Kdo miluje, píše po zdech
stíny lásky neptané.
Hořká slza, slastný povzdech,
vůně, která vyvane.

Kdo miluje, písně skládá,
city do slov vetkané.
Všechno dává, málo žádá,
srdce bouří zmítané.

Kdo miluje, všechno vsází,
na cenu se nedívá.
Láska hřeje, láska mrazí,
nádherná i děsivá.

Kdo miluje, slzy roní,
štěstí v růži zakleté.
Všechno pro něj, všechno pro ni,
motýl v síti zapleten.

Kdo miluje, neopouští,
byť si třeba na dno sáh,
byť jde cesta sterou pouští,
či se ztrácí v pustinách.

Kdo miluje, píše po zdech,
verše do tmy tepané,
němý výkřik, žhavý povzdech,
vzpomínka, co zůstane.