Probudil jsem se na sedadle v autě vedle Judy. To je dost Lišáku už jsem tě chtěla vzbudit. Ale no tak Mrkvičko, sama až moc dobře víš že tyhle odpolední hlídky nenávidím, a kromě toho ti zůstala mrkev na uchu. To né, kde?" Řekla Judy a packami si začala projíždět srst na hlavě. ,, Tady." Řekl jsem a rozcuchal jí srst mezi ušima. A začal se smát když jsem viděl jak vypadá. To si udělal schválně co?" Řekla a praštila mě do ramene. ,, Au". Řekl jsem jen tak ironicky ale opravdu to drobet bolelo. ,, Nezajdem ještě někam na kafe? Proč ne, ale platíš ty." Řekla a škodolibě se usmála. ,, Platí." Řekl jsem a Judy nastartovala auto a jeli jsme.
____________________________________
Když jsme přijeli tak Nick sebevědomě vyšel z auta ven a šel pro kafe do kavárny naproti parkovišti. Byla to menší kavárnička a vedl jí pan a paní lemuři. Spokojeně jsem se uvelebila na sedadle a rozjímala. Tu ale přišel Nick. ,, Dnes tam nikdo není, odjeli k příbuzným. Tak pojedeme na stanici tam určitě nějaké to kafe bude." Nastoupil a jeli jsme dál když tu se ozval výbuch. Prudce jsem zastavila a podívala se co se stalo. Celá kavárna byla v plamenech, nebo aspoň to co zní zbylo. Rychle jsem sebrala vysílačku a skoro zakřičela do ní: ,, Ulice Pruhovaná zřejmě výbuch plynu nejsou známy žádné oběti, pošlete jsem posily, hasiče a případně záchranku!____________________________________Judy se klepala strachy, ani jsem se jí nedivil. Sám jsem tam mohl shořet kdybych se včas nevrátil do auta. Nick i Judy vylezli z auta a dočasně zajistli oblast do sto metrů od domu. Hned se záchrankou a posilami se tam začala sjíždět hlavně média. ,, Strážnice Hopkavá co výbuch ? Nejsme zatím schopni označit příčinu ale pravděpodobně výbuch plynu. Byl při výbuchu někdo zraněn? Nevíme ale snad ne, před výbuchem tam nikdo nebyl. Jaktože vybouchla pouze kavárna a nic dalšího, a pokud tam nikdo nebyl tak co se stalo? Na tyto otázky odpovíme až po skončení vyšetřování." Řekli Nick i Judy stejně a protlačili se davem směrem k autu. Nastoupili dovnitř a vyjeli ke stanici.
____________________________________
Co jste pohledávali u kavárny v době hlídky? S vaším dovolením veliteli jsme měli hlad a žízeň a nikde v pravidlech není napsáno že nesmíme jíst ani pít. Ale stále bylo vaší povinností pouze hlídkovat." Náhle se z ničeho nic zapnula televize a v ní maskované zvíře s maskou lišky. ,, Občané Zootropolis vidíte nás? Slyšíte nás? My jsme FOX, sami jste už moc dobře slyšeli o takzvaném výbuchu plynu v kavárně v Pruhované ulici. Policie vám lže, byly jsme to my dali jsme do sklepa bombu a odpálili jí. A uděláme to znovu a znovu dokud se starosta nepokloní nám a neustoupí z funkce kterou předá také nám, nemůžete uniknout jsme všude kolem dokonce i přímo ve vaší místnosti či pokoji." Pak se televize vypla. Všichni si najednou začali šuškat něco o tom co se teď stane atd. ,, Tak jste to slyšeli, teď už není cesty zpět, strážnice Hopkavá a Wilde chci vás dva vydět zítra u přistávací rampy v 10:00. Rozumím. Ano pane." Vyšla jsem ven z kanceláře a Nick za mnou. Vyšli jsme ven ze stanice a nastoupili do auta. ,, Bože, tohle je strašné když si pomyslím že se tohle děje." Řeknu a položím si hlavu do klína. Náhle však ucítím na své hlavě teplou, velikou a hebkou ruku a s ní i hlas. ,, No tak Mrkvičko vždyť v tom jsem s tebou." Řekl jsem a pohladil jí po hlavě. Tu ale udělala něco co se stalo jen jednou jedinkrát. Zvedla jsem hlavu, posadila se ale potom si znovu lehla. A opřela svojí hlavu o mé/Nickovo stehno a začala drobet brečet.
,, Mrkvička no tak, to bude dobrý, pocem." Řekl jsem, dal si jí na klín a obejmul jí. Upřímně řečeno jsem doufala že to udělá, Nick je sice lišák ale má velký srdce což však už mnohokrát dokázal. Já jsem však z toho všeho byla dočista zničená a jen mu brečela do ramene.
  Trochu jsem si zalitoval jelikož to byla nová košile ale nemohl jsem nic říct. Nemohl. Zvedl jsem jí hlavu a podíval se jí do očí a pomalu se začala přibližovat. Téměř se mi zastavil dech když jsem viděl k čemu to směřuje. Ale nakonec se zarazil, pohladil mě po hlavě a přestal mě objímat. Nemohl jsem v tom pokračovat, jednak proto že ona je králík a já liška a jednak proto jsem neměl dostatek sil na to jí políbit, až do té chvíle to byla z části hra ale pak už jsem začal ztrácet kontrolu. Proto jsem se pouze usmál aby jsme jí uklidnil a pohladil po hlavě. Sedla jsem si zpátky na mé sedadlo a odjeli jsme domů. Vyhodila jsem ho před jeho bytem a rozloučila se pro dnešek. Pak jsem jela dál než jsem dojela k mé ubytovně.

Vešel jsem domů a unavený jsem padl/-a  na postel a bez menčích potíží usnul/-a.

Snad se vám i tato už konečně pořádná epizoda líbila. Tohle je pro tuto epizodu takže do příště čau.