Západ slunce
Jeho tvář je dokonalá. Nejvíce mě však přitahovaly jeho zelené oči s neobvykle dlouhými řasami. Ústa má neobvykle červené. Ale je okouzlující. ,,Děkuji ti Cartere." Vypravím ze sebe. ,,Nemáš zač Alie." Řekne a do očí mě udeří jeho oslňující úsměv. Jeho zuby jsou tak bílé. ,,Kde ses tady vzal?" Zeptám se ho. ,,Šel jsem se podívat ke kapli je to úžasné místo. Hlavně teď v podvečer kdy pomalu zachází slunce a v kapli přes nádherně zdobené okna proniká jasná záře slunce a když vylezu na strom vedle kaple tak jde vidět žhavý kotouč zapadající za kopec. Jestli chceš můžeš jít se mnou ještě to stihneme." Usměje se na mě Carter. ,,To zní lákavě, ale co Sylvian nemůžeme ho tady nechat ležet." Říkám mu. ,,O něho se už postarám." Řekne mi. Jen se usměju a počkám až Carter odklidí Sylviana z cesty a pak jdeme společně ke kapli. ,,Proč jsi mi vlastně pomohl." Ptám se ho. ,,Protože by byla hloupost, abych ti nepomohl." Odvrátím od něho pohled, protože nechci, aby viděl můj ruměnec. ,,No jo, ale někteří lidé jsou schopní někomu nepomoc." Říkám mu. ,,To máš pravdu, ale já mezi ně nepatřím." Oba se dusíme hlasitým smíchem.
,,Páni to je nádherné." Říkám, když před sebou spatřím zapadající slunce. ,,Ach ta oranžová. " Vzdychnu. ,,Alie co si myslíš o mně?" Zeptá se mě Carter. ,,O tobě?" Zeptám se ho a on přikývne. ,,No abych řekla pravdu všimla jsem si tě hned první den. Bylo to zrovna když jsme si se Sylvianem procházeli školu. On mi ukazoval společenskou místnost a já jsem si tě všimla jak sedíš v měkkém křesle. A jsi začtený do nějaké knihy. No a od té doby si mě nějak přitahoval. Ale nevím co si mám o tom myslet." Říkám mu. ,,Já si myslím, že si o tom nic myslet nemusíš. Já si myslím, že na to časem příjdeš sama a od srdce." Řekne a usměje se na mě. Chytne mě za ruku a táhne mě do kopce za našimi zády.
Na kopci je měkká tráva. Do které jsme se posadili. Z kopce je úžasný výhled na teď už červenou oblohu a zapadající slunce. Carter mě chytne za ruku. A přitáhne si ji blíže k sobě. Mne ji ve svých prstech. Pak si ji tiskne ke rtům a letmo ji políbí...
To byla další kapitola. Budu se snažit vydávat častěji asi dvakrát týdně. (Pokud to půjde...) A chtěla bych vám poděkovat za 2,42k přečtení a ještě za 30 sledovatelů. A také Julca_13,která byla tak hodná, že mi vytvořila nový Cover.
Díky moc. ;-)
Vaše: Vanilka2
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro