,,Odpočívej, Tojpurnie, ještě potřebuješ odpočinek," řekl a pohladil ji po tváři.

,,Rechino, jsi krásná," zašeptal a jeho prsty začala pozvolna laskat hebkou a jemnou kůži na krku. ,,Vezmu tě za tvým kmenem, ale teď si ještě odpočiň. Ano," řekl a ona přikývla. ,,Děkuji vám ještě jednou pane," odpověděla a usmála se.

,,Říkej mi jen Alejandro, pro tebe jen Alejandro, Rechino.." odsekl a něžně ji políbil ruku. Ani nevěděl jak ho napadlo takové jméno, ale prostě hned jak ji uviděl, tak ho měl na jazyku..Bylo krásné jako ona..to musel uznat..,,Stejně tak jako i její jméno..Tojpurnie..Ale teď už bude navždy jeho Rechinou," řekl si pro sebe a pohlédl do těch velkých očí, které zářily jako hvězdy.

,,Jako tisíce hvězd," dodal si a jeho ruka pohladila její vlasy a Tojpurnie zavřela oči přitom doteku.

,,Odpočiň si," zašeptal a když odtáhl svou ruku z jejich vlasu, tak Tojpurnie zase své oči otevřela. Oba se na sebe usmály a ona pak poslušně udělala to co po ní Alejandro chtěl a odpočinula si. Odpoledne pak nechal Alejandro ze stáje vyvést dva koně a odvezl Tojpurnii ke svému kmeni, přesně tak jak ji slíbil.

,,Tojpurnie! Tojpurnie!" ozval se radostný křik, když všichni z jejího indiánského kmene ji uviděli, živou a zdravou.

,,Tojpurnie, dcero!" ozval se hlas jejího otce, který když zaslechl hluk, tak vylezl ze svého stanu a když Tojpurnii uviděl živou a zdravou, tak se na ní vesele usmíval. ,,Otče!" vykřikla Tojpurnie, která ihned seskočila z koně, kterého rychle zastavila a rozběhla se k němu a v tu chvíli se tam objevila i její matka, která ji vesele objímala.

,,Vítej, Tojpurnie!" ozval se hlas její babičky, který zněl radostně.

,,Jsem ráda že jsi se vrátila," řekla a usmála se na svou vnučku. ,,Babičko!" vykřikla Tojpurnie a políbila ji ruce.

,,I já jsem ráda že jsem tady," odpověděla a na tváři měla úsměv. ,,Kdo je ten muž, který tě přivezl zpátky?" zeptala se její babička a pohlédla přitom na Alejandra, který ještě stále seděl v sedle.

,,Díky tomuto muži jsem přežila, babičko. Nebít jeho, tak už jsem byla dávno mrtvá. Ale on mě zachránil a já jsem mu dala svůj život," odpověděla Tojpurnie a její oči se podívaly na Alejandra, který mezi tím vyskočil ze sedla a šel pevným krokem k ní.