Ošetřovna
Alie
Otevřu oči a dívám se na bílý strop. Všechno kolem mě je bílé. Vzpomínám si, že tenhle pohled už jsem zažila. Když mi to dochází, jsem na ošetřovně. Chci se posadit, ale nejde to strašně mě bolí hlava. Místo toho se jenom otočím na bok. Vedle sebe uvidím další postel. ,, Taro!" Vykřiknu. Tara se pomalu otáčí ke mě. ,,Alie, nevíš kdo nás našel?" ,,Já." Ozve se ze dveří. ,,Ty?" Odpovíme já a Tara jednohlasně a zrak nám padne na Sylviana. ,,Měl jsem zrovna hlídku. Bohužel už budu muset jít za pět minut nám začíná Angličtina." Zamává nám na pozdrav. Já mu pozdrav oplatím.
,,Co se včera večer stalo?" Ptá se Sharlota a sedá si na židli vedle mé postele. ,,Byly jsme v zahradě za zdí." Začne vysvětlovat Tara. ,,Tara mi chtěla ukázat jak je to tam krásné." Přidávám se. ,,Jenže jsme usnuly na lavičce a probudily jsme se až o půlnoci. A to jen díky Alie, kdyby nespadla z lavičky a nerozthla si obočí tak bychom tam spaly asi až do rána." Doplní mě Tara. ,,Potom jsme se vrátily do školy. Jenže, když jsme šly po schodech tak Tara ujela na pytlíku od bonbonů. Stalo se to tak rychle, že jsem pořádně nezareagovala. Pamatuji si jen to, že jsem stála na schodech a potom jsem ležela na zemi a stratila vědomí." Dokončuju náš příběh. ,,To se mi ulevilo." Oddechne si Sharlota. ,,Už jsem si myslela, že vás někdo napadl."
Uběhl skoro týden a já se mohla konečně postavit. Hned co jsem se postavila jsem pomalou chůzí došla k zrcadlu. Spatřila jsem dívku, která měla hlavu obmotanou obvazem a sešité obočí. Chtěla jsem se na sebe dívat dál, ale mé nohy se mi začaly podlamovat. Sestřička ke mě přiskočila a pomohla mi do postele.
Do vyučování jsem se dostala až za dva týdny. Úkol, který jsem měla splnit v půlnoční akademii se pro zatím odložil. Vůbec mi to nevadilo i tak jsem musela dohánět učivo, které jsem zameškala...
Doufám, že se vám tahle kapitola líbila. Omlouvám se, že je kratší, ale už mám představu o čem bude další kapitola, ale s touhle jsem to nechtěla dávat dohromady. Určitě mě podpořte komentářem. Budu strašně ráda. Ať už špatným nebo dobrým. Moc vám děkuji.
Vaše:
Vanilka2. :-)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro