začala vřít krev v žilách.

„Myslela jsem, že mezi sebou máte lepší vztah," dodala Idina a postavila se. „Když nás teď omluvíš, musíme na poradu prefektů."

Draco zamrkal a následoval ji ven z kupé. Vlak byl už pár minut na cestě, chodba tak byla vyklizená.

„Co to mělo znamenat?" obořil se na ni Draco, jakmile osaměli, a chytil ji za ruku, aby zastavila.

„Pokud sis toho nevšiml, tak si do mě Pansy chtěla pořádně rýpnout, protože ví, že sirotčinec je moje slabina," odpověděla Idina a vyškubla svoji ruku z jeho sevření. „Tedy, byla."

„Laskavě mě nevyužívej jako prostředníka," osopil se na ni uraženě.

„To ani nemusím," odfrkla si Idina. „Pansy by mi vyškrábala oči jenom proto, že jsem na stejné koleji jako ty, kdyby se nebála, že bych jí to vrátila," řekla, otočila se a pokračovala v cestě. „Možná bys ji měl ujistit, že máš zájem o ni, ne o mě."

„Kdyby to tak byla pravda," zamumlal si Draco pod nos tak, že ho neslyšela, a následoval ji. V prefektském vagónu už byli skoro všichni, chybělo jen pár posledních opozdilců, když tam dorazili.

Vagón byl uzpůsobený tak, že v něm nebyla jednotlivá kupé, ale byl v něm jeden velký stůl a kolem pohodlná křesla. Byly tu i samostatné toalety a potom několik sedaček, kde se mohli prefekti a primusové posadit.

Idina se s Dracem posadila vedle dalších zmijozelských prefektů a přehodila si nohu přes nohu. Všechny prefekty z pátého ročníku znala. Vůbec ji nepřekvapilo, že za Nebelvír tu byla Hermiona, naopak ji trochu zarazil Ron. Čekala Harryho.

Jakmile se dostavili poslední prefekti, vzala si slovo primuska s primusem a zahájili poradu.