Probouzím se a jsem úplně v šoku. Ležím na nemocničním lůžku s nohou v sádře. Rozhlížím se kolem a uvažuji, kde asi jsem. V tu chvíli někdo vchází do pokoje. Je to nějaká zdravotní sestra. ,,Ty už jsi vzhůru?" zeptá se. ,,Ano," odpovím. ,,Kde to jsem?" ,, Na ošetřovně." Pochybovačně se na ní podívám. Ona na vysvětlenou dodává: ,,Jsi na Primské a pokud se cítíš v pořádku, tak za tebou pošlu ředitelku." Já jen přikyvuji.

Za pět minut už u mě stojí ředitelka. ,,Ahoj Alie, mé jméno je Sharlota a jen pro tvou informaci na této škole se učitelům říká jmény," Jen mlčky přikyvuji. ,,Je mi líto co se ti stálo."

V tu ránu ožívám. ,,Čí byly ty kroky?" zeptám se. ,,Sylviana." ,,Koho?" Sharlota s úsměvem odpovídá. ,,Studenta naší školy vracel se z města, protože jsem ho tam poslala. To on tě našel." Nevěřícně hledím. Jen nějaký student? Jsem to ale hloupá, pomyslím si. Potom mi vysvětluje základní pravidla. Ale pro jistotu mi dává seznam, který si mám přečíst. Po zbytek dopoledne si pročítám pravidla. Není to nic zajímavého.

Po obědě někdo zaklepe na dveře. ,,Dále," odpovím. Dveře se pomalu otevřou. Ve dveřích stojí nějaký chlapec. ,,Ahoj, já jsem Sylvian," promluví. ,,A-a-lie," vykoktám. Nejraději bych se propadla. On se, ale usmívá. Chvíli si povídáme. Poděkuji mu za to, že mě zachránil. Náš rozhovor přeruší zdravotní sestra. ,,Za chvíli je večerka, měl by ses vrátit na pokoj, Sylviane." Jen přikyvuje.
Ležím v posteli a uvažuji co se dneska stalo...

Doufám, že se vám můj příběh líbí. Budu ráda za každý like a komentář. :-)