Dvacátého čtvrtého prosince se nemohli studenti dočkat stejně jako prvního úkolu před měsícem. Dívky už od brzkých odpoledních hodin seděly ve svých pokojích a připravovaly se, zatímco chlapci měli více času.

Idina se připravovala společně s holkami na jejich pokoji. Poprvé za celé čtyři roky dělaly opravdu něco společně a pomáhaly ve všem, co bylo potřeba. Daphne Adelaide namalovala, zatímco Idina udělala Millicent a Pansy účes.

Sama si vlasy nechala rozpuštěné, aby jí spadaly na záda. Pouze si je narovnala, jinak si s nimi nic nedělala.

„Dimitri zapomene, jak se mluví anglicky, až tě uvidí," mrkla na svoji kamarádku Daphne. Blonďaté vlasy měla vyčesané do drdolu, ze kterého měla několik pramínků uvolněných, a na sobě už dlouhé šaty barvy noční oblohy.

„Myslím, že všechen náš doprovod si z nás sedne na zadek," usmála se na ně Idina a podívala se na svou hůlku. Neměla si ji kam schovat. „Kam si dáte hůlku?"

„Neberu si ji," odpověděla Pansy, která se oblékala do růžových šatů s volány.

„Já taky ne," přidala se Daphne a Adelaide s Millicent jen přikývly. Idině se ta představa příliš nelíbila, i když musela uznat, že hůlku potřebovat nebude. S povzdechem si ji položila na noční stolek a donutila se ji tam nechat.

„Tak jdeme."

Pětice se naposledy zkontrolovala v zrcadle, než opustily ložnici. Ve společenské místnosti se to plnilo dalšími studenty, kteří byli také nachystaní. Pansy si okamžitě našla Draca, který na ni čekal nedaleko východu společně s Crabbem a Goylem, a spěšně kolej opustili i s Millicent, která měla za doprovod Goyla.

Idina tak šla s Adelaide a Daphne s Blaisem. Cítila, jak jí srdce buší čím dál víc, jak se blížili ke vstupní síni. Když tam dorazili, už tam postávalo hodně párů nebo studentů, kteří svůj doprovod hledali.

Rozhlédla se, jestli někde nezahlédne ten svůj, a uviděla Dimitriho, jak stojí s ostatními kruvalskými nedaleko Velké síně. Srdce se jí rozbušilo ještě víc, když k němu vykročila.

Dimitri si jí všiml a zůstal ohromeně zírat. Jeho přátelé se nejprve podívali stejným směrem a na svého kamaráda se poté ušklíbli.

„Našel sis nejhezčí partnerku," houkl jeho směrem Poljakov neochotně a schválně použil ruštinu, aby mu jeho partnerka nerozuměla.

„To teda," přidal se Vasil Remizov a Irina ho zpražila nahněvaným pohledem.

„Vždyť je tuctová," procedila skrz zuby nenávistně. „Nechápu, co na ní vidíš."

„Zavři zobák, Irino," šlehla po své spolužačce Nina tvrdým pohledem. „Idina se na rozdíl od tebe nemusí snažit, aby si jí někdo všiml."

Dimitri je ovšem neposlouchal, sotva postřehl, o čem se baví. Pozoroval Idinu, která se k nim konečně dostala.

„Ahoj," pozdravila a do tváře se jí nahnal ruměnec.

„Ahoj," pozdravil Dimitri nazpátek a bláznivě se usmál. „Šíleně ti to sluší."

Idina sklopila pohled k zemi, aby neviděl, jak jí tváře ještě víc zrůžověly. Naneštěstí se v tu chvíli otevřely dveře do Velké síně a studenti se začínali hnát dovnitř.

Přijala rámě, které jí Dimitri nabídl, a s ostatními se vydali do síně. Ohromeně se rozhlížela. Vánoční výzdoba byla vždycky nádherná a ona ji milovala, ale tohle bylo úplně něco jiného. Zdi pokrývala stříbrná jinovatka, nad hlavami se jim houpaly girlandy z břečťanu a jmelí. Celé to vypadalo jako z pohádky.

Posadila se vedle Dimitriho k jednomu z mnoha menších stolů v místnosti, které nahradily tradiční kolejní stoly. Profesorský stůl nahradily dva větší, než ty ostatní. U jednoho seděli porotci turnaje s volnými místy, u druhého už seděli ostatní profesoři.

„Ta výzdoba je úchvatná," řekla Nina a s úsměvem se dívala na girlandy. „V Kruvalu ji nemíváme, většinou hlavně nikdo nezůstává na Vánoce ve škole."

„Tohle je úplně jiná výzdoba, než na jakou jsem zvyklá," prozradila jí Idina. „Normálně bývá po Velké síni rozmístěno tucet velkých vánočních stromů, žádná jinovatka."

„To musí vypadat krásně," uznal Dimitri.

„Taky je," přitakala Idina s úsměvem. Než stihli něco dalšího říct, vešla dovnitř Minerva McGonagallová a za ní čtyři šampioni s doprovodem. Všichni začali tleskat.

Idina se trhaně nadechla, když si uvědomila, že s Krumem jde Hermiona. Téměř ji nepoznala, ale musela uznat že jí to opravdu sluší.

Když šampioni usedli k profesorskému stolu k porotcům a profesorům, všichni se otočili zpátky ke stolům. Idina zvedla svůj jídelní lístek a zamyšleně jej přejížděla pohledem. Nakonec si vybrala krocana s pečenými bramborami a zeleninou na másle.

Večeřeli mlčky, jen občas někdo něco řekl. Idina s chutí spořádala svou porci vánoční večeře a složila si ruce do klína, když odložila příbor do prázdného talíře.

Po chvíli, když už byli po jídle všichni, se na vyzvání postavili a sledovali, jak profesor Brumbál několika mávnutími hůlkou odsunul všechny stoly ke stěně, aby uprostřed byl dostatek prostoru na tanec, a vykouzlil pódium, na které následně nastoupila hudební skupina Sudičky.

Šampionské páry se zvedly od čestného stolu, který jako jediný ještě s profesorským zůstal na svém místě, a postavily se doprostřed zářivě osvětleného parketu, kde začali tancovat na pomalou melodii.

„Smím prosit?" požádal ji Dimitri po pár minutách.

Idina se na něj podívala, přikývla a přijala nabízenou ruku. Odvedl je na parket, který se začínal plnit i dalšími páry, a přitáhl si ji k sobě.