,,Probuď se!" Zavolá knihovnice Elois. ,,Co se děje?" Zeptám se. ,,Usnula jsi a měla by si jít ať splníš ten úkol do půlnoční akademie." ,,Vy o tom víte?" Zeptám se. ,,Ano, všichni učitelé jsou vedoucí."
Odkládám si tašku na postel. Na sobě si nechávám šaty ze školy. Venku je stejně teplo tak nevidím žádný důvod se převlékat.
Vyjdu ven na opuštěnou zahradu a jdu do altánu pro lucernu. Ticho kolem mě je opravdu velké. Sem tam zahouká nějaká sova.
V altánu si vezmu lucernu, která je zaprášena od pavučin. Z kapsy vytáhnu zápalky a zapálím svíčku. Potom se pomalu pouštím do hlubšího lesa.
Slyším pouze praskat malé větvičky. Lampa vytváří úzkou stopu světla, která mi umožňuje se dívat abych nezakopla.
Právě obcházím velký balvan. Když za sebou zaslechnu tichý smích. Otočím se, ale nic za sebou nevidím. To byl jen výplod mé fantazie! Ujišťuji se v duchu. Sharlota mi říkala, že můžu narazit na cokoliv.
Mraky se stáhly do pozadí a do popředí se zobrazil měsíc. To mi ohromně pomohlo v větším rozhledu. Čím jsem šla dál tím míň mi měsíční světlo pomáhalo. Když jsem došla tak daleko, že jsem sotva viděla na krok svíčka uhasla. ,,Sakra." Zamumlala jsem si sama pro sebe. Zkusila jsem ji zapálit, ale při světle svíčky jsem viděla, že knot úplně dohořel. Nezbývalo mi nic jiného než pokračovat po tmě.
Balvany se začaly postupně měnit v skály. Šla jsem výš a výš. Jeden krok, druhý, třetí... Při třetím kroku jsem šlápla do prázdna. ,,Áaaaaaaaaaaaa!" Padám že skály do propasti. V posledních vteřinách myslím na Sylviana, protože je mi jasné, že pád nepřežiju. Místo tvrdého a bolestivého nárazu však cítím chlad. V tom mi to dojde. Spadla jsem do vody!

Konečně jsem doplavala na břeh. Spatřila jsem světlo jelikož mi byla zima tak mi nic jiného nezbylo než se dát za tím světlem. ,,Sylviane!" Vyhrknu. ,,Alie." Přiběhne ke mě a obejme mě kolem ramen. Povím mu co se mi cestou stalo.

Vcházím do Sharlotiny pracovny promrzlá až na kost. Sharlota ke mě přiskočí a zabalí mě do deky. Sylvian ji všechno vysvětlí. Potom mi pomůže do pokoje a já šťastně, že to dobře dopadlo a, že žiju usínám...

Doufám, že se vám kapitola líbila a že mi napíšete komentář. Nebo dáte vote (like).
Vaše: Vanilka2. :-)