Uběhlo pár dní a Tojpurnie už byla na nohách a procházela se po stájí.

,,Vidím že máš ráda koně, Tojpurnie," řekl Alejandro, když vešel dovnitř a přinesl ji něco k jídlu. ,,Ano, to mám," odpověděla a pohladila přitom jednoho koně po šijí. ,,Tak to máme společné," řekl Alejandro a položil svoji ruku na tu její.

,,Já..rozumím jejich řeči a umím je i léčit," odsekla a přejela vraníkovy po hřbetě.

,,Jejich řeči?" zeptal se překvapeně Alejandro a přitom trochu podzvedl obočí. ,,Ano, jejich řeči, každý indián rozumí řeči zvířat..Já rozumím koním a umím léčit jejich bolesti," odpověděla a její pohled se zaměřil na něj. 

,,Chtěla bych vidět svůj kmen, už se cítím lepé..Ráda bych viděla babičku a rodiče, kteří o mě mají určitě starost," řekla po chvíli a nespouštěla z dohledu jeho oči, které na ní neustále hleděli.

,,Dobrá, Tojpurnie, vezmu tě k tvému kmeni, ale nejdříve mi řekni, nechtěla by jsi se stát moji ženou?" zeptal se ji Alejandro a jeho ruka ji pohladila tvář. ,,Já.." řekla rozpačitě Tojpurnie a zvedla pohled k jeho očím.

,,Musím počkat, až co řekne rada starších," odpověděla nakonec a její oči neopouštěli jeho.

,,Miluji tě, Tojpurnie a netoužím po ničem jiném, než aby jsi byla mou ženou," dodal a jeho prsty se znovu dotkly její tváře. ,,Nechám tě pokřtít a dám ti jméno..Rechina," řekl a jeho prsty se dotkly jejich vlasu.

,,Rechina," zašeptala Tojpurnie a přitom se na něj usmála.

,,Líbí se ti to jméno?" zeptal se ji a ona odpověděla ,,Ano, líbí," a její oči, jakoby ho pohladily.